- •5. Ekonomický systém (Základní ekonomické problémy a způsoby jejich řešení; klasifikace ekonomických systémů; příkazová ekonomika; tržní ekonomika; technická stránka společenské výroby)
- •5.1 Základní ekonomické problémy
- •3. Pro koho vyrábět?
- •1. Přenáší informace
- •2. Vytváří podněty pro chování spotřebitelů a výrobců
- •3. Rozděluje důchody mezi obyvatelstvo
- •5.2. Klasifikace ekonomických systémů
- •Vlastnictví
- •5.3 Příkazová ekonomika
- •5.4 Tržní ekonomika
- •5.5 Technická stránka společenské výroby
- •11.3. Nezaměstnanost
- •13.1 Předmět makroekonomie
- •Veřejný sektor
- •13.2 Makroekonomické výstupy (hdp)
- •13.3 Metody zjišťování hdp
- •13.4 Nominální a reálný hdp
- •13.5 Hrubý domácí produkt a odvozené veličiny
- •Vypovídající schopnost ukazatele hdp
- •13.6 Základní makroekonomické charakteristiky
- •14. Agregátní důchod a agregátní poptávka a nabídka (základní makroekonomické veličiny a jejich vzájemné vztahy; dvousektorový model: spotřeba a investice; dousektorový model: výdajový multiplikátor)
- •14.1 Základní makroekonomické veličiny s jejich vzájemné vztahy
- •Vztahy mezi agregátní poptávkou, nabídkou a důchodem
- •14.2 Dvousektorový model: spotřeba a investice
- •Investice ve výdajovém modelu
- •14.3 Dvousektorový model: výdajový multiplikátor
- •15 Model ad – as (makroekonomická rovnováha V modelu as-ad; křivka agregátní poptávky; křivka agregátní nabídky a potenciální produkt)
- •15.1 Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
- •15.2 Křivka agrgátní poptávky
- •Investiční past a past likvidity
- •Investiční past
- •15.3 Křivka agregátní nabídky a potenciální produkt
- •16.1 Ekonomický růst a jeho teoretické základy
- •16.3 Neoklasické modely růstu
- •16.4 Modely ekonomického rozvoje
- •Industriální
- •16.5 Hospodářský cyklus
- •16.6 Příčiny hospodářského cyklu
- •16.7 Ekonomické důsledky hospodářského cyklu
- •16.8 Proticyklická a prorůstová hospodářská politiky V poválečném období
- •17 Peníze a banky (pojetí a funkce peněz; formy peněz; měna, její kupní síla a kurz měny; peněžní zásoba a poptávka po penězích; banky)
- •17.1 Pojetí a funkce peněz
- •17.1.2 Peníze jako prostředek směny
- •17.1.3 Peníze jako měřítko a prostředek úhrady odložených plateb
- •17.1.4 Peníze jako zásoba bohatství, jako uchovatel hodnoty
- •17.2 Formy peněz
- •17.3 Měna, její kupní síla a kurz měny
- •17.4 Peněžní zásoba a poptávka po penězích
- •17.5 Banky
- •17.5.1 Bankovní soustava
- •1. Model univerzálního bankovnictví
- •2. Model odděleného bankovnictví
- •17.5.3 Obchodní banky
- •18 Inflace a Phillipsova křivka (chápání inflace a její měření; inflace a soudobé teorie; příčiny, typy a důsledky inflace; Phillipsova křivka; dynamické chápání inflace a protiinflační politika)
- •18.1 Chápání inflace a její měření
- •Inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny V ekonomice. Opakem inflace je deflace, kdy dochází k poklesu cenové hladiny.
- •Index spotřebitelských cen
- •Vztah mezi inflací a úrokovou mírou
- •18.2 Inflace a soudobé teorie
- •18.3 Příčiny, typy a důsledky inflace
- •18.4 Phillipsova křivka
- •18.5 Dynamické chápání inflace a protiinflační politika
- •19 Stát a ekonomika („Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“; historický vývoj funkcí státu; ekonomická teorie o zasahování státu do ekonomiky; hospodářská a sociální politika státu)
- •19.1 „Leviathan“ nebo „Prozřetelnost“?
- •19.2 Historický vývoj funkcí státu
- •19.3 Ekonomické teorie o zasahování státu do ekonomiky
- •19.4 Hospodářská a sociální politika státu
- •19.4.1 Typologie hospodářské politiky
- •19.4.2 Cíle a nástroje hospodářské politiky a jejich vztahy obecně
- •19.4.3 Magie makroekonomie
- •19.4.4 Strukturální hospodářská politika
- •19.4.5 Sociální politika státu
- •19.4.6 Průmyslová politika
- •19.4.7 Veřejný sektor
- •Velikost a odvětvová struktura veřejného sektoru ve vybraných zemích
- •20 Fiskální politika (rozpočtové hospodaření; daňová politika; výdajová politika; deficit státního rozpočtu a státní dluh; veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky)
- •20.1 Rozpočtové hospodaření
- •Výsledky státního hospodaření
- •Viz graf 20.1 na straně 461!
