Добавил:
Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:

Экспрессивная алалия и методы ее преодоления

.pdf
Скачиваний:
3
Добавлен:
08.09.2026
Размер:
2 Мб
Скачать
☆
48. Ajuriaguerra J., Guignard F., Jalgi A., Kocher F., Maquard M., Paunier A., Quinodoz D., Siotis E. Organisation psychologique et traubles du
dйvelopement du langage. Etude d’un groupe d’enfants dyspha-siques // Problemes de psycholinquistique. P., 1963.
49. Allister A. H. Clinicil Studies in Speech Therapy. L., 1937.
50. Anderson V. A. Improving the Child‘s Speech. N. Y., 1953.
51. Anzieu A., Bosse J., Widlocher D. Particularitйs du style graphique chez certains enfants dysphasiques // Pйdopsychiatrie, 1970.
52. Bender L. Psychopathology of Children with Organic Brain Disorders. Springfield, 1956.
53. Berko M. J. Mental evaluation of the aphasic child // Am. J. of Occu­pational Therapy 1951. № 5, 6.
54. Bloom L., Lahey M. Language Development and Language Disorders. N. Y., 1978.
55. Borel-Maisonny S. Rфle des concepts phonologique et phonйtique dans la structuration de la parole // Aktuelle Probleme der Phoniatrie und Logopдdie. Basel; N. Y., 1960.
56. Breue H., Weuffen M. Untersuchung zum sprachlichen und verbosenso­motorischen Niveau agrammatisch sprechen der Vorschulkinder // Fol. Phon. 1977. № 29. 3.
57. Brisset Ch. L’«Aphasie congenitale» en regard des theories de l’aphasie // L'Evolution psychiatrique 1948. № 2.
58. Brown S. F. Retarded speech development // Speech Handicapped School Children. N. Y., Evanston, and L., 1967.
59. Brunner H., Strengel E. Zur Lehre von Aphasien im Kindesalter // Jahrb. Neur. 1932. № 142.
60. Cantwell D., Howlin P., Rutter M. The analysis of language level and language function: A methodological study // Brit. J. Dis. Commun.
1977. № 12, 2.
61. Coлn R. Die Hцrstummheit und ihre Behandlung // Wiener Kl. 1888. № 7.
62. Croll J. Proffessional responsibility for the medical and educational treatment of the noncommunicating child // Rehab, in Aust. 1968. № 5, 2.
63. Cromer R. F. Learning of linguistic surface structure cues to deep- structure by educationally subnormal children // Am. J. Ment. Defic., 77, 3, 1972.
171
64. Crystal D., Fletcher P., Garman M. The Grammatical Analysis of Language Disability. L., 1976.
65. Davies A. E. Speech reactions and the phenomena of aphasia // Psychol. Rev., 33, 6, 1926.
66. De Hirsch K., Jansky J., Langford W. The oral language performance of premature children and controls // J. Speech and Hear. Dis., 29, 1964.
67. Ebtinger R., Bolzinger A. Problemes poses par les aphasies de l’enfant // Annales Medico-Psychol., 2, 2, 1969.
68. Eisenson J., Ogilvie M. Speech Correction in the Schools. N. Y., 1957.
69. Ewing A. W. G. Aphasia in Children. L., 1930.
70. Francis-Williams J. Children with Specific Learning Difficulties. Oxford; N. Y.; Toronto; Sydney; Braunschweig, 1973.
71. Frцschels E. Lehrbuch der Sprachheilkunde (Logopдdie). Leipzig und Wien, 1931.
72. Frьhauf K. Zur Psychodiagnostik der Aphasie im Kindesalter // Intelligenzdiagnostik. Berlin, 1967.
73. Gardner W. H. Delayed Verbal Language // Voice And Speech Disorders: Medical Aspects. Springfield, 1962.
74. Gesell A., Amatruda C. S. Developmental Diagnosis. Normal and Abnormal Child Development. L., 1941.
75. Goldstein R., Landau W., Kleffner F. Neurologie assessment of some deaf and aphasic children // Annals of Otol., Rhinol. and Laryngol. 67, 2, 1958.
