9. Organizace podniku

Proč je potřeba organizovat

• důvod organizování:

• nutnost dělby práce – rozdělení práce, aby byla co nejefektivnější

• omezenost rozpětí řízení – je důvodem pro vytváření více organizačních úrovní; počet osob, které je manažer schopen efektivně řídit; snižováním rozpětí řízení vznikají organizační úrovně

• smysl organizování - vytvořit efektivní spolupráci všech zaměstnanců

Organizační struktura – nástroj pro řízení výkonnosti podniku (je to forma pro realizaci obsahu – tzv. zvyšování hodnoty)

Organizační struktura = účelová formální struktura org. jednotek tzv. že „žádoucí úlohy lidí jsou účelově projektovány tak, aby byla jistota, že požadované činnosti budou vykonávány a že tyto činnosti budou vzájemně provázány tak, aby lidé ve skupinách mohli pracovat plynule, efektivně a výkonně.“

• Plochá organizační struktura – při širokém rozpětí řízení má podnik méně organizačních úrovní

• Strmá organizační struktura – vznikají, pokud se zvyšuje počet organizačních úrovní a zužuje se rozpětí řízení

Jak se postupuje při volbě organizační struktury

• jsou definovány funkční role - je stanoveno, kdo co bude v podnikovém procesu dělat, jaká bude dělba práce a pravomoci

• prostřednictvím dělby pravomoci jsou definovány vztahy mezi nositeli činností

• vytváření organizačních jednotek: dle podnikových funkcí a dle objektu (výrobku)

• funkčně specializované organizační jednotky mají odpovědnost za plnění dané funkce

Způsob tvorby organizačních jednotek:

• podle podnikových funkcí (vykonávání speciálních činností)

• útvar podnikového řízení plní koordinační funkci všech funkcí

• útvar nákupu-fce zabezpečení vstupů krátkodobé povahy (suroviny)

• výrobní útvar je zhotovitel

• útvar odbytu plní fci dodání výrobku zákazníkovi

• marketingový útvar zabezpečuje fci sledování a utváření potřeb zákazníka a následné specifikace výrobního programu

• finanční útvar: fce zabezpečení podniku kapitálem a sledování jeho využití

• investiční útvar plní fci zabezpečení podniku kapitálem dlouhodobé povahy

• útvar personalistiky vykonává fci zajištění a péče o pracovníky

• útvar výzkumu a vývoje využívá znalostí a plní fci tvůrčí a zdokonalovací

• podle objektu

• objektově orientované organizační jednotky se specializují na výrobek, trh, region, každá taková jednotka tvoří divizi se svou vnitřní organizační strukturou

• uspořádání řídících vztahů:

• jednoliniový systém (každý podřízený má jen 1 nadřízeného)

• víceliniový systém (podřízený dostává příkazy od několika nadřízených, odbornější nařízení)

• liniově štábní systém (jedna linie řízení, ale také vysoká specializace (delegování části pravomocí liniovými zákazníky na jednotky odpovídající za výkon činností v rámci procesů)-mezi tyto jednotky patří štábní organizační jednotky (podpůrná fce) a funkčně specializované organizační jednotky (fce kontrolní, služeb, plánování, společného provádění vybraných fcí)

• každý vykonavatel činnosti má svého specializovaného odpovědného vedoucího

• ekonomická struktura dává přehled o tom, jak jednotlivé procesy a jednotlivé organizační útvary spotřebovávají zdroje a tvoří hodnotu, měla by kopírovat strukturu organizační

• Nákladová střediska mají odpovědnost za řízení nákladů

• Hospodářská střediska odpovídají za hospodářský

• Procesní středisko - nákladový pohled na proces, kdy se sčítají náklady na jednotlivé činnosti v rámci daného procesu

• Nástrojem k propojení strategie s podnikovými procesy - metoda balanced scorecard= umožňuje hodnotit implementaci strategie a sledovat vývoj hodnoty podniku pro majitele

Co je výsledkem organizování

= Nejrůznější formy organizačních struktur, které vznikají kombinací manažerem vybraných možností a jsou výrazem zvolené organizační architektury

a) organizace zaměřená na trh a výrobky (v případě důležitosti pružnosti)

b) organizace zaměřená na výrobní proces (výroby využívající úspory z rozsahu daných hromadností produkce)

Základní formy organizačních struktur:

• Průkopnické organizace (malé a mladé podniky, jednoliniový systém)

• Byrokratická organizace (zavedené a big podniky s menší intenzitou změn okolí)

• Pružná organizační forma (podniky čelící dynamickým změnám okolí)

Zvýšení pružnosti:

• Zavedením vícekriteriálních struktur (maticová organizace)

• Zavedením projektových organizačních forem

• Snahou o implementaci výhod malých průkopnických forem organizace do velkých firem prostřednictvím tvorby podniků v podniku

VÍCEKRITERIÁLNÍ ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

• Maticová organizace - primární struktura vytvořená podle jednoho kritéria a maticově propojena se sekundární strukturou vytvořenou podle jiného kritéria

• Lépe reaguje na změny okolí prostřednictvím specializovaných manažerů, ale porušení jednoty řízení

PROJEKTOVÉ ORGANIZAČNÍ FORMY

• V rámci organizační struktury vzniká dočasná organizační struktura pro uskutečnění určitého projektu

• Interdisciplinární charakter

-Podle charakteru projektu rozlišujeme:

a)koordinace projektu (u nenáročných projektů-pouze spojení pracovníků)

b)projektová maticová organizace (řešení složitějších projektů výrobkové inovace)

c)čistá projektová organizace (velmi složité projekty, vzniká organizační celek orientovaný na projekt, vzniká nová divize)

PODNIK V PODNIKU

• na dobu neurčitou

• vhodné pro podniky s vysokou dynamikou změn okolí a kapitálovou náročností

• podnik vystupuje jako sladěný tým podnikových organizačních jednotek plně vybavených a zodpovědných za uspokojení zákazníka

• je totožná organizační a ekonomická struktura

• např. formy: flotilová organizace, štíhlá výroba, améba

• je to bezhierarchická organizace – spíše se jedná o změnu koordinačního mechanismu

Právní předpisy

Faktory ovlivňující organizaci:

• podle původu (vnitřní a vnější faktory)

• podle možnosti managementu faktory ovlivnit (ovlivnitelné a neovlivnitelné)

• právní předpisy - vnější neovlivnitelný faktor

• činnosti, které musí podnik vykonávat (způsob vedení účetnictví dle zákona o účetnictví)

• vztahy vlastník - management (kde, je vlastnictví odděleno od řízení, je svobodná iniciativa ohraničena rozdělením pravomoci)

• právní formy podniků definuje obchodní zákoník