Учебник для I и II курсов

4. Ze dvou tvarů v závorkách vyberte správný (někdy jsou oba správné):

Často ho (přepadly, přepadaly) obavy, že se s ní něco zlého stalo. - Ruce její (klesly, klesaly) často v klín, a oči její pohlížely dovnitř pokoje. - Vždycky jsem pro tebe (dělala, udělala) všechno. - (Vrátil se, vracel se) domů ve čtyři hodiny odpoledne. - Jindy se (zavřel, zavíral) ve svém pokoji, a to jsme ho za nic na světě nesměli rušit. - Každoročně si (vyjíždíme, vyjedeme) k moři a na hory. - Vždycky se (zeptá, ptá), jak se mi daří, nikdy na to (nezapomene, nezapomíná). - O tom jsem se mnohokrát (přesvědčila, přesvědčovala). - Obyčejně (přijede, přijíždí) ten rychlík na druhé nástupiště. - Každé ráno (zaběhne, zabíhá) pro mléko a pro housky. - (Řekl, říkal) mi to tolikrát, že jsem si toho přestal všímat. - Někdy jsem si (zajel, jel) do Karpat. - Když pršelo, vždycky (navrhla, navrhovala), něco zajímavého. - Občas se tu (zastaví, zastavuje) a poví nám, co je nového. - Zdálo se, že nikdy (nevyjde, nevychází) ze své dobré nálady.

5. Slova v závorkách dejte do příslušných pádů:

Výstava byla otevřena v (Národní muzeum). - V Moskvě je mnoho (muzeum). - Byli jste v (Leninovo muzeum)? - V moskevských (muzeum - pl) bývá vždycky mnoho lidí. - Naše mládež má velký zájem o (studium). - Hledejte v textu (tvrdé substantivum - pl) a příslušná (adjektivum). - O prázdninách bych se chtěla podívat do všech (muzeum). - Na mezinárodním (fórum) se debatovalo o problémech mírového urovnání sporných otázek. - V (Puškinovo muzeum) byla zahájena výstava grafických cyklů a kreseb známého českého grafika. - Práce ještě není v tom (stadium), v jakém má být. - Před týdnem zahájila své jednání stranická skupina (plénum) Ústřední rady odborů. - Později jsme se seznámili s jeho vystoupením na (plénum). - O tom se hodně diskutovalo před (plénum). - Jaká jsou (kritérium) pro určení romantismu? - Výkony orchestru, dirigenta a sólisty se setkaly s nadšenou reakcí u (publikum). - V (akvárium) bylo plno ryb. - Znovu vám připomínám tato (fakt). - V rodinném (album) jsou fotografie mého bratrance. - Ještě za svého (studium) v (lycuem) napsal Puškin své známé básně. - Proti (ta fakta) neměl co říct. - Před několika lety jsem se zabýval (studium) antického života a literatury. - Toho (individuum) si vůbec nevšímal.

6. Přeložte do ruštiny:

To nic není. - Moc jsem mu domlouval, ale nic to nepomohlo. - Nic mi o té záležitosti neřekl. - Ten film nestojí za nic. - Nic ve zlém. - Dělal jakoby nic. - Pro nic za nic na něj začal křičet. - Možná, že to vůbec nic nepomůže. - To všechno je nanic. - Z ničeho nic se rozplakala. - Vůbec nic se mi tady nelíbí, nic si nekoupím.

7.Místo slovesa „prominout“ užijte „nezlobit se“, nebo „nezlobit se, že...“ podle vzoru:

Promiňte mi tu hrubost. - Nezlobte se na mne za tu hrubost. – Nezlobte se na mne, že jsem byl tak hrubý.

Promiňte mi tu nepřesnost. - Promiňte mi tu nerozvážnost. - Promiňte nám tu drzost. - Promiňte nám tu nerozumnost. - Promiňte jí tu zvědavost. - Promiňte mu tu nedočkavost. - Promiňte jim tu nepozornost. - Promiňte nám tu nevděčnost. - Promiňte mamince tu strohost.