76. Gцllnitz G. Beitrag zum Problem der motorischen Hцrstummheit // Arch. f. Psychiat. und Nervenkr., 197, 1, 1958.
77. Greene M. C. L. Differential diagnosis of developmental aphasia // Speech Pathol. Ther., 7, 1964.
78. Gutzmann H. Sprache und Sprachfehler des Kindes. Leipzig, 1894.
79. Gutzmann H. Sprachheilkunde. Berlin, 1924.
80. Hйcaen H., Ajuriaguerra J. Les gauchers. Prйvalence manuelle et dominance cйrйbrale. P., 1963.
81. Heller T. Hцrstummheit // Archiv f. die ges. Psychol., 77, 1–2, 1930.
82. Hйnin N. Facteurs anamnestiques et traubles du langage chez l’enfant // J. Fr. d’Oto-Rhino-Lar., 17, 5, 1967.
83. Heuyer G. Introduction a la psychiatrie infantile. P., 1952.
172
84. Hoff H. Stцrungen der Lateralisation auf Grund schwerer hirn- organischer Schдden // Beihefte zur Zeitschr. f. Psychiatr., Neurol. und Med. Psychol., 13/14, 1970.
85. Homburger A. Vorlesungen ьber Psyhopathologie des Kindesalters. Berlin, 1926.
86. Inhelder B., Siotis E. Observation sur les aspects opйratifs et figuratifs de la pensйe chez des enfants dysphasiques // Problemes de psycho­linguistique. P., 1963.
87. Isserlin M. Aphasie // O. Bumke. Handbuch der Neurologie. Berlin, 1935–1936.
88. Karlin I. W. Aphasia in Children // Am. J. of Diseases of Children, 87,
1954.
89. Kleffner F. R. Discussion of Aphasia // Childhood Aphasia and Brain Damage. V. I. Pennsylvania, 1964.
90. Kordyl Z. Psychologiczne problemy afazji dzieciкcej. Warszawa, 1968.
91. Kuenburg M. Zuordnungsversuche bei Gesunden und Sprachgestцrten // Archiv f. die ges. Psychol., 76, 3–4, 1930.
92. Щaczkowska M. Przyczyny opукnionego rozwoju mowy // Otolaryngol. Polska, 19, 4, 1965.
93. Landau W. M., Goldstein R., Kleffner F. R. Congenital aphasia. A clinicopathological study // Neurology. 1960. № 10.
94. Larosa M. Reflexions sur l’orientation scolaire et professionnelle des enfants prйsentant un retard de langage. P., 1968.
95. Launay C., Desriac P. Etude sur 60 cas de retard dans l’йlaboration du langage sans arriйration intellectuelle ni hypoacousie (retard simple du langage) // Rev. du Neuropsych. Infant, et d’Higiene ment. de l’Enfance, 9–10, 1954.
96. Launay C., Borel-Maisonny S. Les troubles du langage de la parole et de la voix chez 1’enfant. P., 1972.
97. Lee L. L. Developmental sentence types: A method for comparing normal and deviant syntactic development // J. Speech Hear. Dis., 31,1966.
98. Leonard L. B. What is deviant language? // J. Speech Hear. Dis., 37, 4,
1972.
99. Leonard L., Bolders J. G., Miller J. A. An examination of the semantic relations reflected in the language usage of normal and language­disordered children // J. Speech Hear. Res., 19, 1976.
173
100. Liebmann A. Hцrstummheit // Deutsche Med. Wochenschr., 56, 22,
1930.
101. Liљka J. K nietorэm problйmom oneskorenйho vэvime reиi // Logo­pedie. Sb. pшednбsek. Brno, 1974.
102. Luchsinger R., Arnold G. E. Handbuch der Stimm- und Sprach- heilkunde. Bd. 2. Wien; N. Y., 1970.
103. Majewska Z., Szeloэyсska K. Zaburzenia mowy u dzieci z niedo­wщadami prawo- i lewostronnymi // Neurol., Neurochirurg. i Psychiatr. Polska, 9, 6, 1959.
104. Majewska Z., Dilling-Ostrowska E. Die Sprachstцrungen im Kindes­alter // Beihefte zur Zeitschr. f. Psychiatr., Neurol. und Med. Psychol. 13/14, Leipzig, 1970.
105. Mac Donald J. D., Blott J. P., Gordon K., Spiegel B., Hartmann M. An experimental parent-assisted treatment program for preschool language­delayed children // J. Speech and Hear. Dis., 39, 4,1974.
106. Mc Ginnis M. A. Aphasic Children. Washington, 1963.
107. Menyuk P. Comparison of grammar of children with functionally deviant and normal speech // J. Speech and Hear. Res., 7, 1964.
