15. Financování podniku

• finanční řízení podniku (finanční management) má 4 hlavní úkoly:

  • opatřovat kapitál pro běžné i mimořádné potřeby podniku

  • rozhodovat o umístění (alokaci) kapitálu

  • rozhodovat o rozdělení zisku (reinvestovat, vyplatit formou dividend, …)

  • zajistit finanční stabilitu

• financování ovlivňováno 2 faktory:

• faktor času: peněžní jednotka vyplacená nebo přijatá v různých časových okamžicích má rozdílnou hodnotu – koruna dnešní je cennější než koruna získaná později, neboť tu, kterou máme dnes, můžeme investovat tak, aby nám přinesla úrok (zisk)

úrokování – početní postup, kterým zjišťujeme budoucí hodnotu peněz

jednoduché (úročí se jen původní částka) x složité (spolu s jistinou se úročí i úrok)

• faktor rizika: varianta s větším rizikem přináší i větší zisk, varianta s menším rizikem přináší menší zisk, nebezpečí, že očekávané výnosy nebudou získány nebo bude investovaný kapitál ztracen

  • vnější příčiny – katastrofy, hospodářská krize, inflace, vnitřní – chybný odhad poptávky, …

  • snižuje se rozložením prostředků do více akcí, diverzifikací výrobního programu, vytvářením rezervních fondů, pojištěním …

• všeobecná pravidla pro finanční rozhodování:

• při stejném riziku se preferuje vždy větší výnos

• při stejném výnosu se preferuje vždy menší riziko před rizikem větším

• za větší riziko se požaduje větší výnos

• preferují se peníze obdržené dříve před stejnou částkou peněz obdrženou později

• motivací investování do určité akcie je očekávání většího výnosu-s přihlédnutím k míře rizika

• motivací veškerého investování je zvětšení majetku

Finanční rozhodnutí:

• taktická – obvykle vyžadují malé peněžní částky a nemění dosavadní činnost podniku, chybné taktické rozhodnutí podnik neohrozí

• strategická – vyžadují velké částky, přinášejí velké změny v činnosti podniku, očekávaným výsledkem je velká změna v zisku, velké riziko, chybné strategické rozhodnutí přináší velké ztráty, 2 skupiny: strategická dlouhodobá finanční rozhodnutí + strategická dlouhodobá investiční rozhodnutí

Druhy financování podniku

• podle původu kapitálu:

• vnitřní financování – zdrojem kapitálu je podniková hospodářská činnost

• vnější financování – kapitál z vnějšku

• jiné formy vnějšího financování:

• leasing - leasingové spol. pronajímají stroje, auta …

• operační (provozní) leasing – tradiční nájemní smlouva

• finanční leasing - nájemní smlouva je nevypověditelná, riziko spočívá na nájemci, do jehož vlastnictví po skončení nájmu předmět za symbolickou cenu přechází

• zpětný leasing – leasingová spol. nejprve koupí předmět leasingu od původního majitele a následně mu jej pronajme

• faktoring: odkup pohledávek faktorem, který nese riziko jejich nedobytnosti a financuje tak podnik

• zerobondy: půjčky s nulovým kupónem

• futures: předkupní smlouvy

• swaps: výměnné obchody na mezinárodních trzích

• opce: právo nebo povinnost na koupi nebo prodej finančních titulů (akcií, valut)

• podle pravidelnosti financování :

  • běžné – zajišťování a vynakládání peněz na běžný provoz podniku

  • mimořádné – financování při zakládání podniku, při rozšiřování podniku, při spojování nebo sanaci podniku, při likvidaci podniku

Běžné (krátkodobé) financování

Druhy financování:

1. běžné = zajišťování peněz a financování běžných činností podniku

- týká se zpravidla oběžných aktiv

- souhrn tohoto financování se nazývá hrubý provozní kapitál

- základní úkol řízení pracovního kapitálu je určit potřebnou výši každé položky OA a jejich celkové sumy a určit, jakým způsobem oběžný majetek financovat

