Добавил:
ivanov666
Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз:
Предмет:
Файл:Экспрессивная алалия и методы ее преодоления
.pdf
48. Ajuriaguerra J., Guignard F., Jalgi A., Kocher F., Maquard M., Paunier
A., Quinodoz D., Siotis E. Organisation psychologique et traubles du
dйvelopement du langage. Etude d’un groupe d’enfants dyspha-siques
// Problemes de psycholinquistique. P., 1963.
49. Allister A. H. Clinicil Studies in Speech Therapy. L., 1937.
50. Anderson V. A. Improving the Child‘s Speech. N. Y., 1953.
51. Anzieu A., Bosse J., Widlocher D. Particularitйs du style graphique chez
certains enfants dysphasiques // Pйdopsychiatrie, 1970.
52. Bender L. Psychopathology of Children with Organic Brain Disorders.
Springfield, 1956.
53. Berko M. J. Mental evaluation of the aphasic child // Am. J. of Occupational Therapy 1951. № 5, 6.
54. Bloom L., Lahey M. Language Development and Language Disorders.
N. Y., 1978.
55. Borel-Maisonny S. Rфle des concepts phonologique et phonйtique dans
la structuration de la parole // Aktuelle Probleme der Phoniatrie und
Logopдdie. Basel; N. Y., 1960.
56. Breue H., Weuffen M. Untersuchung zum sprachlichen und verbosensomotorischen Niveau agrammatisch sprechen der Vorschulkinder //
Fol. Phon. 1977. № 29. 3.
57. Brisset Ch. L’«Aphasie congenitale» en regard des theories de l’aphasie
// L'Evolution psychiatrique 1948. № 2.
58. Brown S. F. Retarded speech development // Speech Handicapped
School Children. N. Y., Evanston, and L., 1967.
59. Brunner H., Strengel E. Zur Lehre von Aphasien im Kindesalter // Jahrb.
Neur. 1932. № 142.
60. Cantwell D., Howlin P., Rutter M. The analysis of language level and
language function: A methodological study // Brit. J. Dis. Commun.
1977. № 12, 2.
61. Coлn R. Die Hцrstummheit und ihre Behandlung // Wiener Kl. 1888.
№ 7.
62. Croll J. Proffessional responsibility for the medical and educational
treatment of the noncommunicating child // Rehab, in Aust. 1968.
№ 5, 2.
63. Cromer R. F. Learning of linguistic surface structure cues to deep-
structure by educationally subnormal children // Am. J. Ment. Defic.,
77, 3, 1972.
171

64. Crystal D., Fletcher P., Garman M. The Grammatical Analysis of
Language Disability. L., 1976.
65. Davies A. E. Speech reactions and the phenomena of aphasia // Psychol.
Rev., 33, 6, 1926.
66. De Hirsch K., Jansky J., Langford W. The oral language performance of
premature children and controls // J. Speech and Hear. Dis., 29, 1964.
67. Ebtinger R., Bolzinger A. Problemes poses par les aphasies de l’enfant //
Annales Medico-Psychol., 2, 2, 1969.
68. Eisenson J., Ogilvie M. Speech Correction in the Schools. N. Y., 1957.
69. Ewing A. W. G. Aphasia in Children. L., 1930.
70. Francis-Williams J. Children with Specific Learning Difficulties.
Oxford; N. Y.; Toronto; Sydney; Braunschweig, 1973.
71. Frцschels E. Lehrbuch der Sprachheilkunde (Logopдdie). Leipzig und
Wien, 1931.
72. Frьhauf K. Zur Psychodiagnostik der Aphasie im Kindesalter //
Intelligenzdiagnostik. Berlin, 1967.
73. Gardner W. H. Delayed Verbal Language // Voice And Speech Disorders:
Medical Aspects. Springfield, 1962.
74. Gesell A., Amatruda C. S. Developmental Diagnosis. Normal and
Abnormal Child Development. L., 1941.
75. Goldstein R., Landau W., Kleffner F. Neurologie assessment of some
deaf and aphasic children // Annals of Otol., Rhinol. and Laryngol.
67, 2, 1958.
76. Gцllnitz G. Beitrag zum Problem der motorischen Hцrstummheit //
Arch. f. Psychiat. und Nervenkr., 197, 1, 1958.