8.Nahraďte tučně tištěné výrazy antonymy (slovy s opačným významem):

Mladý člověk. - Je to veselý člověk. - Stala se zlá náhoda. - Tlustý hostinský jim vždy podal hůl a čepici. - Dříve se nosily dlouhé sukně. - Byl to nějaký větší hostinec. - Ten měl trpký život. - Všichni o nich říkali, že jsou pyšní. - Pověděl nám veselou historii. - Ta povídka je malá a zajímavá.

9.a) Vyprávějte o panu Ryšánkovi a panu Schleglovi.

b)Proč si pan Ryšánek a pan Schlegl nevšímali jeden druhého?

c)Jak se to stalo, že pan Ryšánek a pan Schlegl začali spolu mluvit?

10.Vyjádřete záporem, upravte vid a větu podle vzoru:

Přines mi to rodinné album. - Nenos mi to rodinné album.

Pojďme zítra do biografu. - Zavři to okno. - Křikni na něj, ať se vrátí. - Sedněte si vedle nás. - Pošlete mu ty knihy doporučeně. - Vyřiďte tu záležitost sám. - Zazpívejte tu písničku. - Řekni mu, kdo je na té fotografii. - Udělej to za něj. - Podívej se tam raději. - Napište mu tu žádost. - Odpovězte jim na jejich dotazy. - Vezmi si raději tu šálu. - Teple se oblekni! - Počkejte na nás u divadla.

11.Obměňujte věty podle vzoru:

Měl byste tam jít. - Nechoďte tam.

211

Měl bys to udělat. - Měli bychom ho poprosit. - Měli byste to napsat. -Měl bys tam zavolat. - Měla by sis tu šálu koupit. - Měl by ses s ním poradit.

12. Přeložte do češtiny:

а) Каждый день (изо дня в день) они приходили в ресторан и садились каждый на свое место. - Ежегодно летом мы ездим отдыхать на Черное море. - Они сидели близко друг к другу, но всегда отвернувшись друг от друга. - Никто не знал, почему они питали друг к другу ненависть. - Мы хотим выяснить, кто был в этом виноват. - Он очень любил и уважал своего друга. - Неожиданно мы оказались в объятиях наших друзей. - У него была привычка всегда перед сном читать. - В этой семье вообще никогда не любили об этом вспоминать. – Зачем ты берешься за эту работу, если ровно ничего в ней не понимаешь. - Когда он поправился после тяжелой болезни, наступила уже зима. - Когда мы вернулись домой, дома никого не было. - «Что нового?» - «Спасибо, все по-старому».

б) На работу он обычно приходил за десять минут до начала. - Сосед всегда приходил к нам смотреть хоккей по телевизору. - Каждое лето мы выезжаем за город. - Ежедневно врач навещал больного. - Каждый раз, когда отец получал от сына письмо, он читал его всем знакомым. - Как только отец приходил на завод, он проверял работу своей бригады. - Всегда, когда мы к ней приходили, она угощала нас фруктами из своего сада. - Иногда я навещаю свою подругу, иногда она приходит ко мне. - Сын еще не возвратился из школы. - Дедушка никогда не расставался со своей собакой. - После своего отъезда она никогда не писала своим родителям. - Никто никогда не говорил со мной об этом.

в) Чехословацкие учащиеся после восьмилетней школы учатся еще в гимназии. После окончания гимназии они могут поступить в высшее учебное заведение. - В этих старых альбомах мы находим фотографии знакомых и родственников. - В Ленинграде я посетила несколько музеев. - К этой дате все всегда собирались за семейным столом. - Мы никогда не забываем этой даты. - Мы просмотрели все альбомы, но не нашли фотографии брата. - В музеях часто устраиваются лекции. - Делегация возложила венок у Мавзолея В. И. Ленина. - Певец поблагодарил публику за внимание.

Poslechová cvičení ANEKDOTY

Učitel nabádá žáky k pracovitosti a pomáhá si příslovími, například: „Bez práce nejsou koláče“.

