23. Podniky s mezinárodní účastí

• společné podnikání = propojování tuzemských a zahraničních ekonomických aktivit

Společné podnikání bez kapitálové spoluúčasti

= volná forma společného podnikání

může mít následující podoby jako:

• obchodní zástupce (dealer) - nabízí na trh současně výrobky 1 a více firem, zastupuje-li více firem, výrobky se většinou doplňují. Jeho úloha se omezuje na prodej a poradenské služby

• reprezentant - nabízí výrobky 1 firmy - ty představují výběr z úplného sortimentu firmy

• prodej licencí - předání know-how formou předání technické dokumentace nebo zaškolením personálu

• výměnné obchody – 4 formy:

• barter – výměna zboží za zboží bez použití peněz

• kompenzační obchod - dodavatel akceptuje přijaté zboží jako platbu za jím dodané zboží

• obchod se zpětným nákupem - vývozce (průmyslový podnik) dodá zařízení nebo technologie a odebere jako platbu zboží vyráběné pomocí této technologie

• paralelní obchod – vývozce dodá zboží, technologie nebo služby a zavazuje odebrat zboží ze seznamu, které nebylo vyrobené touto technologií

• kooperace – vymezuje spolupráci mezi 2 a více samostatnými podniky prostřednictvím dobrovolně uzavřených smluv

6 základních forem kooperace:

• práce ve mzdě – objednatel dá k dispozici materiál a dodavatel jejich pomocí zabezpečí zhotovení požadované produkce, kterou objednatel 100% odebere

• práce na objednávku – krátkodobé smlouvy na dodání zboží, které dodavatel vyrobí na základě know-how poskytnutého objednatelem

• výrobní kooperace – každý partner vyrábí různé díly finálního výrobku

• kooperace v administrativní oblasti – spolupráce v oblasti správy, nákupu

• projekční kooperace – časově omezená společná spolupráce na jednom projektu

• franchising

Společné podnikání s kapitálovou účastí

a) přímé investice – zakládání a získávání podniků a poboček. Pobočky stejně jako reprezentant, nabízí výrobky jedné firmy; liší se od něj zejména širším sortimentem a počtem zaměstnanců. Konkrétní formy uskutečnění přímé investice jsou:

• vklad peněžních prostředků, věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty do ZJ podniku

• nákup cenných papírů (akcie, podílové listy)

• poskytnutí úvěru

b) joint venture (společné riziko)

Joint venture

– přímá investice 2 a více podniků, které na základě smlouvy zakládají právnickou osobou, jejíž kapitál společně spravují

• investování v zahraničí sleduje především tyto cíle:

• proniknutí na zahraniční trhy

• dosažení vyšší rentability než při podnikání v tuzemsku

• bezpečnost a likvidita

• rizika spojená se zahraničním partnerem:

• nesplnění očekávání ze spolupráce

• poskytování důvěrných informací partnerovi

• kulturní rozdíly

• neznalost mezinárodního práva

• rizika po úspěšném ukončení spolupráce:

• zpřístupněné know-how nelze získat zpět

• úmluvy o zákazu konkurence nemusí být vynutitelné

• při zakládání společného podniku je nezbytné:

• zpracovat strategii

• vybrat vhodného zahraničního partnera

• vypracovat návrh na zahájení jednání o možné budoucí spolupráci

• ocenit vklad každého z účastníků

• připravit zakladatelské smlouvy

• základní hodnotící kritéria potencionálního partnera:

• značka, image, tradice, velikost a stabilita kapitálu, podíl na trhu, šance dlouhodobého přežití

• ekonomická situace firmy, hospodaření za poslední 3 roky, cenová úroveň výrobků, technická úroveň výrobků

• komplexnost, výrobní kapacita firmy, možné výhody získané spoluprací, představa o společném řízení

• příbuznost podnikové kultury

Nadnárodní podniky

• např. Hitachi, Ericsson, Coca-Cola

• jejich vznik je spojován s realizací částí výroby v zahraničních pobočkách

důvody vzniku:

• nasycení současných trhů

• možnost obejít celní bariéry

• lepší přizpůsobení se specifickým potřebám trhu

• využití vhodných zdrojů zásobování

• nižší mzdové náklady

• mírnější legislativa v oblasti ekologie apod.

znaky:

• společnost má fyzické jednotky v zahraničí

• na podnikatelské jednotky je uplatňován vliv mateřské centrály

• dochází ke společnému využívání a přesunu zdrojů

tři stupně řízení:

• centrála s vlastními útvary

• dceřiné společnosti členěné podle komodit

• divize geograficky umístěné ve vybraných regionech

• u těchto společností se sleduje tzv. index transnacionality = podíl zahraničních aktivit na celkových aktivitách

• růst velikosti NNP bývá označován jako globalizace světového hospodářství, při kterém národní státy nejenže ztrácejí vliv na velké firmy, ale stávají se na těchto firmách závislými