108. Menyuk P. Sentences Children Use. Cambridge, Massachusetts and London, 1972.
109. Mйrei V. A gyermekkori afбziбrуl // A Gyуgypedagуgiai tanбrkйpzц fцiskola йvkцnyve. V. Budapest, 1972.
110. Michaux L. Psychiatrie infantile. P., 1953.
111. Miles T. R. Two cases of developmental aphasia // J. of Child Psychol. and Psychiatry, 2, 1961.
112. Mingazzini G. Der Balken. Eine anatomische, physiopathologische und klinische Studie. Berlin, 1922.
113. Morehead D., Ingram D. The development of base syntax in normal and linguistically deviant children // J. Speech Hear. Res., 16, 3,
1973.
114. Morley M. E. The Development and Disorders of Speech in Childhood. Edinburgh; L., 1957.
115. Myklebust H. R. Aphasia in Children — Language Development and Language Pathology // Handbook of Speech Pathology. N. Y., 1957.
116. Nadoleczny M. Kurzes Lehrbuch der Sprach- und Stimmheilkunde mit besonderer Berьcksichtigung des Kindesalters. Leipzig, 1926.
174
117. Nicolae R. Aspecte ale relatё iei dintre nedezvoltarea limbajului юi activitatea intelectualг la copii de vоrstг юcolarг micг // Studii юi cer­cetгri de logopedie. Bucureюti, 1966.
118. Oщtuszewski W. Szkic nauki o mowie i jej zboczeniach (niemota, beщko- tanie, mowa nosowa, jаkanie, i t. d.) oraz hygiena mowy // Biblioteka lekarska. R. II, t. X. Warszawa, 1905.
119. Orton S. T. Reading, Writing and Speech Problems in Children. N.Y.,
1937.
120. Paine R. S. Minimal chronic brain syndromes in children // Developm. Med. and Child Neurol. 1962. № 4.
121. Parson B. S. Left-Handedness. N.Y., 1924.
122. Pearce R. Crossed laterality // Archives of Disease in Childhood, 28, 140, 1953.
123. Prall R. C. Discussion of Aphasia // Childhood Aphasia and Brain Damage. V. I. Pennsylvania, 1964.
124. Pшecechtйl A. Fysiologickэ a klinickэ vэznam pathologickych zmмn ve vnitшnim uchu a centrбlnнm nervstvu u novorozencщ s abnormбlni polohu foetбlnн // Иas. Lek. Иeskych, 68, 5, 1929.
125. Rappaport Sh. R. Discussion of Aphasia // Childhood Aphasia and Brain Damage. V. II. Pennsylvania, 1965.
126. Rees N. S. A talent for language // J. of Commun. Dis., 5,2, 1972.
127. Rosenberg Ph. E. Discussion of Aphasia // Childhood Aphasia and Brain Damage. V. I. Pennsylvania, 1964.
128. Saley A. M. La dysphasie et les dysphasiques // Rev. Laryngol., Otol, Rhinol., 98, 3–4, 1977.
129. Schilling A. Sprech- und Sprachstцrungen. Handleuchtartikel // Hals­Nasen-Ohren-Heilkunde. II, 2, Stuttgart, 1963.
130. Schilling R. Die Bedeutung des «inneren Sprechens» fьr die normale und gestцrte Sprachentwicklung // Med. Kl., 32, 2, 1934.
131. Schuell H. Some dimensions of aphasic impairment in adults considered in relationship to investigation of language disturbances in children // Brit. J. of Dis. of Commun., 1, 1, 1966.
132. Schwartz Ph. Die traumatische Gehirnerweichung des Neugeborenen // Z. f. Kinderheilk., 51, 31, 1922.
133. Seeman M. K pathogenese opozdnйho vэvoje шeиi // Иas. Lйk. Иeskэch, 31, 1923.
175
134. Рirokэ A., Langovб J. Poruchy vэvoje dмtskй шeиi // Иeskoslov. Otola­ryngol., 5, 1957.
135. Рirokэ A., Langovб J. Poznбmky k иlбnku «Pozuchy vэvoje dмtskй шeиi ve vztahu k funkci vestibulбrniho ъstrojн a poloze plodu // Otбzky Defektol., 2, 1961.