Jarda Eliáš si broukl: „Nevadí, jen když bude maso, já stejně nerad koláče“.

* * *

„Chtěl bys bydlet na Měsíci?“ „Nechtěl.“

„A proč?“

„Na Měsíci není možno poslouchat rádio, protože tam nejde udělat uzemnění.“

* * *

Malý Patrick se chlubil tátovi: „Dneska mne určitě pochválíš. Nejel jsem elektrikou, ale celou cestu jsem utíkal za ní! Ušetřil jsem 6 pencí!“

Starý Skot se rozzuřil: „Za to tě mám chválit? Kdybys utíkal, troubo, za taxíkem, ušetřil bys nejmíň libru!“

CHYTRÁK

V pětačtyřicátém roce, když ještě v pohraničí jezdily vlaky našlapané lidmi až po střechu, našel se filuta, který v tlačenici u vlaku z Plzně směrem na Cheb vykřikl:

„Občané, do posledního vagónu nenastupujte! Má poruchu, bude odstaveni Občané, nenastupujte do posledního vagónu...“

212

Když se dav přesunul k jiným vagónům, klidně otevřel dvířka, vlezl si dovnitř, pohodlně se usadil, zapálil si cigárku a čekal.

Trvalo to však nějak podezřele dlouho.

Dokonce šum nástupiště utichl a bylo najednou nehlučno jako v kostele. Zvědavě vzal za kožený pásek a rychle spustil okno.

„Proboha!“

Vlak je pryč a on opravdu sedí na nádraží sám v prázdném vagónu. Kolem šel zrovna železničář.

„Prosím vás,“ zeptal se ho šprýmař, „jak to, že byl vagón odpojen?“

„Ale přiběhl nějaký trouba,“ zlobil se železničář, „začal vykřikovat, že poslední vagón nepojede, poněvadž má poruchu - no tak jsem ho odpojil. A teď mi za to výpravčí strašně vynadal.“

Slovníček

213

LEKCE 22

Количественные числительные от 100 и выше. Склонение числительных. Дроби. Названия некоторых измерений. Арифметические действия. Предлог mezi.

ČSSR

Československá socialistická republika je socialistický stát založený na pevném svazku dělníků, rolníků a inteligence v čele1 s dělnickou třídou.

Je jednotným státem dvou rovnoprávných národů Cechů a Slováků. Československo náleží k světové socialistické soustavě2. Spolu s NDR tvoří nejzápadnější hranici této světové soustavy.

ČSSR leží uprostřed evropské pevniny, přesněji mezi 47. a 51. stupněm severní šířky a mezi 12. až 22. poledníkem. Území republiky je tedy protáhlé ve směru západ - východ (768 km). ČSSR má celkovou rozlohu3 127870 km2 a žije v ní přes 15800000 obyvatel.

Československo obývají především dva národy: Češi a Slováci. Češi obývají západní část republiky, Slováci žijí na východě. Tyto dva národy činí dohromady 94% obyvatelstva. Kromě toho zde žijí Němci, Poláci, Ukrajinci, Maďaři, Cikáni a jiní.

Československo hraničí se šesti státy: s Polskem, s Maďarskem, s Rakouskem, s NDR, s NSR a se Sovětským svazem v délce 98 km4.

Povrch ČSSR je mnohotvárný. Z velké části5 jsou to vysočiny a pahorkatiny. Nížiny zaujímají pouze 1/5 všeho území. Jsou zde dva horopisné celky: Česká vysočina v západní části republiky a Karpaty ve východní části. Tyto dvě horské soustavy jsou odděleny velkou kotlinou, která prochází Moravou.

Nejvyšším pohořím v Čechách jsou Krkonoše s vrcholem Sněžkou, která je 1605 m vysoká6. Nejvyšším horským pásmem na území ČSSR jsou Vysoké Tatry, které se rozkládají na severu Slovenska, s nejvyšší horou Gerlach, vysokou 2663 m. Na jihozápad od Vysokých Tater jsou Nízké Tatry s vrcholem Ďumbier (2300 m).

