Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
PE- teorie ke zkousce (39 str).docx
Скачиваний:
5
Добавлен:
15.04.2019
Размер:
198 Кб
Скачать
  1. Odbyt (marketing)

  • odbyt =dovršení podnikového reprodukčního procesu zaměřeného na uspokojování cizích potřeb

  • barterové operace – kupující v důsledku nedostatku finančních prostředků uhrazuje prodávajícímu hodnotu jeho dodávek v jiných výrobcích, které buď sám vyrábí, nebo jimi dostal zaplaceno od svých odběratelů

  • není problém zboží vyrobit, ale prodat ho -> potřeba orientace na zákazníka

  • „marketing je lidská činnost, umožňující organizaci zjistit neuspokojené potřeby a přání, přeměnit je do podoby ziskových příležitostí a tento zisk realizovat“ (Kotler)

  • prodej = prodávající se zavazuje převést na kupujícího vlastnické právo k užívání a kupující se zavazuje uhradit kupní cenu

Obchodní plán =řízení obchodní činnosti

  • obchodní plán = základní nástroj řízení obchodní/odbytové/prodejní činnosti

  • etapy sestavení obchodního plánu:

      • tržní diagnóza – charakterizuje momentální tržní situaci podniku, zjišťuje, v jaké míře se jednotlivé výrobky podílejí na generování obratu, zisku, CF eventuálně hrubého rozpětí firmy

      • tržní prognóza – odhad, zda v budoucím vývoji uplatníme dosavadní trendy, rozpracování firemní strategie v oblasti nástrojů marketingového mixu

      • plánování cílů – vycházejí ze základních cílů a úkolů podniku, mohou mít strategický či taktický charakter

      • plánování marketingového mixu – zahrnuje tyto oblasti: výrobky, ceny, propagaci, distribuci

      • sestavení rozpočtu – porovnání příjmů a výdajů spojených s dosažením požadované výše odbytu

Marketingové techniky

  • umožňují marketingovým specialistům získávat potřebné informace

  • informace lze získat přímo na základě podkladů, které jsou v podniku k dispozici, je však zpravidla potřeba je doplnit o poznatky získané v terénu (dotazováním, pozorováním, atd.)

  • pro vhodné nasazení marketingového mixu je vhodné vycházet z tzv. životního cyklu výrobků:

    1. pronikání (zavedení) – nízký odbyt, vysoké vlastní náklady výrobku, výrobek nemá definitivní podobu, někdy dochází k inovacím, značné výdaje na reklamu, předvádění

    2. rozšiřování (růst) – ustálení výrobku v konečné podobě, prudký růst odbytu, cena se snižuje, začínají klesat N na propagaci, pro některé je toto stadium konečné (funkční závady)

    3. ustálení (zralost) – další růst odbytu, meziroční přírůstky už ale nejsou tak vysoké, zvyšování nákladů na propagaci a uvádění na trh nových variant

    4. ústup (úpadek) – odbyt začíná prudce klesat, možno orientovat se na méně náročné trhy, cena dále klesá

Organizace marketingu v podniku

  • na konkrétní podobu organizace a funkce marketingu v podniku mají kromě vnitropodnikových vztahů a faktorů zásadní vliv externí vztahy tzv. vztahy podniku k jeho okolí (sem spadá tzv. funkční okolí – dodavatelé a vlastní trh)

  • dále může ovlivnit konkurenční období a různé zájmové skupiny, makrookolí

  1. Personální práce

Obsah a cíle personální práce ve firmě

  • 1 z nejdůležitějších faktorů úspěšného fungování firmy: kvalita řízení lidských zdrojů

  • každý zaměstnanec vstupuje do pracovního procesu s osobními cíli

  • kvalita lidského kapitálu a intelektuální potenciál má velký vliv na dynamiku firmy a její výsledky

  • ekonomické fce firmy: produkce výrobků a služeb

  • sociální fce: sdružuje zaměstnance ke splnění ekonomických cílů firmy a uspokojuje sociální potřeby

  • cíle personální práce:

  • v hospodářské oblasti:

  • optimální využití lidské práce v kombinaci s ostatními výrobními faktory

  • zvýšení kvality lidských zdrojů firmy

  • personální náklady organizace na optimální výši

  • realizace systému odměňování podle výkonu stimulujícího rozvoj

  • v sociální oblasti:

