25. Ekonomika sportu

Pojem sport

• název z latinského „disportare“= bavit se, příjemně trávit volný čas

• je jednou ze složek tělesné kultury (vedle TV a pohybové rekreace)

• dle úrovně se dělí na masově rekreační, výkonnostní a vrcholový

Institucionální klasifikace sportu

• z pohledu typologie statků nalezneme ve sportu statky veřejné, privátní a nejčastěji smíšené

• institucionalizovaný sport

• součást veřejné ekonomiky

• školní, komunální a dobrovolný organizovaný sport

• profesionální sportovní kluby fungující na principu obchodních společností patří již do komerční sféry

• neinstitucionalizovaný sport

• součást privátního sektoru – spojen s výdaji domácností

• zahrnuje i subsystém diváků a sázkařů – sportovní sázení je v některých státech ekonomicky významným jevem

Institucionální rámec sportu

• sport organizovaný v rámci veřejného sektoru státní správou a samosprávou

• sport organizovaný v rámci dobrovolných sportovních federací

• sport organizovaný v rámci olympijského hnutí

ad 1) funkce státu jsou vytvořit legislativní podmínky pro rozvoj sportu a zabezpečit povinnou TV na školách, v armádě, policii apod.

ad 2) dobrovolný organizovaný sport by měl vytvářet podmínky pro občana – sportovce, který se chce sportu věnovat především ve svém volném čase. Je organizován v občanských sdruženích od sportovních oddílů až po mezinárodní sportovní federace s celosvětovou působností

ad 3) olympijské hnutí je specifický institucionální subsystém, který zabezpečuje jednou za dva roky OH

Stabilními subjekty: Národní olympijské výbory a Mezinárodní olympijský výbor

Makroekonomický model toků statků a finančních toků ve sportu v ČR

• ekonomicky lze na sport pohlížet jako na národohospodářské odvětví, které samo produkuje hodnoty, ale zároveň vyžaduje specifické prostředky

sport má - trh sportovních produktů - poptávají se a nabízejí služby - sportovní soutěže, aktivity ve volném čase

- trh sportovních faktorů – sportovní zařízení, trenéři, rozhodčí, sami sportovci

- trh kapitálu

• účastníci sportu vytvářejí stranu poptávky po sportu.

• zájem o sport vyvolává výdaje na sport, které jsou spotřebovávány stranou nabídky. Poptávka a nabídka se neustále vyrovnávají

sportovní akce = prvkem modelu, který uspokojuje poptávku:

• akce s převahou pasivních účastníků (diváků) - olympiády, MS, ligy - znakem je mediální přitažlivost

• akce s převahou aktivních účastníků - městské maratóny, bývalé spartakiády

• aktivní účastníci sport mohou svou poptávku realizovat v řadě forem:

• neorganizovaný sport - účastníci si sami organizují sportovní aktivity – neformální malé skupiny (rodina, přátelé)

• organizovaný sport - formální skupiny, sportovní kluby (TV jednoty)

• komerční sport – realizace v zařízeních k tomu určených (fitcentra)

• školní TV

• sportovní sázení = důležitým finančním zdrojem pro sportovní organizační začlenění je různé, nejčastěji se vyskytuje ve formě státního monopolu. U nás je v současnosti podnik SAZKA a.s. občanských sdružení

• stát je poskytovatelem finanční podpory sportovním federacím, krajské a obecní samosprávy financují sport přes provoz základního a středního školství a sportovní infrastruktury (sportoviště)

• sport infrastruktura - ve většině zemí je záležitostí místních samospráv. U nás 2/3 majetku sportovní infrastruktury v rukou sport klubů, což vyvolává napětí v hospodaření klubů.

• dalším zdrojem financování sportovních klubů jsou zdaňované příjmy z jejich vlastní výdělečné činnosti

Podíl sportu na HDP a výdajích

• podíl na konsolidovaných veřejných výdajích je 0,4-1,7%

• podíl na přímých (tj. bez sázek) spotřebitelských výdajích je 1-2%, na nepřímých pak 3%

• podíl na HDP je 1,5-2%

• podíl na zaměstnanosti je 1,5%