- •5. Ekonomický systém (Základní ekonomické problémy a způsoby jejich řešení; klasifikace ekonomických systémů; příkazová ekonomika; tržní ekonomika; technická stránka společenské výroby)
- •5.1 Základní ekonomické problémy
- •3. Pro koho vyrábět?
- •1. Přenáší informace
- •2. Vytváří podněty pro chování spotřebitelů a výrobců
- •3. Rozděluje důchody mezi obyvatelstvo
- •5.2. Klasifikace ekonomických systémů
- •Vlastnictví
- •5.3 Příkazová ekonomika
- •5.4 Tržní ekonomika
- •5.5 Technická stránka společenské výroby
- •11.3. Nezaměstnanost
- •13.1 Předmět makroekonomie
- •Veřejný sektor
- •13.2 Makroekonomické výstupy (hdp)
- •13.3 Metody zjišťování hdp
- •13.4 Nominální a reálný hdp
- •13.5 Hrubý domácí produkt a odvozené veličiny
- •Vypovídající schopnost ukazatele hdp
- •13.6 Základní makroekonomické charakteristiky
- •14. Agregátní důchod a agregátní poptávka a nabídka (základní makroekonomické veličiny a jejich vzájemné vztahy; dvousektorový model: spotřeba a investice; dousektorový model: výdajový multiplikátor)
- •14.1 Základní makroekonomické veličiny s jejich vzájemné vztahy
- •Vztahy mezi agregátní poptávkou, nabídkou a důchodem
- •14.2 Dvousektorový model: spotřeba a investice
- •Investice ve výdajovém modelu
- •14.3 Dvousektorový model: výdajový multiplikátor
- •15 Model ad – as (makroekonomická rovnováha V modelu as-ad; křivka agregátní poptávky; křivka agregátní nabídky a potenciální produkt)
- •15.1 Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
- •15.2 Křivka agrgátní poptávky
- •Investiční past a past likvidity
- •Investiční past
- •15.3 Křivka agregátní nabídky a potenciální produkt
- •16.1 Ekonomický růst a jeho teoretické základy
- •16.3 Neoklasické modely růstu
- •16.4 Modely ekonomického rozvoje
- •Industriální
- •16.5 Hospodářský cyklus
- •16.6 Příčiny hospodářského cyklu
- •16.7 Ekonomické důsledky hospodářského cyklu
- •16.8 Proticyklická a prorůstová hospodářská politiky V poválečném období
- •17 Peníze a banky (pojetí a funkce peněz; formy peněz; měna, její kupní síla a kurz měny; peněžní zásoba a poptávka po penězích; banky)
- •17.1 Pojetí a funkce peněz
- •17.1.2 Peníze jako prostředek směny
- •17.1.3 Peníze jako měřítko a prostředek úhrady odložených plateb
- •17.1.4 Peníze jako zásoba bohatství, jako uchovatel hodnoty
- •17.2 Formy peněz
- •17.3 Měna, její kupní síla a kurz měny
- •17.4 Peněžní zásoba a poptávka po penězích
- •17.5 Banky
- •17.5.1 Bankovní soustava
- •1. Model univerzálního bankovnictví
- •2. Model odděleného bankovnictví
- •17.5.3 Obchodní banky
- •18 Inflace a Phillipsova křivka (chápání inflace a její měření; inflace a soudobé teorie; příčiny, typy a důsledky inflace; Phillipsova křivka; dynamické chápání inflace a protiinflační politika)
- •18.1 Chápání inflace a její měření
- •Inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny V ekonomice. Opakem inflace je deflace, kdy dochází k poklesu cenové hladiny.
- •Index spotřebitelských cen
- •Vztah mezi inflací a úrokovou mírou
- •18.2 Inflace a soudobé teorie
- •18.3 Příčiny, typy a důsledky inflace
- •18.4 Phillipsova křivka
- •18.5 Dynamické chápání inflace a protiinflační politika
- •19 Stát a ekonomika („Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“; historický vývoj funkcí státu; ekonomická teorie o zasahování státu do ekonomiky; hospodářská a sociální politika státu)
- •19.1 „Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“?
- •19.2 Historický vývoj funkcí státu
- •19.3 Ekonomické teorie o zasahování státu do ekonomiky
- •19.4 Hospodářská a sociální politika státu
- •19.4.1 Typologie hospodářské politiky
- •19.4.2 Cíle a nástroje hospodářské politiky a jejich vztahy obecně
- •19.4.3 Magie makroekonomie
- •19.4.4 Strukturální hospodářská politika
- •19.4.5 Sociální politika státu
- •19.4.6 Průmyslová politika
- •19.4.7 Veřejný sektor
- •Velikost a odvětvová struktura veřejného sektoru ve vybraných zemích
- •20 Fiskální politika (rozpočtové hospodaření; daňová politika; výdajová politika; deficit státního rozpočtu a státní dluh; veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky)
- •20.1 Rozpočtové hospodaření
- •Výsledky státního hospodaření
- •Viz graf 20.1 na straně 461!