77. Greene M. C. L. Differential diagnosis of developmental aphasia //
Speech Pathol. Ther., 7, 1964.
78. Gutzmann H. Sprache und Sprachfehler des Kindes. Leipzig, 1894.
79. Gutzmann H. Sprachheilkunde. Berlin, 1924.
80. Hйcaen H., Ajuriaguerra J. Les gauchers. Prйvalence manuelle et
dominance cйrйbrale. P., 1963.
81. Heller T. Hцrstummheit // Archiv f. die ges. Psychol., 77, 1–2, 1930.
82. Hйnin N. Facteurs anamnestiques et traubles du langage chez l’enfant
// J. Fr. d’Oto-Rhino-Lar., 17, 5, 1967.
83. Heuyer G. Introduction a la psychiatrie infantile. P., 1952.
172

84. Hoff H. Stцrungen der Lateralisation auf Grund schwerer hirn-
organischer Schдden // Beihefte zur Zeitschr. f. Psychiatr., Neurol.
und Med. Psychol., 13/14, 1970.
85. Homburger A. Vorlesungen ьber Psyhopathologie des Kindesalters.
Berlin, 1926.
86. Inhelder B., Siotis E. Observation sur les aspects opйratifs et figuratifs
de la pensйe chez des enfants dysphasiques // Problemes de psycholinguistique. P., 1963.
87. Isserlin M. Aphasie // O. Bumke. Handbuch der Neurologie. Berlin,
1935–1936.
88. Karlin I. W. Aphasia in Children // Am. J. of Diseases of Children, 87,
1954.
89. Kleffner F. R. Discussion of Aphasia // Childhood Aphasia and Brain
Damage. V. I. Pennsylvania, 1964.
90. Kordyl Z. Psychologiczne problemy afazji dzieciкcej. Warszawa, 1968.
91. Kuenburg M. Zuordnungsversuche bei Gesunden und Sprachgestцrten
// Archiv f. die ges. Psychol., 76, 3–4, 1930.
92. Щaczkowska M. Przyczyny opукnionego rozwoju mowy // Otolaryngol.
Polska, 19, 4, 1965.
93. Landau W. M., Goldstein R., Kleffner F. R. Congenital aphasia. A
clinicopathological study // Neurology. 1960. № 10.
94. Larosa M. Reflexions sur l’orientation scolaire et professionnelle des
enfants prйsentant un retard de langage. P., 1968.
95. Launay C., Desriac P. Etude sur 60 cas de retard dans l’йlaboration du
langage sans arriйration intellectuelle ni hypoacousie (retard simple
du langage) // Rev. du Neuropsych. Infant, et d’Higiene ment. de
l’Enfance, 9–10, 1954.
96. Launay C., Borel-Maisonny S. Les troubles du langage de la parole et
de la voix chez 1’enfant. P., 1972.
97. Lee L. L. Developmental sentence types: A method for comparing normal
and deviant syntactic development // J. Speech Hear. Dis., 31,1966.
98. Leonard L. B. What is deviant language? // J. Speech Hear. Dis., 37, 4,
1972.
99. Leonard L., Bolders J. G., Miller J. A. An examination of the semantic
relations reflected in the language usage of normal and languagedisordered children // J. Speech Hear. Res., 19, 1976.
173

100. Liebmann A. Hцrstummheit // Deutsche Med. Wochenschr., 56, 22,
1930.
101. Liљka J. K nietorэm problйmom oneskorenйho vэvime reиi // Logopedie. Sb. pшednбsek. Brno, 1974.
102. Luchsinger R., Arnold G. E. Handbuch der Stimm- und Sprach-
heilkunde. Bd. 2. Wien; N. Y., 1970.
103. Majewska Z., Szeloэyсska K. Zaburzenia mowy u dzieci z niedowщadami prawo- i lewostronnymi // Neurol., Neurochirurg. i Psychiatr.
Polska, 9, 6, 1959.
104. Majewska Z., Dilling-Ostrowska E. Die Sprachstцrungen im Kindesalter // Beihefte zur Zeitschr. f. Psychiatr., Neurol. und Med. Psychol.
13/14, Leipzig, 1970.