- podnik by měl mít tolik oběžného majetku, kolik hospodářský provoz vyžaduje (má-li méně, je investovaný majetek nevyužit, má-li mnoho, je v nečinnosti, což vyvolává zbytečné N)

- při určení potřebné výše OA postupujeme 2 způsoby:

a) analyticky – u každé položky určíme její optimální výši, nejpropracovanější způsob

b) globálně – souhrnným výpočtem pomocí tzv. obratového cyklu peněz = doba mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobků

- obratový cyklus peněz závisí na:

1. doba obratu zásob = doba od nákupu materiálu do prodeje = průměrná zásoba / (T/360)

2. doba obratu pohledávek = doba od fakturace do doby inkasa = pohledávky / (T/360)

3. doba odkladu plateb = doba mezi nákupem materiálu do doby platby materiálu = závazky/jednodenní nákupy

• obratový cyklus peněz = (doba obratu zásob + doba inkasa) - doba odkladu plateb

• čím kratší je obratový cyklus peněz, tím méně pracovního kapitálu podnik potřebuje.

2. mimořádné

   1. při zakládání podniku – zajistit peníze na pořízení pozemků, budov, strojů, zásob surovin, materiálu do doby, než začne příliv peněz ve formě tržeb

   2. při rozšiřování podniku – alokace volných fondů do investic – nákup dalšího výrob.zařízení, …)

   3. při spojování nebo sanaci podniku

   4. při likvidaci podniku – vyrovnání dluhů, …

Způsoby financování podniku:

• financování vlastním kapitálem - emisí akcií popř. věcnými vklady

• financování cizím kapitálem – bankovní úvěr, obchodní úvěr, půjčka, obligace, zálohy dodavatelů

• samofinancování - ziskem, odpisy, nebo dalšími vnitřními zdroji

Způsoby financování krátkodobého kapitálu (oběžných aktiv):

• hrubý pracovní kapitál (GWC) = veškerá OA používaná v podniku x čistý pracovní kapitál (NWC) = je dán rozdílem mezi GWC a sumou krátkodobých pasiv -> NWC = OA – kr. CK

1. umírněný přístup - slaďuje životnost aktiv s životností pasiv

- dlouhodobá aktiva jsou financována dlouhodobým kapitálem

- příjmy z aktiv hradí půjčky získané na tato aktiva

2. agresivní přístup - dlouhodobý majetek je financován oběžným kapitálem

- oběžný kapitál je levnější než dlouhodobý, ale tento způsob je riskantnější

3. konzervativní přístup - dlouhodobý kapitál financuje dlouhodobá aktiva, ale i část OA

- oběžný kapitál financuje pouze specifické požadavky

Formy krátkodobého financování:

1. nevyplacené mzdy, nezaplacené daně apod.

2. dluhy u dodavatelů

3. bankovní úvěry

4. krátkodobé obchodní papíry

Řízení cash flow

• rozdíl mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji

• koncepce cash flow vychází z respektování:

• rozdílu mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádření

• časového nesouladu hospodářských operací, které vyvolávají náklady a jejich finanční zachycením

• důsledku používání různých účetních metod

• koncepce cash flow vyjadřuje reálné toky peněž a jejich zásoby v podniku

Výkaz o cash flow:

• nepřímá metoda – vyjde se z hospodářského výsledku: čistý zisk + náklady neznamenající peněžní výdaje – výnosy neznamenající peněžní příjmy = cash flow

• přímá metody – rozdíl N, které jsou současně peněžními výdaji, a výnosů, které jsou současně peněžními příjmy

==> obě metody rozlišují tři oblasti činnosti podniku: provoz, investice, finance

• cash flow je i kriteriem veškerého rozhodování

Finanční analýza

• na jejích výsledcích je založeno řízení financí, řízení a financování oběžných aktiv a investic, cenová a dividendová politika