- •20.1 Daňová politika
- •Vzájemný vztah daní a rozpočtového salda
- •20.3 Výdajová politika
- •Vládních transferů
- •20.4 Deficit státního rozpočtu a státní dluh
- •20.5 Veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky
- •21 Monetární politika (peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky; nástroje centrální banky používané V monetární politice)
- •21.1 Peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky
- •Využití obou hlavních nástrojů – řízení peněžní zásoby a regulace úrokové míry – vyústí V expanzivní nebo restriktivní politiku.
- •22.2 Nástroje centrální banky používané V monetární politice
- •1. Povinné minimální rezervy
- •2. Operace na volném trhu
- •Výhody při využívání operací centrální banky na volném trhu jsou:
- •3. Diskontní sazby, lombardní sazby a repo sazby
13.4 Nominální a reálný hdp
Nominální HDP je HDP vyjádřený v běžných cenách (tj. v cenách daného roku). Nominální HDP se z roku na rok mění ze dvou příčin: jednak v důsledku růstu fyzického objemu finální produkce, druhou příčinou je změna tržních cen.
Dochází-li k růstu cen (tedy k inflaci), zvyšuje se nominální HDP, i když se v ekonomice vyrábí stále stejné množství finální produkce.
Reálný HDP vyjadřuje pouze změny ve fyzickém výstupu ekonomiky, neboť v tomto případě všechny finální produkty oceňujeme stálými cenami, tj. cenami určitého zvoleného roku. Stálé, resp. Srovnatelné ceny tak do jisté míry nahrazují naturální jednotky při měření objemu vyrobené produkce.
Cenové indexy
Pro výpočet reálného HDP se používají různé cenové indexy, pomocí kterých přepočítáme peněžní ukazatel HDP z jednoho ocenění – tj.z běžných tržních cen, na ocenění druhé – tj.na ceny určitého zvoleného roku. Tento přepočet se nazývá deflování a spočívá v dělení nominálního HDP příslušným cenovým indexem. Nejčastěji používáme cenové indexy:
Implicitní cenový deflátor (deflátor HDP) je vypočítáván jako poměr nominálního HDP k reálnému HDP. Do deflátoru jsou zahrnovány veškeré statky a služby vyprodukované v ekonomice. Jedná se o vyčerpávající cenový index.
V agregátní podobě má tvar:
∑g1p1 (nominální HDP)
C enový deflátor =
∑g1p0 (reálný HDP)
Index spotřebitelských cen (ISC) zachycuje změny spotřebitelských cen v maloobchodní síti. Tyto změny jsou registrovány přímo v terénu, a to spolupracovníky ČSÚ, kteří přímo v prodejnách zjišťují ceny zboží a jejich změny. Agregátní podoba indexu spotřebitelských cen má tvar:
∑g0p1 (objem spotřeby ve výchozím období vyjádřený cenami z běžného období)
I SC =
∑g0p0 (objem spotřeby ve výchozím období vyjádřený cenami výchozích období)
Z dalších indexů lze uvést: index cen průmyslových výrobců, index farmářských cen, index stavebních prací atd.
13.5 Hrubý domácí produkt a odvozené veličiny
Hrubý národní produkt (HNP)
Kromě HDP se v mezinárodních statistikách používá též hrubý národní produkt. HNP zahrnuje finální produkci vytvořenou výrobními činiteli ve vlastnictví občanů dané země. Zahrnuje tzv. čistý příjem ze zahraničí. Ten může být buď kladný nebo záporný, neboť představuje rozdíl mezi příjmy přijatými ze zahraničí a výdaji placenými do zahraničí. Při ujišťování HNP se tedy zajímáme o otázku kdo produkt vyrobil: např. zda český nebo německý kapitál, či český nebo německý pracovník
Ukazatelé celkové produkce
K měření objemu i hodnoty produkce jsou využívány i ukazatele konstruované na bázi celkové produkce (celkového produktu). V tomto případě sčítáme hodnoty produkce jednotlivých výrobců bez ohledu na to, zda byla tato produkce v daném roce spotřebována výrobně, jako meziprodukt, nebo nevýrobně, jako finální produkt. Hlavním smyslem těchto výpočtů je získat základní představu o celkovém outputu v jednotlivých sektorech.
Tyto ukazatele ovšem zahrnují i tu část celkového produktu, která byla v průběhu roku spotřebována. V krátkém období ovšem oživení průmyslové výroby, zejména stavební výroby, bývá většinou předzvěstí následného růstu HDP.
Ukazatel čistého domácího produktu
Čistý domácí produkt (ČDP) představuje čistou hodnotu finálních produktů (zboží a služeb), vytvořenou v ekonomice za sledované období. ČDP získáme, když od hrubé hodnoty finální produkce (HDP) odečteme v penězích vyjádřené znehodnocení fixního kapitálu, tj. amortizaci jako součet odpisů. Údaje o ČDP lze prezentovat v tržních cenách (tj. včetně nepřímých daní), nebo v cenách výrobních faktorů (tj. po očištění od nepřímých daní). V tomto případě většinou hovoříme o národním důchodu země.