136. Sovбk M. Lateralita jako pedagogickэ problйm. Praha, 1962.
137. Sovбk M. Alalia // Logopedia, 10, 1971.
138. Stein L. Speech and Vois. L., 1942.
139. Stier E. Untersuchungen ьber Linkshдndigkeit und die funktionellen Differenzen der Hirnhдlften. Jena, 1911.
140. Styczek I. Zarys logopedii. Warszawa, 1970.
141. Suburana A., Oller-Daurella L. Laterality, Maturity and Electro­Encephalography // Aktuelle Probleme der Phoniatrie und Logopдdie. Basel; N. Y., 1960.
142. Synek F. Poznбmky k иlбnku «Poruchy vэvoje dмtskй шeci ve vztahu k funkci vestibulбrnнho ъstrojн a poloze plodu» (Langovб-Љirokэ) // Alalie. Praha, 1958.
143. Synek F. Alalie a lateralita // Alalie. Praha, 1958.
144. Tobary J. C., La Rosa M. Dйficiences isolйes a l’йchelle du Wisc. Leur йvolution dans le temps // Revue de neuropsych. Infant., 16, 3, 1968.
145. Tomatis A. L’oreille et le langage. P., 1963.
146. Travis L. E. Speech Pathology. N. Y.; L., 1931.
147. Treitel L. Ьber Aphasien im Kindesalter. // Volkmann's Sammlungen Klinischer Vortrдge. Leipz. Breitkopf und Hдrtel, 64, 1893.
148. Wagner W., Mayer K. Psychologische Untersuchung an der Sprachstцrung einer Zwцlfjдhrigen // Monatsschr. f. Psychiatr. und Neurol., 87, 2/3, 1933.
149. Weiner P. S. A language-delayed child at adolescence // J. Speech and Hear. Dis., 39, 2, 1974.
150. West R., Ansberry M., Carr A. The Rehabilitation of Speech. N. Y., 1957.
151. Wilson L. F. Characteristics of Aphasia in Children // Childhood Aphasia and Brain Damage. V. I. Pennsylvania, 1964.
152. Wood N. E. Delayed Speech and Language Development. N. Y., 1965.
НЕКОТОРЫЕ ЧЕРТЫ МЕХАНИЗМА ЭКСПРЕССИВНОЙ АЛАЛИИ
Методы и эффективность воспитания речи у детей с экспрессивной алалией прежде всего зависят от знания структуры и деятельности механизма этого расстройства. Однако имеющиеся данные о механизме недостаточны и дискуссионны
В нашем исследовании механизма экспрессивной ала­лии была выдвинута следующая гипотеза. Механизм экс­прессивной алалии характеризуется расстройством про­изводства языковых операций в процессе порождения экспрессивной речи при перекодировании полностью или относительно сохранной у детей семантической про­граммы высказывания в языковую форму, следствием чего в речевых произведениях выступают грамматичес­кие, лексические и фонематические нарушения. Совме­стно с названными языковыми нарушениями в речи де­тей могут проявляться фонетические (артикуляторные) и семантические нарушения. Однако не им, а языковым нарушениям принадлежит ведущая роль в механизме
2
алалии
.
В статье представлены выводы по результатам некото­рых экспериментов и направленных клинических наблю­дений, которые проводились для исследования механизма экспрессивной алалии.
1
.
*
* Изучение аномальных школьников // Сборник научных ра-
бот ЛГПИ им. А. И. Герцена. Л., 1981. С. 108–115.
1
Анализ существующих представлений о механизме дан в [1],
а также в предыдущей статье.
2
Обоснование этой гипотезы см. в [2].
177
Кратко сформулируем некоторые из основных задач
исследования и его программу
3
.
1. Является ли экспрессивная алалия общим или пар­циальным расстройством знакового выражения в речевой деятельности? Для решения этой задачи у детей изучалось состояние разных форм знакового выражения (экспрес­сивные компоненты интонации, звуковые «жесты», зву­коподражания, мимика и пантомимика, словесная речь).
2. Имеется ли зависимость состояния экспрессивной речи от состояния импрессивной речи детей? Исследова­лось понимание обозначенных в речи (словами и фразами) знакомых детям вещей, действий, процессов, состояний, свойств и отношений. Те же самые явления действительно­сти дети должны были выразить в экспрессивной речи.
