- •Podstata podnikání
- •Okolí podniku
- •Vliv státu
- •Vývoj podnikové ekonomiky
- •Efektivnost podniku a jeho základní cíle
- •Výrobní faktory a jejich klasifikace
- •Výsledek činnosti – výnosy a zisk
- •Cíle podniku a jeho funkce
- •Podniky jednotlivce
- •Osobní společnosti
- •Kapitálové společnosti
- •Družstva
- •Veřejné (státní) podniky
- •Typologie podniku
- •Život podniku
- •Majetková a kapitálová výstavba podniku
- •Organizace podniku
- •Podnikové řízení
- •Výrobní činnost podniku
- •Odbyt (marketing)
- •Personální práce
- •Financování podniku
- •Investiční činnost
- •Investiční riziko
- •Podnikové početnictví
- •Vnitropodnikové (manažerské) účetnictví
- •Specifika výrobních podniků
- •Bankovní podniky
- •Podniky infrastruktury
- •Význam a zvláštnosti podniků infrastruktury
- •Obchodní podniky a podniky cestovního ruchu
- •Drobné podniky a živnosti
- •Podniky s mezinárodní účastí
- •Podnikání ve zdravotnictví
- •Ekonomika sportu
- •Institucionální klasifikace sportu
- •Institucionální rámec sportu
- •Více zdrojové financování sportu, tvorba peněžního fondu
- •Ekonomika neziskových organizací
- •Aplikace pc V práci ekonoma podniku
Podniky infrastruktury
Význam a zvláštnosti podniků infrastruktury
infrastruktura = skupina národohospodářských odvětví, které zajišťují předpoklady pro celkový rozvoj ekonomiky, patří sem: dopravní a spojový systém, energetický systém, vodohospodářská zařízení, výstavba a provoz bytů, škol, zdravotnictví, výzkumných institucí atd.
infrastrukturu lze rozdělit na 2 podsystémy: ekonomickou (dosahuje zisku) a sociální (pouze hradí své náklady)
zvláštností podniků infrastruktury je to, že obvykle působí v podmínkách přirozeného monopolu
regulace trhu: cen, přístupu konkurenčních provozovatelů, nezbytného rozsahu služeb, jednotných podmínek pro uživatele, zajištění společensky dostatečné kapacity, sociální rozměru
lze popsat 3 typy finančního hospodaření podniku:
státní veřejné podniky – mají povahu st. monopolu, financovány ze státního rozpočtu
neziskové organizace – založené na principu poplatků, cílem není dosažení zisku
princip založený na obecných pravidlech a zákonitostech trhu
Doprava
zabývá se přemisťováním osob a zboží, pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách
dělí se na: železniční (nákladní X osobní), silniční, vodní, leteckou, nekonveční (lanovky, ropovody)
dělíme ji na:
veřejnou – přístupná každému za předem vyhlášených podmínek
neveřejnou – slouží určitému podniku jako doplněk k hlavní činnosti
na přepravním trhu: nabídka = dopravci, poptávka = přepravce, cestující
kvalita přemístění zboží/osob je dána:
rychlostí (časem potřebným k přemístění)
pravidelností a přesností
bezpečností
riziko podnikání v přepravě zvyšuje ta okolnost, že se nelze připravit na sezónní výkyvy předem (výrobou na sklad), ale je třeba disponovat kapacitní rezervou
Pošta
zabývá se těmito službami:
poštovní služby
obstaravatelské činnosti pro 3. subjekt s využitím poštovních sítí
služby doplňující sortiment poštovních a obstaravatelských činností
typický představitel přirozeného monopolu
faxové služby, peněžní styk
konkurence: expresní a kurýrní služby
Telekomunikace
přenos hlasu, zpráv, dat či informací -> hlasová a textová služby, informační služby, datové služby, internet
relativně samostatným oborem telekomunikací jsou radiokomunikace
informační služby jsou nejrychleji se rozvíjející část infrastruktury
sítě elektronických komunikací:
překrývané digitální sítě (DON)
digitální sítě integrovaných služeb (ISDN)
Obchodní podniky a podniky cestovního ruchu
Obchod:
jako činnost: nákup a prodej zboží, v širším smyslu i služby
jako instituce: subjekty zabývající se obchodem
význam obchodních podniků:
podíl na HDP – 13,1%
podíl na zaměstnanosti – 18,1%
podíl na počtu podnikatelských jednotek – 35,9%
obchodní podniky = subjekty, které nakupují fyzické zboží za účelem dalšího prodeje bez jeho další úpravy