- •20.1 Daňová politika
- •Vzájemný vztah daní a rozpočtového salda
- •20.3 Výdajová politika
- •Vládních transferů
- •20.4 Deficit státního rozpočtu a státní dluh
- •20.5 Veřejné výdaje a zaměření fiskální politiky
- •21 Monetární politika (peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky; nástroje centrální banky používané V monetární politice)
- •21.1 Peněžní zásoba a úroková míra jako hlavní nástroje monetární politiky
- •Využití obou hlavních nástrojů – řízení peněžní zásoby a regulace úrokové míry – vyústí V expanzivní nebo restriktivní politiku.
- •22.2 Nástroje centrální banky používané V monetární politice
- •1. Povinné minimální rezervy
- •2. Operace na volném trhu
- •Výhody při využívání operací centrální banky na volném trhu jsou:
- •3. Diskontní sazby, lombardní sazby a repo sazby
Využití obou hlavních nástrojů – řízení peněžní zásoby a regulace úrokové míry – vyústí V expanzivní nebo restriktivní politiku.
Při měnové expanzi:
1. peněžní zásoba (M) roste
2. klesá úroková míra (i)
3. roste agregátní poptávka(AD)
4. roste HDP (Y) a cenová úroveň (P)
Při měnové restrikci:
1. peněžní zásoba klesá (M)
2. roste úroková míra (i)
3. klesá agregátní poptávka (AD)
4. klesá HDP (Y) a cenová úroveň (P)
22.2 Nástroje centrální banky používané V monetární politice
Centrální banka může využívat jednak přímých a jednak nepřímých nástrojů v monetární politice. Nepřímé nástroje se vyskytují častěji a intenzívněji
a) Nepřímé nástroje centrální banky:
1. Povinné minimální rezervy
představují uložení určité části přijatých primárních vkladů v předem stanované výši u centrální banky. Nejsou úročené. Tento nástroj má vliv na rozsah volných peněžních prostředků bank a tím zároveň na jejich možnosti v poskytování úvěrů. Při zvýšení povinných minimálních rezerv dochází k omezení zdrojů obchodních bank k poskytování úvěrů, což zárověň vede k omezení peněžní zásoby. Povinné minimální rezervy jsou považovány jako účinný nástroj regulace úvěrové kapacity obchodních bank, přesto všqk v jejich využívání nalezneme omězení, která vyplývají:
a) z poměrně vysoké administrativní náročnosti související s vyhlašováním změn sazeb
b) změny sazeb povinných minimálních rezerv se projevují s určitým časovým zpožděním
c) náročná je i následná kontrola realizace změn
d) při snížení sazeb povinných minimálních rezerv za účelem rpzšíření úvěrové kapacity obchodních bank nevedou změny vždy k očekávanému výsledku
Multiplikovaná expanze bankovních depozit
Specifický problém s používáním povinných minimálních rezerv jako nástrojem monetární politiky je spjat s multiplikačním účinkem úvěrových peněz. Obchodní banky mohou v průběhu úvěrového procesu, chápaného jako nepřetržitý řetězec poskytování úvěrů a přijímání dodatečných vkladů, multiplikovaně (násobně) zvětšit objem úvěrových peněz. Tento proces se nazývá multiplikovanou expanzí bankovnívh depozit a můžeme ho vyjádřit jako:
1
M = x E
r
r – míra povinných rezerv
E – suma peněz, která se dostává do peněžního oběhu na začátku řetězce a která uvádí do pohybu celý multiplikační proces
M – změna nabídky peněz
2. Operace na volném trhu
Také výtzmný a zároveň nejpružnější nástroj monetární politiky centrální banky, jejichž provádění ovlivňuje objem likvidity a úvěrové zdroje obchodních bank
Operace na volném trhu provádí banka nákupem a prodejem cenných papírů. Při nákupu cenných papírů centrální bankou od obchodních bank dochází v konečném důsledku ke zvětšení zdrojů obchodních bank (jejich depozit), při prodeji cenných papírů centrální bankou obchodním bankám jsou zdroje (depozita) obchodních bank snižovány.
Důsledkem uvedených obchodů je růst (v prvním případě) nebo pokles (druhý případ) peněžní zásoby. Zároveň se zvyšují nebo snižují možnosti poskytování úvěrů obchodnámi bankami.
Tyto operace jsou často prováděny prostřednictvím tzv. repo operací, při nichž je prodej obyvkle cenných papírů spojen se závazkem jejich následného zpětného odkupu po uplynutí dohodnuté lhůty.