- •5. Ekonomický systém (Základní ekonomické problémy a způsoby jejich řešení; klasifikace ekonomických systémů; příkazová ekonomika; tržní ekonomika; technická stránka společenské výroby)
- •5.1 Základní ekonomické problémy
- •3. Pro koho vyrábět?
- •1. Přenáší informace
- •2. Vytváří podněty pro chování spotřebitelů a výrobců
- •3. Rozděluje důchody mezi obyvatelstvo
- •5.2. Klasifikace ekonomických systémů
- •Vlastnictví
- •5.3 Příkazová ekonomika
- •5.4 Tržní ekonomika
- •5.5 Technická stránka společenské výroby
- •11.3. Nezaměstnanost
- •13.1 Předmět makroekonomie
- •Veřejný sektor
- •13.2 Makroekonomické výstupy (hdp)
- •13.3 Metody zjišťování hdp
- •13.4 Nominální a reálný hdp
- •13.5 Hrubý domácí produkt a odvozené veličiny
- •Vypovídající schopnost ukazatele hdp
- •13.6 Základní makroekonomické charakteristiky
- •14. Agregátní důchod a agregátní poptávka a nabídka (základní makroekonomické veličiny a jejich vzájemné vztahy; dvousektorový model: spotřeba a investice; dousektorový model: výdajový multiplikátor)
- •14.1 Základní makroekonomické veličiny s jejich vzájemné vztahy
- •Vztahy mezi agregátní poptávkou, nabídkou a důchodem
- •14.2 Dvousektorový model: spotřeba a investice
- •Investice ve výdajovém modelu
- •14.3 Dvousektorový model: výdajový multiplikátor
- •15 Model ad – as (makroekonomická rovnováha V modelu as-ad; křivka agregátní poptávky; křivka agregátní nabídky a potenciální produkt)
- •15.1 Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
- •15.2 Křivka agrgátní poptávky
- •Investiční past a past likvidity
- •Investiční past
- •15.3 Křivka agregátní nabídky a potenciální produkt
- •16.1 Ekonomický růst a jeho teoretické základy
- •16.3 Neoklasické modely růstu
- •16.4 Modely ekonomického rozvoje
- •Industriální
- •16.5 Hospodářský cyklus
- •16.6 Příčiny hospodářského cyklu
- •16.7 Ekonomické důsledky hospodářského cyklu
- •16.8 Proticyklická a prorůstová hospodářská politiky V poválečném období
- •17 Peníze a banky (pojetí a funkce peněz; formy peněz; měna, její kupní síla a kurz měny; peněžní zásoba a poptávka po penězích; banky)
- •17.1 Pojetí a funkce peněz
- •17.1.2 Peníze jako prostředek směny
- •17.1.3 Peníze jako měřítko a prostředek úhrady odložených plateb
- •17.1.4 Peníze jako zásoba bohatství, jako uchovatel hodnoty
- •17.2 Formy peněz
- •17.3 Měna, její kupní síla a kurz měny
- •17.4 Peněžní zásoba a poptávka po penězích
- •17.5 Banky
- •17.5.1 Bankovní soustava
- •1. Model univerzálního bankovnictví
- •2. Model odděleného bankovnictví
- •17.5.3 Obchodní banky
- •18 Inflace a Phillipsova křivka (chápání inflace a její měření; inflace a soudobé teorie; příčiny, typy a důsledky inflace; Phillipsova křivka; dynamické chápání inflace a protiinflační politika)
- •18.1 Chápání inflace a její měření
- •Inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny V ekonomice. Opakem inflace je deflace, kdy dochází k poklesu cenové hladiny.
- •Index spotřebitelských cen
- •Vztah mezi inflací a úrokovou mírou
- •18.2 Inflace a soudobé teorie
- •18.3 Příčiny, typy a důsledky inflace
- •18.4 Phillipsova křivka
- •18.5 Dynamické chápání inflace a protiinflační politika
- •19 Stát a ekonomika („Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“; historický vývoj funkcí státu; ekonomická teorie o zasahování státu do ekonomiky; hospodářská a sociální politika státu)
- •19.1 „Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“?
- •19.2 Historický vývoj funkcí státu
- •19.3 Ekonomické teorie o zasahování státu do ekonomiky
- •19.4 Hospodářská a sociální politika státu
- •19.4.1 Typologie hospodářské politiky
- •19.4.2 Cíle a nástroje hospodářské politiky a jejich vztahy obecně
- •19.4.3 Magie makroekonomie
- •19.4.4 Strukturální hospodářská politika
- •19.4.5 Sociální politika státu
- •19.4.6 Průmyslová politika
- •19.4.7 Veřejný sektor
- •Velikost a odvětvová struktura veřejného sektoru ve vybraných zemích
- •20 Fiskální politika (rozpočtové hospodaření; daňová politika; výdajová politika; deficit státního rozpočtu a státní dluh; veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky)
- •20.1 Rozpočtové hospodaření
- •Výsledky státního hospodaření
- •Viz graf 20.1 na straně 461!