Československo nemá přímý přístup к moři, ale území republiky leží na křižovatce cest ke čtyřem mořím: Severnímu, Baltskému, Černému a Středozemnímu. Cesty к moři otevírají tři velké řeky: Labe s přítokem Vltavou v Čechách, na Moravě - Odra a na jihozápadě Slovenska - Dunaj.

Podnebí Československé republiky je mírně vnitrozemské. Průměrné roční srážky činí 717 mm.

HOSPODÁŘSKÉ POMĚRY

Nejdůležitějším odvětvím československého národního hospodářství je průmysl, který se podílí7 nejvyšší měrou na tvorbě národního důchodu. ČSSR patří mezi deset nejprůmyslovějších států světa.

Po roce 1945 bylo vynaloženo mnoho úsilí na výstavbu těžkého průmyslu. Byly vybudovány nové hutě a železárny. Velká pozornost byla věnována také energetice. Byly uvedeny do prozovu8 parní, vodní i atomové elektrárny, a na řekách bylo postaveno několik vodních děl.

Nejrozsáhlejším oborem československého průmyslu je strojírenství, neboť zaměstnává značnou část všech zaměstnanců v průmyslu. Strojírenské závody jsou rozmístěny ve všech krajích republiky. Zvlášť intenzívní výstavba strojírenství je na Slovensku. Stroje a celá průmyslová zařízení se vyvážejí téměř do celého světa. Tvoří zhruba polovinu celého vývozu ČSSR. Na zahraničních veletrzích je značný zájem o československé obráběcí stroje, energetická zařízení, motocykly a jiné. Velké závody těžkého strojírenství jsou v Praze, v Plzni (závody V. I. Lenina), v Brně a v Košicích. Ocelovým srdcem republiky je Ostrava.

Světovou pověst má9 české sklo. Výroba proslulého ozdobného skla se soustředila v severních Cechách. Ozdobné sklo z Jablonce nad Nisou jde do celého světa.

Velký význam pro životní úroveň lidu má rozvoj spotřebního a potravinářského průmyslu. Největvím odvětvím spotřebního průmyslu je textilní a oděvní průmysl. Významná je i výroba obuvi.

Československé národní hospodářství se úspěšně rozvíjí v těsné spolupráci s ostatními

214

socialistickými zeměmi v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)10.

Základní význam pro výstavbu ČSSR má hospodářská spolupráce se Sovětským svazem. SSSR zabezpečuje československou výrobu základními surovinami, zejména železnou rudou, ropou a barevnými kovy. Ze Sovětského svazu se dovážejí také stroje a zařízení, jejichž výroba by byla pro ČSSR nerentabilní. SSSR je zároveň největším odběratelem československých výrobků, především strojírenských a také spotřebního zboží.

ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělství je po průmyslu druhou nejvýznamnější složkou národního hospodářství Československa. Zemědělská půda zaujímá téměř ⅔ povrchu republiky. Pěstují se11 zde různé zemědělské plodiny: obilniny, cukrovka, ale zvláštní vyznám má chmel. Chmel se pěstuje na velké rozloze zemědělské půdy, hlavně v Čechách. Je to surovina pro výrobu světoznámého českého piva. Češi proto chmelu říkají „zelené zlato“.

Na převážné většině zemědělské půdy hospodaří Jednotná zemědělská družstva (JZD) a státní statky.

MINERÁLNÍ VODY A LÉČIVÁ ZŘÍDLA

Československo je neobyčejně bohaté na minerální prameny12 a zřídla. Na řadě těchto zdrojů vyrostly lázně světového významu: jsou to především Karlovy Vary, Janské Lázně, Piešťany, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a jiné. V současné době se v těchto lázních léčí a zotavují všichni pracující ČSSR a také mnoho cizinců z celého světa.

