Operace na volném trhu

Jako operace na volném trhu jsou označovány bezhotovostní nákupy a prodeje bonitních cenných papírů centrální bankou.

Operacemi na volném trhu centrální banka ovlivňuje měnovou bázi. Při nákupu cenných papírů dochází ke zvýšení měnové báze, prodej cenných papírů vede ke snížení měnové báze.

Centrální banka uskutečňuje operace na volném trhu jako aktivní operace tehdy, jestliže jejím cílem je dosáhnout změny měnové báze. Pokud se centrální banka pomocí operací na volném trhu snaží kompenzovat vliv jiných faktorů na měnovou bázi, které považuje za nepříznivé nebo které v dané chvíli odporují politice centrální banky,jsou tyto operace označovány jako vynucené.

Hlavním účelem operací na volném trhu je regulace agregátu M0 a také regulace krátkodobé úrokové míry.

Operace na volném trhu jsou uskutečňovány ve dvou formách, a to jako repo-operace nebo jako tzv. switching, tj. výměna cenných papírů za stejné cenné papíry s jinou lhůtou splatnosti. Repo-operace se provádějí buď jako operace prosté nebo jako operace reversní. Při prostých operacích na volném trhu centrální banka prodává cenné papíry a později je - v předem dohodnutém termínu - koupí zpět. Při reversních operacích na volném trhu centrální banka nakupuje cenné papíry a později je prodává. Prosté operace vedou ke snížení měnové báze, reversní operace vedou ke zvýšení měnové báze.V ČR jsou repo-operace chápány jako úvěr se zajištěním cennými papíry.

Kurzové intervence

Cílem kurzových intervencí je regulace měnového kurzu domácí měny vůči zahraničním měnám. Riziko spojené s prováděním kurzových intervencí spočívá v tom, že může dojít k nechtěné změně agregátu M0 nebo krátkodobé úrokové míry. Centrální banka může kurzové intervence uskutečňovat buď jako nepřímé intervence nebo jako přímé intervence.

Nepřímé intervence spočívají ve změně diskontní sazby, která ovlivňuje pohyb zahraničního kapitálu. Přímé intervence spočívají v prodeji nebo nákupu domácí měny za zahraniční měny. Nakupuje-li centrální banka zahraniční měnu, dochází tím ke zvýšení poptávky po zahraniční měně. S tím je spojeno zvýšení nabídky domácí měny. V důsledku změny poměru mezi nabídkou a poptávkou dojde k převisu nabídky domácí měny, která se začne znehodnocovat nebo přestane zhodnocovat.

Povinné minimální rezervy

Centrální banka stanovuje bankám povinnost vytvářet povinné minimální rezervy(PMR). Důvodem k zavedení povinných minimálních rezerv je 1.nezbytnost regulovat likviditu bank, 2. nezbytnost měnové regulace, 3. potřeba zvýšení příjmů do státního rozpočtu.

Centrální banka pomocí PMR reguluje likviditu bank, považuje-li likviditu banka za přebytečnou. Vytvářením PMR je znehybněna část likvidity bank (přebytečná likvidita). Banky reagují na zvýšení PMR obvykle tím, že sníží dobrovolné rezervy.

Tvorbu povinných minimálních rezerv centrální banka využívá jako nástroje měnové regulace (při regulaci peněžních multiplikátorů). PMR mohou mít kladný vliv na stabilizaci krátkodobých úrokových sazeb. Při změně sazeb PMR musí centrální banka bankám poskytnout určitou lhůtu potřebnou k adaptaci. PMR jako nástroj politiky centrální banky působí tedy s určitým časovým zpožděním.

V některých zemích v zahraničí je zvýšení PMR využíváno rovněž ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. PMR lze považovat za specifickou "daň", kterou nesou banky. PMR bankám snižují potenciální úrokové výnosy, neboť jsou úročeny nižší úrokovou sazbou než je tržní úroková sazba. Pro centrální banku výhoda spočívá v tom, že v podobě PMR drží ve své bilanci levná aktiva. Nevýhodou využívání PMR jako nástroje centrální banky je to, že snižují zisky bank a tím i jejich konkurenční schopnost, přičemž pozitivní vliv PMR na příjmy státního rozpočtu je poměrně malý. Zastánci PMR argumentují tím, že banky platí centrální bance ve formě PMR za udělení bankovní licence, za možnost čerpat od centrální banky úvěry a za možnost získat od centrální banky i jiné služby. Ve vyspělých ekonomikách je existence PMR považována za spornou otázku.

PMR se vypočítávají procentní sazbou z vkladů domácích nebankovních subjektů u bank. Průměrný stav PMR za stanovené období se stanoví zpětně ze zůstatků na příslušném účtu na konci každého dne.

V ČR stanovila centrální banka minimální výši likvidních prostředků a podmínky tvorby PMR svým Opatřením ČNB 2/2003.

Pro podrobný výklad problematiky PMR viz Dvořák,P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, cit. vyd., str. 175-181.