- •20.1 Daňová politika
- •Vzájemný vztah daní a rozpočtového salda
- •20.3 Výdajová politika
- •Vládních transferů
- •20.4 Deficit státního rozpočtu a státní dluh
- •20.5 Veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky
- •21 Monetární politika (peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky; nástroje centrální banky používané V monetární politice)
- •21.1 Peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky
- •Využití obou hlavních nástrojů – řízení peněžní zásoby a regulace úrokové míry – vyústí V expanzivní nebo restriktivní politiku.
- •22.2 Nástroje centrální banky používané V monetární politice
- •1. Povinné minimální rezervy
- •2. Operace na volném trhu
- •Výhody při využívání operací centrální banky na volném trhu jsou:
- •3. Diskontní sazby, lombardní sazby a repo sazby
16.6 Příčiny hospodářského cyklu
Vnější příčiny
Změny klimatu, výrazné demografické či inovační změny, ale i volby či jiné externí vlivypolitického charakteru (války, revoluce,atd). V této souvislosti se často hovoří o šocích, které ovlivňují buď agregátní nabídku (ropné šoky, šoky v produktivitě práce) nebo agregátní poptávku (skokové zvyšování nebo snižování vládních výdajů na začátku a konci války,atd). Schématicky je znázorněno grafy 16.2 a 16.3 na straně 365!
Vniřní příčiny
Úzce souvisejí s mechanizmem fungování tržní ekonomiky. Zejména problémy cyklického charakteru provázející proces akumulace zásob a procesy ovlivňující dynamiku investic.
Relativně pravidelné cykly
Kitchinovy cykly – jedná se o krátkodobé cykly v délce 36 – 40 měsíců spojené s výkyvy v zásobách a rozpracované výrobě
Juglarovy cykly – jedná se o střednědobé cykly v délce 10 – 11 let; tento cyklus je spojován s působením multiplikátoru a akcelerátoru v investičním procesu (viz dále)
Kondratěvovy cykly – jedná se o dlouhodobé cykly v délce více než 40 let; většinou jsou způsobeny dlouhodobými inovačními změnami ve výrobě a spotřebě produkce
Juglarův cyklus (podnikatelský cyklus investic)
Změny v objemu čistých investic mohou být jak externí, tak interní. V případě externích změn se jedná o přírůstky (úbytky) autonomních investic, tj. investic, jejichž objem není zavislý na růstu reálného důchodu. V případě interních změn označujeme tyto investice jako indukované (vyvolané), neboť jejich výše závisí na změnách reálného důchodu. Objem indukovaných investic (Ii) je proto dán vztahem
Ii = ki ∆Y
ki – investiční koeficient (Ii/∆Y)
∆Y – přírůstek reálného důchodu
Jelikož na základě statistických údajů lze předpokládat, že ki > 0, hovoříme o akcelerátoru, či akceleračním principu, který zrychluje dynamiku růstu investic v závislosti na růstu reálného produktu. Při poklesu produkce dochází k dezinvesticím, neboť firmy část strojů a zařízení prodávají.
Obnovovací investice – prvořadě určeny k náhradě fyzicky a morálně opotřebovaného fixního kapitálu. Přitom se předpokládá, že jejich výše je v určeném poměru přímo úměrná objemu vyráběné produkce.
Podnikatelský cyklus investičního charakteru je úzce spojen s působením multiplikátoru a akcelerátoru. Budeme-li předpokládat, že se zvýšil autonomní objem investic, znamená to, že zárověň, v důsledku multiplikačního efektu, dochází k ještě rychlejšímu růstu reálného produktu. Tento růst produktu následně, díky akceleračnímu efektu, vyvolá další růst investic. Následuje další růst produktu a investic, pokud nenarazí tento růst na hranici potenciálního produktu. V tomto okamžiku multiplikátor a akcelerátor začínají působit opačným směrem, reálný produkt a investice klesají, až narazí na hranici obnovovacích investic. Obnovovací investice nahrazují opotřebený fixní kapitál opět podnítí růst produktu až k hranici potenciálního produktu.
Politický cyklus
Politický cyklus je specifickým případem hospodářského cyklu. Je vyvolán vnějšími změnami v hospodářské politice před a po volbách. Před blížícími se volbami politici často preferují expanzivní typ politiky s cílem zvýšit míru růstu reálného disponibilního důchodu a snížit míru nezaměstnanosti. Po volbách naopak bojují proti inflaci, neboť případná recese nemůže bezprostředně negativně ovlivnit jejich znovuzvolení.
Klasické (konzervativní) pojetí cyklu
Monetaristé (Friedman) připouští kolísání ekonomické aktivity pouze jako důsledek kolísání množství peněz v oběhu.