Depotní obchody

Listinné cenné papíry mohou být v ČR uloženy do úschovy buď na základě smlouvy o správě cenných papírů nebo na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Investiční zprostředkovatel, který přijal listinné cenné papíry do úschovy, má povinnost cenné papíry řádně opatrovat a na požádání je složiteli musí vrátit. Za úschovu platí uložitel cenného papíru opatrovateli úplatu. O listinných cenných papírech uložených do úschovy musí uschovatel vést evidenci.

Depotní služby poskytují majitelům listinných cenných papírů obvykle banky, které jsou pro tyto služby technicky vybaveny. Je rozlišován otevřený depot (schovatel zná jednotlivé tituly cenných papírů uložených do úschovy) a uzavřený depot ( investor uloží listinné cenné papíry do obalu, takže schovatel nezná jednotlivé tituly cenných papírů převzatých do úschovy).

Úschova cenných papírů může být samostatná nebo hromadná. O samostatnou úschovu jde tehdy, jestliže je listinný cenný papír jednoho uložitele uložen odděleně od listinných cenných papírů jiných uložitelů. O hromadnou úschovu jde tehdy, jestliže jsou zastupitelné listinné cenné papíry uloženy společně se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných uschovatelů. V případě hromadné úschovy uložitel má právo na vrácení zastupitelného listinného cenného papíru uloženého do úschovy, schovatel však mu není povinen vrátit týž listinný cenný papír, který přijal do úschovy.

Zprostředkování fúzí a akvizicí

Dojde-li ke sloučení dvou nebo více společností do jediné společnosti, je tento proces označován jako fúze. Při fúzích dochází ke koncentraci kapitálu. Z pohledu subjektu, který se stává vlastníkem nové společnosti vzniklé fúzí, je výsledkem fúze akvizice, tj. nabytí další společnosti nebo několik dalších společností. Pokud společnosti, které jsou předmětem akvizice, mají právní formu akciové společnosti, akvizice se uskutečňuje tak, že dojde k prodeji rozhodujícího balíku akcií novému majiteli.

V současné době jsou fúze a akvizice velmi významným investičním obchodem bank a investičních firem. Na akciových trzích lze zjistit, že akcie některých podniků jsou i výrazně podhodnoceny, tj. tržní cena jejich akcií leží pod hodnotou majetku těchto podniků. V takovémto případě lze nákupem podhodnocených akcií dosáhnout značného zisku.Tento zisk může být ještě vyšší tehdy, uskuteční-li nový majitel majoritního balíku akcií při fúzi několika podniků jejich celkovou reorganizaci směřující ke zvýšení jejich efektivnosti a tím i zvýšení kurzu jejich akcií. Do čela společností jsou jmenování noví manažeři. Fúze i akvizice však mohou být motivovány i snahou dosáhnout vlastnické kontroly nad určitým podnikem a vyřadit tím konkurenci. Tento způsob bývá označován jako tzv. nepřátelské převzetí.

Při nepřátelském převzetí je nabídka odkupu akcií předložena akcionářům dané společnosti bez předchozího jednání s managementem této společnosti. Terčem nepřátelského převzetí bývají společnosti vykazující nízkou rentabilitu ve srovnání s konkurujícími společnostmi daného oboru, které v konkurenčním boji obvykle mají slabší pozici.

Provedením reorganizace sloučených nebo odkoupených společností lze dosáhnout tzv. synergického (tj. znásobeného) provozního nebo finančního efektu. Provozního synergického efektu bývá dosahováno (a) horizontální integrací, tj. úsporami z rozsahu a/nebo zvýšení objemu tržeb při sloučení akciových společností se stejným předmětem podnikání, (b) vertikální integrací, tj. sloučení společností provozujících činnost na různých stupních výrobního procesu dojde ke zvýšení kontroly nad výrobním a distribučním procesem, (c ) konglomerátní integrací, tj. sloučením společností s různým předmětem podnikání dojde k úsporám ze sortimentu.