215

Lexikálně-gramatické poznámky

В этих и подобных случаях несогласованному определению в русском языке в чешском соответствует согласованное с подлежащим прилагательное, выступающее в преди-

216

11. pěstovat в чешском языке имеет следующие значения:

Gramatické výklady

Количественные числительные от 100 и выше

(Základní číslovky)

Склонение числительных (Skloňování číslovek)

Sto склоняется как существительное среднего рода твердой разновидности (тип město).

Примечание. В отличие от русского языка, sto в сочетании с числительными всегда пишется отдельно: dvě stě, tři sta, šest set.

Tisíc склоняется по типу неодушевленных существительных мужского рода мягкой разновидности (тип stroj). В род. падеже мн. числа, т. е. после числительного 5, 6... и т. д., tisíc имеет форму без окончания. С числительным dva, tři, čtyři tisíc выступает в форме им.

217

падежа мн. числа: dva tisíce, tři tisíce, čtyři tisíce.

Milión склоняется и согласуется с числительным как существительное мужского рода твердой разновидности (тип byt): dva milióny.

Составные числительные от 100 и выше согласуются с существительными следующим образом: если составное числительное оканчивается на dva, tři, čtyři, существительное стоит в им. падеже мн. числа, в остальных падежах составные количественные числительные согласуются с существительным в числе и падеже. Ср.: ČSSR zaujímá plochu 127870 km2 - sto dvacet sedm tisíc osm set sedmdesát čtverečných kilometrů.

N.3 020 863 - tři milióny dvacet tisíc osm set šedesát tři (dělníci, stromy)

G.od tří miliónů dvaceti tisíc osmi set šedasáti tří (dělníků, stromu)

D.třem miliónům dvaceti tisícům osmi stům šedesáti třem (dělníkům, stromům)

A.(na) tři milióny dvacet tisíc osm set šedesát tři (dělníky, stromy)

L.(o) třech miliónech dvaceti tisících osmi stech šedesáti třech (dělnících, stromech)

I.(se) třemi milióny dvaceti tisíci osmi sty šedesáti třemi (dělníky, stromy)

Дроби (Zlomky)

Десятичные дроби (zlomky desetinné) читаются так: 1,25 jedna celá dvacet pět setin

6,78 šest celých sedmdesát osm setin 0,35 žádná celá / nula celá třicet pět setin 1,5 jeden a půl

2,5 dva a půl

3,5 tři a půl

Дроби типа 1/8, 5/9 можно читать также: jedna lomeno osmi, pět lomeno devíti.

Названия некоторых измерении (Zkratky měr)

218

Арифметические действия (Početní výkony)

а) Сложение sečítání (сложить sečist, складывать sčítat). При сложении употребляется союз

а или plus:

б) Вычитание odčítání (вычесть odečíst, вычитать odečítat). При вычитании употребляется

в) Умножение násobení (умножить znásobit, умножать násobit). При умножении употребляется конструкция твор. падежа: Násobeno dvěma умножить на два или же сложное слово, составленное из количественного числительного + krát (pětkrát). Только при алгебраическом

г) Деление dělení (dělit, vydělit разделить). При делении также употребляется конструкция с твор. падежом:

Предлог (Předložka) mezi

Предлог mezi обычно соответствует двум русским предлогам между и среди: mezi stromy между деревьями, mezi přáteli среди друзей.

В отличие от русского языка, предлог mezi в чешском языке может употребляться не только с твор. падежом на вопрос kde?, но и с вин. падежом на вопрос kam? Ср.:

CVIČENÍ

1.Popište na základě textu a podle mapy:

1)polohu ČSSR:

a)s kterými státy Československo sousedí;

b)do kterých států zasahují okraje České vysočiny a do kterých Karpaty;

c)které řeky umožňují ČSSR přístup k moři;

d)které hory jsou nejvyšší v Čechách a na Slovensku.

2)Které národy obývají území ČSSR?

3)Která nejdůležitější odvětví národního hospodářství se rozvíjejí v ČSSR?

4)Jak Československo spolupracuje s SSSR?

