Nezbytnost bankovní regulace a dohledu V tržní ekonomice

Po dosavadním výkladu lze nabýt dojmu, že odůvodňovat nezbytnost bankovní regulace a dohledu v tržní ekonomice je nošením dříví do lesa. Ve skutečnosti však je možno i dnes se setkat s tvrzením, že bankovní regulace a dohled není nutností, protože prý trh si většinu problémů vyřeší sám. Tento liberalistický názor však v dnešní vyspělé tržní ekonomice nemá opodstatnění. Uveďme hlavní argumenty ve prospěch oprávněnosti a nezbytnosti bankovní regulace a dohledu.

Obecně lze konstatovat, že určitá míra regulace a dohledu je nezbytná prakticky ve všech odvětvích národního hospodářství i v tržní ekonomice, neboť je to v praxi prokazováno na každém kroku. Nepochybně platí, že trh si všechny problémy nemůže vyřešit sám. Vezměme jako příklad otázku konkurence: proti snahám o monopolizaci, o kterou usilují nejsilnější subjekty a proti různým formám nekalé konkurence je nutno uplatnit účinné bariéry, nemají-li nejen v ekonomice, ale i v celé společnosti nastat vážné poruchy.

Je-li určitá regulace a dohled obecnou nutností, pak to tím více platí v bankovnictví, jehož zdraví a hladké fungování je jednou z nejvýznamnějších podmínek pro fungování ekonomiky. Má se za to, že v bankovnictví má být míra regulace a dohledu vyšší než v jiných sektorech, neboť :

1. banky obchodují s cizími penězi; ochrana vkladatelů je naprosto nezbytná,

2. banky emitují bezhotovostní peníze; regulovat množství peněz v oběhu je nezbytné proto, aby se zabránilo poruchám (inflace, deflace),

3. poruchy v platebním styku mohou ohrozit chod celé ekonomiky,

4. bankroty bank jsou z ekonomického i společenského hlediska nesmírně nebezpečné,

5. bankovní regulace a dohled patří mezi nezbytné předpoklady efektivní měnové politiky.

Kromě těchto důvodů existuje i řada dalších, k nimž patří např. vysoká asymetrie informací : drobní vkladatelé nemají stejný přístup k informacím o bonitě bank ve srovnání s informacemi, jimiž disponují banky. Vzhledem k tomu, že v současné době probíhá proces desintermediace ( tj. kdy úloha bank jako zprostředkovatelů úvěrů klesá a úloha nebankovních subjektů roste), vyšší míra regulace a dohledu na činnost bank může veřejnosti poskytnout vyšší ochranu tím, že 1.omezuje rizikovost operací bank, 2.umožňuje bankám získávat chybějící zdroje úvěrem od centrální banky a 3. poskytuje vyšší bezpečí bankovních vkladů jejich pojištěním.

Zastánci liberálních přístupů obvykle argumentují tím, že :

1.bankovní regulace a dohled deformuje podmínky konkurence,

2. náklady na regulaci a dohled jsou neúnosně vysoké,

3.přílišná regulace vede banky ke snaze obcházet příliš rigorózní pravidla,

4. některá pravidla regulace stimulují banky k provádění riskantních operací ("když už není to ztratit") v době, kdy od centrální banky dostanou konečnou lhůtu k nápravě nedostatků pod hrozbou ztráty bankovní licence.

13.

Podminky úro vstup do bankovního podnikaní Podmínky pro vstup do bankovního podnikání

Vstup do bankovního podnikání je vázán na řadu podmínek, na základě jejichž splnění může být uchazeči povoleno působit jako banka. Oprávnění působit jako banka je označováno jako bankovní licence.

O povolení působit jako banka musí zájemce požádat formou písemné žádosti doložené různými doklady a podklady. V ČR tuto žádost zájemce adresuje oddělení bankovních licencí v odboru bankovního dohledu ČNB. Žádost projednává Bankovní rada a schvaluje ji guvernér ČNB po projednání s Ministerstvem financí ČR.

Zájemce o udělení bankovní licence musí doložit tyto skutečnosti:

1. minimální předepsanou výši vstupního kapitálu banky

2. právní formu vlastnictví

3. počet zakladatelů banky

4. kvalifikační a morální způsobilost osob ve vedení banky

5. organizačně technické zabezpečení činnosti banky

6. adekvátní kontrolní a účetní vnitrobankovní systém

7. program činnosti banky na dobu minimálně 3 let