Bankovní soustava Bankovní soustava

V každé zemi banky tvoří vzájemně provázanou soustavu (bankovní systém). Tato soustava bývá vnitřně uspořádána odlišným způsobem, což závisí na řadě okolností: např. na podmínkách historického vzniku a vývoje bank, na zákonech upravujících jejich činnost, na převažujících potřebách zákazníků apod. Rozdílné uspořádání bankovní soustavy je podmíněno i tím, že některé banky svým zákazníkům zabezpečují většinu služeb (stát jim to umožnil udělením tzv. úplné bankovní licence) a nechtějí se specializovat pouze na určitý druh služeb. Tyto banky bývají označovány za universální banky. Jiné banky naproti tomu se specializují pouze na určité druhy činností, např. na služby pro podnikatele v zahraničním obchodě. Tyto banky mají bankovní licenci pouze pro určité druhy činností a jsou označovány za specializované banky.

Podle toho, který druh bank v bankovním sektoru dané země převládá a jak je dělba práce mezi bankami upravena příslušnými předpisy, rozlišujeme tyto typy bankovních soustav:

1.systém universálního bankovnictví, rozšířený v řadě evropských zemí, v kterém banky mohou zákazníkům poskytovat veškeré služby (získají-li úplnou bankovní licenci), a

2. systém, v kterém je činnost komerčních bank striktně oddělena od činnosti investičních bank zabývajících se zprostředkováváním investic do cenných papírů a obchodováním s cennými papíry na kapitálovém trhu. Tento systém po dlouhou dobu existoval např. v USA.

3. smíšený systém, v kterém spolu s universálními bankami existují i specializované banky.

Vrcholovou institucí bankovní soustavy je centrální banka, která reguluje činnost všech bankovních institucí v zemi a dohlíží na provádění této činnosti .

Pro práci s internetovými informacemi ČNB je účelné se seznámit se strukturou jejích webových stránek podrobněji. Stučný popis najdete zde.

Základními předpisy, jimiž je právně upravena činnost bank v ČR je Zákon o bankách a Zákon o ČNB (viz. zde)

Druhy bank

Podle druhu činností, na které se banky orientují nebo specializují, rozlišujeme různé druhy bank: 1. obchodní banky, 2. investiční banky, 3. clearingové banky, 4. exportní a importní banky, 5. hypoteční banky, 6. záruční banky, 7. spořitelny, 8. stavební spořitelny, 9. bankovní domy.

Rozlišování jednotlivých druhů bank není pro laika jednoduché, neboť řada bank si ponechává svůj původní historický název, i když se mezitím již orientace její činnosti změnila. Každá banka však má zájem na tom, aby své zákazníky i potenciální zákazníky informovala o rozsahu služeb, které poskytuje.

Universální komerční banky obvykle poskytují širokou škálu služeb: přijímají vklady, vedou svým zákazníkům, různé druhy účtů, provádějí platby, poskytují úvěry a úvěrové záruky, obchodují se směnkami a jinými cennými papíry, organizují vydávání cenných papírů pro obchodní společnosti (primární emise), zabývají se správou portfolia cenných papírů pro své klienty, zajišťují úschovu cenností pro své klienty v bezpečnostních schránkách, provádějí směnu tuzemské měny za zahraniční valuty a devizy, uskutečňují zahraniční platební styk atd.

Investiční banky se obvykle specializují na činnosti v oblasti cenných papírů. Provádějí zprostředkování obchodů s cennými papíry na cizí účet, obchodují s cennými papíry na vlastní účet, provádějí správu portfolia, organizují primární emise, poskytují poradenské služby pro investory do cenných papírů a zajišťují také platební styk spojený s operacemi s cennými papíry v tuzemsku i v zahraničí.

Clearingové banky se specializují na zajišťování a organizování platebního styku mezi bankovními i nebankovními institucemi v dané zemi, popřípadě zajišťují i platební styk se zahraničím.

Exportní a importní banky poskytují služby účastníkům zahraničního obchodu. Zabezpečují zasílání průvodních dokumentů, umožňují podnikatelům platební styk do zahraničí pomocí specifických nástrojů a poskytují jim také úvěry. Jedním z nejznámějších nástrojů používaných v zahraničním obchodním styku je akreditiv .

Hypoteční banky se specializují na poskytování úvěrů, zajištěných zástavou nemovitostí (hypotékou). Chce-li např. majitel domu provést opravu nebo rekonstrukci svého domu, hypoteční banka provede odhad ceny dané nemovitosti, rozhodne o možné výši úvěru, který majiteli domu poskytne a vloží do katastru nemovitostí zápis o zatížení dané nemovitosti hypotékou. Po splacení půjčky (úvěru) je tento záznam opět vymazán.

Záruční (garanční) banky jsou bankovní instituce, které se ve své činnosti orientují na poskytování různých druhů záruk za úvěry, které byly poskytnuty jinými bankami. Řada záručních bank bývá ve státním vlastnictví.

Spořitelny původně shromažďovaly hlavně úspory drobných střadatelů a poskytovaly menší spotřební půjčky občanům a úvěry živnostníkům. V posledních letech však se rozsah služeb, které spořitelny poskytují, rozšířil a tyto peněžní ústavy se okruhem svých služeb blíží komerčním bankám.

Stavební spořitelny jsou spořitelny specializované na stavební spoření a poskytování stavebních úvěrů. Jsou významným činitelem při organizování a podpoře bytové výstavby.

Bankovní domy jsou peněžní ústavy, které obvykle poskytují vybrané bankovní služby vymezenému okruhu soukromých osob, jejichž důvěru požívají. Zpravidla nemají úplnou bankovní licenci.

Banky lze třídit i podle jiných hledisek než podle okruhu poskytovaných služeb. Podle toho, zda se banky orientují na služby menších objemů nebo na transakce velkého rozsahu , bývají rozlišovány banky maloobchodní povahy a banky velkoobchodní povahy. Podle toho. Kdo je vlastníkem banky, lze rozlišit banky soukromé, státní a smíšené (státně soukromé).

Bankovní soustava je významnou součástí finančního systému každé země. obr. 2.2.1 Finanční systém (finanční soustavu) spolu s bankami tvoří spořitelny, stavební spořitelny, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti a investiční fondy, pojišťovny, penzijní fondy, leasingové společnosti aj.

3.