5)Vyprávějte o československém zemědělství (charakter zemědělství, jaké zemědělské plodiny se tam pěstují).

6)V kterých lázních se léčí a zotavují pracující ČSSR, a co o nich víte?

219

2.Napište slovy číslovky:

a)Dnes je voda teplá 25° С - Naše řeka je 6 metrů široká. - Hora za lesem je 150 metrů vysoká. - Počkám na tebe do 3 hodin. - Cesta trvala od 8 ráno do 3 l/2 odpoledne. - Mému synovi je 2 l/2 roku. - Měl špatné známky ze 4 předmětů. - Dcera začala chodit do školy v 7 letech. - Můj otec se narodil

roku 1935. - Stalo se to v roce l945. - Ze 42 žáků přišlo do školy jen 35. - Napočítal jsem v této knize 1237 stránek. - Bylo tam asi 400 lidí. - Na ploše 118 m2 bude postaven Palác pionýrů. - Koupila jsem si 3 m hedvábí. - Z Moskvy do Leningradu je 644 km. - Jeden metr má 10 dm. -

Dcera si koupila 75 cm červené stuhy. - Jeho dílo vyšlo před 30 lety. - Každý dostal po 1356 korunách. - To byl starý časopis z roku 1865. - Zítra dosáhnou teploty 30 až 32 stupňů. - Kde jsou noviny z 31. března? - Na této problematice se začalo pracovat před 1,5 rokem. - Ujeli jsme 2345 km. - V Sovětském svazu je přes 284000000 obyvatelů. - Do rodného města se vrátil po 15 letech. - Byl nemocen od 2 let. - Čtyři se dělí 2 beze zbytku. - To nestojí 4000 korun. - Je nás na fakultě celkem 889. - Podnebí SSSR je vcelku vnitrozemské, průměrná roční teplota je od - 17° na severu do + 17° na jihu, průměrné množství srážek je 50 cm za rok.

b)0,25; 0,83; 1,243; 2,71; 5,5; 10,2; l/5.; 2/7; 6/9; 31/2; 53/5

3.Číslovky a jména podstatná v závorkách dejte do správných pádů:

Ten citát je z 38. (stránka). - Stalo se to před 129 (léty). - Tento aparát stál 998 (rubl), bez 2 (rubl) 1000. - Výstava obsahuje více než 50 (obraz) a 19 (grafická práce), vzniklých v rozmezí let 1923 - 1969. - 35 členná skupina studentů, která během (2 l/2 měsíce) pracovala na stavbě turistického tábora 24 km severně od Jalty, se vrátila domů. - l/2 (milión) italských zaměstnanců zahájilo 72 hodinovou generální stávku. - Oblast manévrů, která měří 13 km2, je vzdálena 40 km od hlavního města.

4. Slova v závorkách dejte do příslušných pádů:

Mezi (tyto papíry) jsme našli zajímavé materiály. - Mezi (Praha a Moskva) je pravidelná letecká doprava. - Cítil se mezi (my) jako doma. - Přijď zase někdy mezi (my). - Postav, prosím tě, tu židli mezi (stůl a okno). - Spálená ulice je mezi (Národní třída) a (Karlovo náměstí). - Rád bych zašel mezi (moji přátelé), už dlouho jsem mezi (oni) nebyl. - Mezi (oba domy) je malý parčík. - Mezi (stromy) jsme zasadili keře rybízu. - Vzdálenost mezi (Země) a (Měsíc) činí 384000 kilometrů. - Postav svou tašku mezi (naše kufry). - Je nejlepší mezi (všichni žáci) naší školy.

5. Na otázky nebo sdělení v levém sloupci vyhledejte vhodnou odpověd v pravém sloupci:

6.Vyprávějte podle otázek a odpovědí z předcházejícího cvičení o vašich dojmech z cesty

po ČSSR.

7.Vysvětlete, jak jsou utvořena substantiva ženského rodu а k jakým změnám dochází při jejich odvozování:

220