Jiné nástroje

Kromě dosud uvedených nástrojů centrální banky mohou využívat i řady dalších. Patří mezi ně:

1. stanovení pravidel likvidity,

2. stanovení úvěrových stropů,

3. Stanovení limitů úrokových sazeb,

4. povinné vklady u centrální banky.

Úvěrové stropy (tj. stanovení maximální výše úvěru) může centrální banka stanovit jako absolutní nebo relativní veličiny. Absolutní stropy jsou považovány za nejúčinnější nástroj regulace množství peněz v oběhu. Mohou být stanoveny jednotně nebo selektivně.

Limity úrokových sazeb nemají přímý vliv na agregát M0. Jejich potenciální účinek spočívá v tom, že 1. mohou přispívat ke stabilizaci krátkodobé úrokové míry, 2. mohou mít vliv na tvorbu peněžních úspor, a 3. mohou mít dopad na poptávku po bankovních úvěrech.

Kontrolní úlohy 11

12.

BANKOVNÍ REGULACE A DOHLED

Charakteristika bankovní regulace a bankovního dohledu

Bankovní regulací se rozumí souhrn pravidel ( v podobě zákonů, vyhlášek, opatření) upravujících vznik, působnost a zánik peněžních institucí.

Bankovním dohledem se rozumí nezávislá kontrola dodržování pravidel, jimiž se řídí peněžní instituce.

Cíle bankovní regulace a bankovního dohledu

Cílem bankovní regulace a dohledu je:

1. minimalizovat rizika v oblasti bankovního podnikání,

2. zvýšit bezpečnost podnikání bank,

3. zajistit transparentnost podnikání v bankovní sféře,

4. zabezpečit zvyšování efektivnosti bankovního podnikání,

5. vytvářet prostor pro provádění měnové politiky.

V jednotlivých zemích bývají výše uvedené cíle někdy formulovány odlišně, avšak základní směr činností v oblasti regulace a dohledu nad činnostmi v bankovním sektoru je v podstatě týž, přestože priority mohou být stanoveny různé, neboť závisí na specifických podmínkách daného místa a času.

Minimalizace rizik a zvýšení bezpečnosti podnikání při jeho transparentnosti (a zároveň i při zachování bankovního tajemství, chránícího klienty bank) je komplikovaným úkolem, který musí být řešen systémově a komplexně. Základním smyslem různých předpisů a opatření, pomocí nichž centrální banky usilují o naplňování těchto cílů, je ochrana investorů - zákazníků bank před ztrátami, které mohou být způsobeny příliš rizikovým podnikáním bank, nedodržováním předpisů, nízkou profesionální úrovní vedoucích pracovníků a zaměstnanců bank nebo i přímými podvody.

Zvyšování efektivnosti činnosti v bankovním sektoru patří mezi národohospodářské úkoly centrální banky, na nichž mimo jiné závisí také vytváření příznivých podmínek pro měnovou politiku. Nízká efektivnost bankovního podnikání, která může souviset mj. s nízkou úrovní regulace nebo nedostatky v oblasti uskutečňování bankovního dohledu, značně omezuje možnosti provádění efektivní a úspěšné měnové politiky.

Zúčastněné subjekty

Regulujícím a dohlížejícím subjektem nejčastěji bývají centrální banky. Obvykle uskutečňují svou činnost v oblasti regulace a dohledu ve spolupráci s jinými státními orgány (zejména s ministerstvem financí apod.) a rovněž ve spolupráci s dalšími subjekty (např. s auditory, účetními a právními znalci, úředními odhadci apod.).

Objektem regulace a dohledu jsou všechny banky na území daného státu ( bez rozdílu, zda jde o domácí nebo zahraniční banky) a rovněž další subjekty činné v bankovním sektoru (např. směnárny apod.). Rozsah regulace a dohledu nebývá u různých subjektů týž, neboť závisí jednak na rozsahu uděleného povolení k podnikatelské činnosti v bankovní sféře, jednak na tom, zda jde o domácí nebo zahraniční subjekt.