podle předmětu obchodování rozlišujeme:
obchod spotřebním zbožím – soubor zboží určený pro konečného spotřebitele
zákazníky jsou jednotliví občané
potraviny, odívání, potřeby pro domácnost, volný čas, …
obchod zbožím pro další podnikání (business to business)
provozují kromě obchodních firem ve velkém rozsahu i výrobní podniky svými organizačními útvary
podle velikosti okruhu působnosti rozlišujeme trhy: regionální, celostátní, zahraniční
vnitřní obchod – obchod na celostátním a regionálním trhu
zahraniční obchod – představuje vývoz a dovoz zboží přes hranice státu
zahrnuje jak obchod se spotřebním tak i ostatním zbožím
obchodní kategorie = druh obchodní činnosti v agregované podobě – 2 skupiny:
prostředníci = obchodní podniky = prostředníci směny mezi prodávajícím a kupujícím
zprostředkovatelé = vyhledávají trhy pro nákup nebo prodej a konkrétní partnery pro svého obchodního zákazníka
mezi nejznámější prostředníky patří:
maloobchod = zahrnuje nákup od velkoobchodu nebo od výrobce a jeho prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli
velkoobchod = nakupují zboží ve velkém a ve velkém i prodávají maloobchodníkům a drobným výrobcům
Specifikace zahraničního obchodu
subjektem zahraničně obchodní činnosti může být:
osoba zapsaná v obchodním rejstříku
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění nebo jiného oprávnění podle zvláštních předpisů
fyzická osoba, která provozuje zemědělskou činnosti a je zapsána v evidenci
kritériem volby optimální obchodní metody je:
povaha předmětu obchodu
povaha trhu, stupeň organizovanosti trhu, hustota a uspořádání obchodní dopravní sítě
povaha obchodních partnerů
obchodně politické podmínky
zahraniční obchod má charakter velkoobchodní činnosti
nezbytný předpokladem bylo zavedení vnitřní směnitelnosti domácí měny a dále vnější směnitelnost
Nástroje státu v oblasti zahraniční obchodní politiky
Nástroje:
autonomní – cla a netarifní nástroje
smluvní – dvoustranné či mnohostranné
clo = veřejná dávka, kterou vybírá státní orgán za zboží přecházející celní hranice státu
druhy cel: dovozní, vývozní, antidumpingová, vyrovnávací (vyrovnání subvence poskytnuté na zboží), odvetná
Druhy sazeb pro cla dovozní:
všeobecná – u států, kde nejsou žádné smluvní vztahy
smluvní (GATT) – smlouvy o vzájemném poskytování celních výhod
preferenční – EU, nižší než smluvní, vůči určitým rozvojovým zemím
netarifní nástroje - kvantitativní restrikce (dovozní a vývozní licence), zdravotní, ekologické požadavky
proexportní politika:
- finanční pomoc pro exportéry
- technická pomoc
- informační a poradenské služby pro exportéry
- oceňování exportérů
Podniky cestovního ruchu
cestovní ruch představuje jednu z forem uspokojování potřeb lidí v oblasti odpočinku, poznání, sportovního a kulturního vyžití, seberealizace, styku s lidmi
z hlediska charakteru a míry závislosti svých výkonů na cestovní ruch členíme podniky na:
vlastní podniky cestovního ruchu, sem patří:
podniky, které se zabývají tvorbou a realizací služeb přímo uspokojujících potřeby a poptávku účastníků cestovního ruchu: hotely, lázně, lanovky, vleky, horská služba
podniky zprostředkovatelských služeb: cestovní kanceláře
ostatní podniky cestovního ruchu – směnárny, restaurace, obchody
Činnosti v obchodní firmě
- charakteristický je přímý styk s konečným zákazníkem
- typickým rysem: pohotovost zboží, výkonu, služeb
výkony obchodu: - sezónní poptávka po zboží a službách (potřeby na zimu, léto)
- různá intenzita nákupů v průběhu týdne (vazba na práci zákazníků)
Ekonomika obchodních podniků
- výnosy obchodních podniků: obchodní rozpětí = rozdíl mezi prodejní a kupní cenou zboží (vyjadřuje se relativně procentní přirážkou k kupní ceně nebo absolutně srážkou z prodejní ceny), je odlišné dle sezonnosti atd
- nejnižší rozpětí: supermarkety, které se zaměřují na rychloobrátkové zboží
- náklady obchod podniku: mzdy, režijní náklady…
- cílem je zisk (slouží k dalšímu rozvoji firmy)