  • naplnění osobních cílů zaměstnanců

  • spokojenost s pracovním místem, obsahem práce

  • motivace zaměstnanců k seberozvoji, zvyšování kvalifikace

  • vytváření pocitu identifikace zaměstnance s cíli organizace

  • zabezpečení sociálních jistot zaměstnanců

  • mezi ekonomickými cíly organizace a sociálními cíly spokojenosti zaměstnanců je konkurenční vztah - řešením je účast na hospodářských výsledcích organizace a účasti na kapitálu

Organizace personální práce

  • personální práce vychází ze zásad personální strategie podniku = vymezení hlavních cílů a zásad a naznačení základních postupů v oblasti řízení lidského faktoru v podniku

  • personální práci zabezpečuje personální útvar:

    • plánování pracovníků

    • získávání a výběr pracovníků

    • rozmisťování pracovníků

    • hodnocení pracovníků

    • hodnocení práce a popis pracovních míst

    • odměňování

    • podnikové systémy vzdělávání

    • kolektivní vyjednávání jednání zaměstnavatelů a odboru, uzavření kolektivní smlouvy

    • sociální péče

    • personální informační systém

  • jedním z úkolů personální práce je zabezpečovat pro všechny řídící pracovníky kvalifikovanou průpravu a znalosti postupů při řízení lidí

  • podnik i jednotlivec jsou v tržním hospodářství subjektem trhu pracovních sil

Plánování zaměstnanců

  • Základem: kvalifikovaná prognóza vývoje pracovních sil a zdrojů pracovních sil (situace na trhu práce, demografický vývoj ve státě, změny v kvalifikaci vlastních zaměstnanců)

  • pokrytí všech potřeb organizace

  • nejvíce času zabere plánování vedoucích zaměstnanců

  • důležitým je také výše nákladů na získání pracovních sil

Získávání a výběr zaměstnanců

  • Vnější zdroje = nabídka práce pracovníků především z oblasti regionu (absolventi škol)

  • Vnitřní zdroje = zaměstnanci uvolnění v důsledku organizačních změn (dává se jim přednost)

  • řada kolektivních smluv omezuje snižování počtu pracovních sil propouštěním v produktivním věku

  • přesné a pravdivé informování uchazeče o požadavcích pracovního místa

Hodnocení zaměstnanců a jejich výkonu

  • podklad pro odměňování plánování firemního vzdělávání

  • Základem: stanovení metody, která bude použita při hodnocení plnění úkolů, stanovení časového období hodnocení, formulace kritérií.

  • Progresivní trendy v současnosti:

    • kombinace metod hodnocení se sebehodnocením (s cílem specifikovat své silné a slabé stránky) -předpokladem takového sebehodnocení je důvěra zaměstnance, že hodnocení nemá sankční charakter, ale je formou pomoci (hodnocení vytváří pocit důvěry a spolupráce)

    • participativní metody v řízení lidí - úspěch firmy je podmíněn schopností všech zaměstnanců realizovat efektivně princip spoluúčasti na výsledku činnosti

    • metoda vícezdrojového systému hodnocení - hodnoceného hodnotí nejen nadřízený, ale i spolupracovníci, podřízení a externí spolupracovníci. Tato metoda umožňuje vytvoření tzv. „zpětné vazby“ (360° feed-back), je však náročnější na práci hodnotitelů

Firemní vzdělávání

  • celoživotním úkolem podniku je vzdělávat své zaměstnance (nezbytně u vedoucích pozic)

  • zvyšování kvalifikace- rozvíjí nejen profesní znalosti, ale především osobnost člověka

  • rekvalifikace- přeškolování kvůli změnám v požadavcích na zaměstnance

  • relativně samostatnou oblastí, zejména u vedoucích zaměstnanců, je trénink tzv. sociálních dovedností » schopností jednat s lidmi, řešit konflikty, motivovat zaměstnance

  • kvalitní systém firemního vzdělávání má větší dosah než pouhé zvýšení profesní úrovně

Pracovní podmínky a sociální péče

= procesy, které uspořádávají pracovní prostředí tak, aby negativně neovlivňovalo fyzický nebo psychický stav zaměstnance (=humanizace práce)

  • Progresivním prvkem organizace práce:

    • formy skupinové organizace práce, které rozvíjejí kooperativnost mezi zaměstnanci, zvyšují pestrost práce

    • systémy kroužků kvality - „zero defect“ - aktivizuje prostřednictvím samokontroly kvality zájem zaměstnanců o 100% kvalitu