3. Имеется ли зависимость механизма алалии от арти­куляторных возможностей детей? Изучалась артикуляция согласных на разных уровнях деятельности артикулятор­ного механизма:
1) на неречевом незнаковом уровне (выполнение артику-
ляторными органами движений, сходных с некоторы­ми элементами движения, которые входят в артикуля­торные комплексы звуков);
2) на речевом незнаковом (повторение слогов конструк-
ции СГ, составляющих первый ударный слог взятых для эксперимента слов);
3) на речевом знаковом уровне (самостоятельное произ-
ношение и повторение слов, в которых исследуемые звуки начинали первый ударный слог слова).
Вместе с тем проводилась корреляция между возмож­ностями артикулировать звуки и их ряды и производить грамматические, лексические и фонематические операции при порождении речевых высказываний.
4. Какова связь расстройства экспрессивной речи с со-
стоянием мышления детей. Изучению подлежали:
3
Размеры статьи не позволяют описать методологию и мето­ды исследования. О методологии частично говорится в предыду­щей статье.
178
1) способность осуществлять различные операции образ­ного и понятийного мышления, результаты которых выступают в невербальной форме; проводилось срав­нение состояния этих видов мышления со степенью сформированноcти экспрессивной речи (с «уровнем ре­чевого развития»);
2) способность устанавливать различные отношения между явлениями действительности в невербальной форме и выражать эти же отношения в словесной форме.
5. Какие программы в процессе порождения речевых высказываний нарушаются у детей: семантическая, язы­ковая (включающая в себя грамматическую, лексическую и фонематическую программы) или моторная (фонетичес­кая) и нарушение какой из них занимает центральное ме­сто в механизме экспрессивной алалии? Для решения этой задачи проводилось:
1) сравнение способности осуществлять разные формы
деятельности в неречевой и речевой формах (при ис­следовании мышления, соотношения импрессивной и экспрессивной речи, при исследовании грамматичес­ких и лексических операций и проч.);
2) сравнение семантической структуры предложений с их
синтаксической структурой;
3) сопоставление артикуляторных возможностей детей с
фонематическими нарушениями;
4) исследование особенностей функционирования и линг-
вистической структуры языковой программы (см. п. 6).
6. Какие факторы обусловливают нарушения грамма­тических, лексических и фонематических операций и ка­кова лингвистическая структура этих нарушений?
1) Для выявления нарушений грамматических операций
изучалось (в самостоятельной речи и при повторении) производство предложений, различных по конструкци­ям, по синтаксическим функциям входящих в эти кон­струкции слов и по характеру связей между словами. Проводилось сравнение семантической и синтаксичес­кой структуры предложений.
179
2) Для выявления нарушений лексических операций изу­чались понимание и производство изолированных слов, разных по семантическим, синтаксическим, звуковым и частотным характеристикам. Для определения фак­торов, влияющих на процесс поиска слова, изучалось порождение слова в различных контекстуальных усло­виях: исследуемые слова включались в группы слов, одинаковых и различающихся по семантическим, зву­ковым и ритмическим характеристикам; определялась зависимость поиска слов от его связей с другими сло­вами в предложении.
3) Для выявления нарушений фонематических операций исследовали (в самостоятельной речи и при повторе­нии) произношение слов различных по слоговой струк­туре, длине, месту ударения, а также различных по кон­струкции слогов и по характеристикам фонем, состав­ляющих эти слоги.
7. Каковы особенности генезиса языковой системы у де­тей с экспрессивной алалией? Прослеживались этапы ста­новления языковой системы и ее строение на каждом этапе.
Исследовались дети в возрасте от 4 до 6 лет. Чтобы составить более четкие представления о специфике иссле­дуемого механизма, в группу испытуемых с экспрессив­ной алалией не включались дети с грубыми расстройства- ми интеллекта и психомоторики, а также дети, у которых экспрессивная алалия сочеталась с импрессивной («сен­сорной»). Исследование проводилось в сравнении с нор­мой, с умственно отсталыми детьми и детьми с дизартри­ями. Всего во всех экспериментах изучено 220 детей.
Результаты проведенных исследований позволяют вы­сказать следующие суждения о некоторых чертах механиз­ма экспрессивной алалии.
1. Экспрессивная алалия представляет собой не общее, а парциальное расстройство знакового выражения. Из со­вокупности различного рода знаков, применяющихся в речевой деятельности, у детей с экспрессивной алалией нарушена только словесная речь.
180
Соседние файлы в предмете [НЕСОРТИРОВАННОЕ]