Funkce peněz

V rozvinutém peněžním hospodářství peníze slouží jako:

1. Směnný prostředek : peníze slouží ke zprostředkování obchodních transakcí. Kupující je připraven zaplatit za zboží nebo služby v penězích a ví, že prodávající od něho přijme platbu v penězích. Prodávající ví, že mu kupující zaplatí v penězích a je připraven tyto peníze přijmout.

2. Zúčtovací jednotka: ceny zboží vyjádřené v penězích lze navzájem srovnávat přímo, tj. peníze přímo měří a porovnávají zboží různé hodnoty.

3.Uchovatel hodnot: nashromážděné přebytky lze uchovávat a hromadit jako peněžní úspory.

4. Platidlo: pomocí peněz se uskutečňují odložené platby, dluhy jsou spláceny v penězích.

Peníze plní výše uvedené funkce v plném rozsahu jen tehdy, funguje-li ekonomika bez větších poruch. V mimořádných situacích - např. při inflaci nebo v období krizí a depresí - mohou peníze plnit výše uvedené funkce jen v omezené míře.

Z historie peněz

Z hospodářských dějin různých zemí na různých světadílech je známo, že jejich peněžní hospodářství prošlo řadou etap, kdy z železa nebo bronzu trvale přešla funkce peněžního kovu na stříbro a zlato, které nejlépe umožňovaly plnit funkce peněz.

V evropských zemích peněžních systémech se dlouho udržoval systém plnohodnotných kovových peněz. V souvislosti s vývojem bezhotovostních finančních nástrojů (např. směnek) se od konce 17.století ve funkci peněz nejprve v Anglii a pak i na evropském kontinentě objevují neplnohodnotné papírové peníze. Pokud byly vydávány státem, bývaly označovány za státovky. Papírové peníze emitované bankami byly označovány jako bankovky. Kromě plnohodnotných stříbrných a zlatých mincí se postupně vžila i praxe ražby neplnohodnotných kovových mincí vyrobených z různých slitin, které dodnes slouží prakticky ve všech zemích světa. Od počátku 20. století v oběhu naprosto převládly papírové peníze, avšak peněžní soustavy jednotlivých zemí zůstávaly nadále svázány se zlatem. Od poslední třetiny 20.století pak probíhal proces postupné demonetizace zlata, tj. peněžní soustavy jednotlivých zemí přestávaly být svázány s udržováním zlatého krytí peněz. Poslední etapou ve vývoji peněz je existence bezhotovostních bankovních peněz, tj. peněz, které existují na účtech a s kterými lze disponovat např. prostřednictvím šeků a platebních karet.

Vývoj peněžnictví V Čechách

V době keltského osídlení v Čechách existovaly zlaté i stříbrné mince. Pozdější archeologické nálezy z doby Velkomoravské Říše a Samovy říše prokázaly pouze existenci mincí cizího původu. Za první v Čechách ražené mince jsou považovány stříbrné denáry Boleslava I. z 2.poloviny 10.století. V té době však jako peníze byly používány převážnou měrou plátěné šátečky. Přemysl Otakar I. zavedl od r.1210 ražbu tzv. brakteátů ražených ze stříbra. V r.1300 uskutečnil Václav II. reformu, která zavedla stříbrný groš. Peněžní soustava opírající se o český groš se udržela téměř 250 let. Paralelně se stříbrnými mincemi však došlo rovněž k ražbě zlatých florénů (Jan Lucemburský je zavedl r.1325), dukátů (Karel IV.) a zlatníků ( Ferdinand I., r.1561). V r.1750 v rámci mincovní reformy Marie Terezie byla zavedena tzv. vídeňská marka (hřivna), obsahující 12 tolarů, která byla záhy nahrazena tzv.kolínskou hřivnou. Od doby vlády Marie Terezie se do oběhu dostávají i papírové peníze (tzv. platební obligace a později "bankocetle"). V r.1857 byla na území tehdejší Rakouské říše provedena další reforma peněžní soustavy, v jejímž rámci byly jako kovové mince zavedeny zlaté (ražené ze zlata), krejcary (ražené ze stříbra nebo mědi) a nadále v oběhu zůstávaly papírové bankovky. Od r.1892 byly v Čechách zavedena jako peněžní jednotka koruna ražená ze zlata a po nižší denominace ze stříbra. Jako drobné mince sloužily haléřové mince ražené z běžných kovů.

První emise papírových peněz Československé republiky se datuje do r.1919. Od r.1926 vydávala bankovky Česká národní banka. Po r.1945 byly vydány nejprve státovky a později také bankovky. Po měnové reformě v r.1953 byly zavedeny nové státovky a bankovky v různých denominacích, které byly v oběhu až do měnové odluky, tj. do vzniku České republiky.Od r. 1993 existuje současná peněžní soustava České republiky , v níž kromě bankovek zůstává zachován oběh drobných kovových mincí.