  • utváření pocitu spokojenosti s prací - poskytování sociálních požitků (=mimomzdovou motivaci zaměstnanců)

  • „cafeteria systém“ - jednotlivci mají různou strukturu sociálních potřeb - zaměstnanec má tedy k dispozici určitou výši těchto požitků a sám si určuje jejich čerpání - motivačně účinnější

Mzdový systém firmy

  • firma může vytvářet svůj mzdový systém - je ale omezena zákonem o mzdě a o průměrném výdělku

  • Mzda = peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků

  • mzda je sjednána v pracovní smlouvě

  • Zaměstnavatel sleduje svou mzdovou politikou tyto cíle:

  1. získat a stabilizovat kvalifikované zaměstnance

  2. stimulovat k pracovnímu výsledku

  3. udržet objem mezd v rozsahu, který neblokuje schopnost firmy konkurovat

  4. zajistit odůvodněné mzdy ve firmě ve srovnání se mzdami u konkurence

  • Mzdová struktura = „pyramidální“ uspořádání mezd dle hodnoty práce, věku, regionu

  • Spravedlivé odměňování = spokojenost zaměstnanců s firmou

  • Nalezení efektivní mzdové struktury: historický problém, který nemá konečné řešení

  • Mzdový systém ve velké firmě oceňuje tyto faktory:

    • hodnotu práce (=složitosti a namáhavosti práce ve srovnání s ostatními pracemi)

    • pracovní podmínky

    • pracovní výsledky

    • tržní cena práce

  • Tarifní stupeň hodnocení práce - mzdový tarif (=mzdová sazba v Kč za jednotku času)

  • Vedení firmy rozhoduje o velikosti mzdových tarifů dle:

  1. mzdové nabídky konkurentů

  2. minimální mzdové tarify

  3. mzdové tarify v kolektivní smlouvě MPSV ČR může vyhlásit kolektivní smlouvu vyššího mzdového tarifu - zaměstnavatel je pak povinen vyplácet mzdy na úrovni této smlouvy

  4. mzdové tarify v podnikové kolektivní smlouvě

  • Mzda za vykonanou práci nesmí klesnout pod minimální mzdu (upravena zákoníkem)

  • práce v nestandardních podmínkách, práce přesčas a o svátkách - příplatky

  • tarifní systém ve velkých firmách:

  1. podnikový kvalifikační katalog obsahující přehled prací, které jsou seskupeny dle tarifních stupňů a jsou k nim vymezeny požadavky na vzdělání

  2. stupnice mzdových tarifů

  3. příplatky, mzdové kompenzace

  • zaručená mzda=nároky vznikající zaměstnanci vůči zaměstnavateli musí být uspokojeny

  • převažuje-li zájem získat a stabilizovat kvalifikované zaměstnance, pak se ve struktuře individuální mzdy za firmu preferuje vysoký podíl mzdového tarifu 80% a více ze mzdy

  • Dominuje-li záměr maximalizovat krátkodobý výkon - přednost pohyblivé mzdy

Hodnocení práce

  • Smyslem: utřídit rozdíly práce dle vzdělání, znalostí odpovědnosti a zatřídit je do tarif stupňů

  • Metody hodnocení práce:

  1. Klíčové práce - vymezené požadavky a kvalifikační náročnost

  2. slovní popisy prací se převádějí do číselného vyjádření

  • Popisy práce lze provést sumárně (=obsah práce charakterizován souhrnně), nebo analyticky (=předem definovány hodnocené požadavky, stanovena stupnice náročnosti)

  • Sumární hodnocení se doporučuje v případech, kdy práce mají podobný obsah, analytické nachází aplikaci tam, kde jsou práce různorodé

Mzdové formy

  • =dotváření mzdy v závislosti na pracovním výsledku a chování

  • Časová mzda: odměňování činností, kde nejsou zpracovány výkonové normy (odměňování manuálních činností)

  • Úkolová mzda: tam kde jsou stanoveny výkonové normy, předem určeny pracovní postupy, není ohrožena bezpečnost

  • Prémie doplňuje časovou nebo úkolovou mzdu

  • Odměna: za hodnocení pracovníka, nebo ocenění mimořádných aktivit

  • Účast na výsledku: podíl zaměstnanců firmy na lepším než plánovaném hospodářském výsledku

  • Smysl: podněcovat spolupráci mezi vlastníky a zaměstnanci

Соседние файлы в предмете [НЕСОРТИРОВАННОЕ]