Úrok a úroková míra Tvorba peněžního kapitálu

Tvorba peněžního kapitálu je v každé společnosti významným faktorem, který ovlivňuje ekonomický růst a rozvoj. Pro tvorbu peněžního kapitálu má vliv nejen tvorba úspor v podobě likvidních peněz, ale i další emise peněz státem a tvorba dalších deposit bankami. V situaci, kdy centrální banka začne nakupovat cenné papíry, začínají růst rezervy bank (centrální banka jim zaplatila za cenné papíry), a banky mohou začít poskytovat více úvěrů.

Rozsah tvorby peněžního kapitálu tedy závisí na politice centrální banky, na aktivitách státu, které vedou k vytváření dodatečných peněz (např. státní zakázky) a rovněž na úvěrové politice komerčních bank.

Na objem nově vytvářených peněz má vliv také úroková míra: čím vyšší úrok mohou získat banky, tím vyšší je jejich odměna za riziko spojené s poskytováním úvěrů. Hlavní úlohu však hraje politika centrální banky. Začne-li úroková míra stoupat, centrální banka může stabilizovat úrokovou míru na určité úrovni tím, že provádí tzv. operace na volném trhu (tj.nakupuje cenné papíry), aby zvýšila nabídku peněz na trhu. Naopak začne-li úroková míra klesat a centrální banka chce tento pokles omezit, prodává cenné papíry a tím omezuje nabídku peněz na trhu.

Faktory určující úrokovou míru

Mezi činitele ovlivňující úrokovou míru patří zejména tyto:

1.poměr nabídky a poptávky po penězích

2.výše důchodu

3. tvorba dodatečných peněz a jejich uvádění do oběhu

4. výše úspor a investic a jejich vzájemný vztah

5. úroveň souhrnné (agregátní) poptávky po zboží a službách

6. úroveň zaměstnanosti

7.politika centrální banky

Některé z těchto faktorů ovlivňují úrokovou míru přímo, jiné nepřímo (prostřednictvím jiných faktorů). Úroková míra zpětně působí na různé ekonomické veličiny ( např. na nabídku a poptávku po penězích).

Funkce úrokové míry

Úroková míry má pro fungování ekonomiky značný význam. Její hlavní funkce spočívají v tom, že úroková míra:

1.zajišťuje, aby toky běžných úspor směřovaly do investic, a aby bylo dosaženo rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po penězích,

2. alokuje celkový použitelný objem peněžního kapitálu mezi různá možná užití,

3. zajišťuje rovnováhu mezi celkovým objemem peněz a obnosy, které jsou drženy jako likvidní peníze,

4. při plné zaměstnanosti omezuje celkový objem investic na objem plánovaných investic a tím napomáhá zabraňovat inflaci; při nezaměstnanosti omezuje objem investic a tím omezuje možnost překonání deprese.

9.

Inflace Definice inflace

Inflace bývá definována jako proces všeobecného dlouhodobého růstu cenové hladiny. Je právem - jako nerovnovážný stav v ekonomice - považována za negativní jev. Při charakteristice různých stránek inflačního procesu je nutno si povšimnout toho, že při inflaci dochází ke znehodnocování měny. Jde o stav přebytečné poptávky, kdy "příliš mnoho peněz honí příliš málo zboží".

Roste-li cenová hladina mimořádně rychlým způsobem, tj. překročí-li celkový měsíční růst cenové hladiny hranici 50%, je inflační proces označován za hyperinflaci