• zdrojem údajů jsou interní finanční výkazy, výroční zprávy, statistická šetření, ale i externí údaje o jiných podnicích

• techniky používané ve finanční analýze:

  • rozbor absolutních ukazatelů

  • technika procentního rozboru – kromě absolutních hodnot jednotlivých položek rozvahy a výsledovky se počítá jejich % podíl na celku a sleduje se jejich vývoj v jednotlivých obdobích, nebo se srovnává s jinými podniky

  • poměrová analýza – pracuje s poměrovými ukazateli, které představují podíl dvou absolutních ukazatelů

  • Altmanův vzorec, vzorec DuPont, pyramidová analýza, ukazatele přidané hodnoty EVA, MVA…

Hlavní skupiny poměrových ukazatelů:

• ukazatele finanční situace: ukazatele likvidity a ukazatele zadluženosti

• běžná likvidita (current ration) = OA / kr. závazky

• rychlá likvidita (quick ratio) = ( OA – Zasoby) / kr. závazky

• zadluženost = celkový dluh (CZ) / celková A

• krytí úroků = zisk před úroky a zdaněním / úroky

• ukazatele aktivity – jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy

• obrat zásoby = T / Zásoby

• obrat stálých aktiv = T / stálá A

• ukazatele výnosnosti – měří čistý výsledek podnikového snažení

• rentabilita tržeb = ČZ / T

• výnosnost celkových aktiv (ROA) = ČZ / A

• ukazatele tržní hodnoty – jak je trhem hodnocena min. činnost podniku a jeho budoucí výhled

Postup finanční analýzy:

• začíná se rozborem absolutních ukazatelů a jejich změn, základem finanční analýzy je rozbor poměrových ukazatelů

• finanční analýza poměrových ukazatelů probíhá v těchto krocích:

1. výpočet poměrových ukazatelů za sledovaný podnik

2. srovnávání poměrových ukazatelů s odvětvovými průměry

3. hodnocení poměrových ukazatelů v čase (trendová analýza)

4. hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli

5. návrh na opatření

• trendová analýza – je analýza směru vývoje jednotlivých finančních ukazatelů, ukáže, zda se v čase situace určité oblasti nebo celého podniku zlepšuje nebo zhoršuje, grafické znázornění

• systém ukazatelů Du Pont: postihuje vzájemné vazby mezi poměrovými ukazateli

• základní Du Pontova rovnice: ROA = ČZ/T * T/A = ČZ / A

ROA = rentabilita T * obrat CA = výnosnost celkových A

• rozšířená Du Pontova rovnice: ROE = ČZ/T * T/A * A/VK = ČZ/VK

ROE = rentabilita T (marže) * obrat A * míra fin.páky = výnosnost VK

• tato rce vyjadřuje, že management má 3 páky ke zvyšování výnosnosti VK (ROE):

  1. ziskovou marži (snižování)

  2. obrat aktiv (zvyšování T připadajících na každou korunu aktiv)

  3. finanční páku (použití cizích zdrojů k financování aktiv)

• pyramidová soustava finančních ukazatelů: spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují, provádí se na počítači

• mezipodnikové srovnávání – hodnotí se výkonnost podniku a produktivita jejich práce, oblast nákladů, finanční situace aj., používá se statistických ukazatelů, benchmarking – metoda, která srovnává s konkurencí

• ukazatele přidané hodnoty: MVA, EVA

Finanční plánování

- úkol: zajistit splnění podnikatelských cílů podniku, jeho finanční zdraví a stabilitu

- dlouhodobé cíle podniku zajišťují dlouhodobé rozpočty, které zahrnují:

1. plánování aktiv a pasiv – plánová, rozpočetní rozvaha,

2. plánování výnosů, nákladů a zisku – plánová výsledovka

3. plánování peněžních příjmů a výdajů

- controlling: sledování a napravování odchylek od plánovaného stavu