105. Mac Donald J. D., Blott J. P., Gordon K., Spiegel B., Hartmann M. An
experimental parent-assisted treatment program for preschool languagedelayed children // J. Speech and Hear. Dis., 39, 4,1974.
106. Mc Ginnis M. A. Aphasic Children. Washington, 1963.
107. Menyuk P. Comparison of grammar of children with functionally
deviant and normal speech // J. Speech and Hear. Res., 7, 1964.
108. Menyuk P. Sentences Children Use. Cambridge, Massachusetts and
London, 1972.
109. Mйrei V. A gyermekkori afбziбrуl // A Gyуgypedagуgiai tanбrkйpzц
fцiskola йvkцnyve. V. Budapest, 1972.
110. Michaux L. Psychiatrie infantile. P., 1953.
111. Miles T. R. Two cases of developmental aphasia // J. of Child Psychol.
and Psychiatry, 2, 1961.
112. Mingazzini G. Der Balken. Eine anatomische, physiopathologische und
klinische Studie. Berlin, 1922.
113. Morehead D., Ingram D. The development of base syntax in normal
and linguistically deviant children // J. Speech Hear. Res., 16, 3,
1973.
114. Morley M. E. The Development and Disorders of Speech in Childhood.
Edinburgh; L., 1957.
115. Myklebust H. R. Aphasia in Children — Language Development and
Language Pathology // Handbook of Speech Pathology. N. Y., 1957.
116. Nadoleczny M. Kurzes Lehrbuch der Sprach- und Stimmheilkunde mit
besonderer Berьcksichtigung des Kindesalters. Leipzig, 1926.
174

117. Nicolae R. Aspecte ale relatё iei dintre nedezvoltarea limbajului юi
activitatea intelectualг la copii de vоrstг юcolarг micг // Studii юi cercetгri de logopedie. Bucureюti, 1966.
118. Oщtuszewski W. Szkic nauki o mowie i jej zboczeniach (niemota, beщko-
tanie, mowa nosowa, jаkanie, i t. d.) oraz hygiena mowy // Biblioteka
lekarska. R. II, t. X. Warszawa, 1905.
119. Orton S. T. Reading, Writing and Speech Problems in Children. N.Y.,
1937.
120. Paine R. S. Minimal chronic brain syndromes in children // Developm.
Med. and Child Neurol. 1962. № 4.
121. Parson B. S. Left-Handedness. N.Y., 1924.
122. Pearce R. Crossed laterality // Archives of Disease in Childhood, 28,
140, 1953.
123. Prall R. C. Discussion of Aphasia // Childhood Aphasia and Brain
Damage. V. I. Pennsylvania, 1964.
124. Pшecechtйl A. Fysiologickэ a klinickэ vэznam pathologickych zmмn ve
vnitшnim uchu a centrбlnнm nervstvu u novorozencщ s abnormбlni
polohu foetбlnн // Иas. Lek. Иeskych, 68, 5, 1929.
125. Rappaport Sh. R. Discussion of Aphasia // Childhood Aphasia and Brain
Damage. V. II. Pennsylvania, 1965.
126. Rees N. S. A talent for language // J. of Commun. Dis., 5,2, 1972.
127. Rosenberg Ph. E. Discussion of Aphasia // Childhood Aphasia and Brain
Damage. V. I. Pennsylvania, 1964.
128. Saley A. M. La dysphasie et les dysphasiques // Rev. Laryngol., Otol,
Rhinol., 98, 3–4, 1977.
129. Schilling A. Sprech- und Sprachstцrungen. Handleuchtartikel // HalsNasen-Ohren-Heilkunde. II, 2, Stuttgart, 1963.
130. Schilling R. Die Bedeutung des «inneren Sprechens» fьr die normale
und gestцrte Sprachentwicklung // Med. Kl., 32, 2, 1934.
131. Schuell H. Some dimensions of aphasic impairment in adults considered
in relationship to investigation of language disturbances in children //
Brit. J. of Dis. of Commun., 1, 1, 1966.
132. Schwartz Ph. Die traumatische Gehirnerweichung des Neugeborenen
// Z. f. Kinderheilk., 51, 31, 1922.
133. Seeman M. K pathogenese opozdnйho vэvoje шeиi // Иas. Lйk. Иeskэch,
31, 1923.
175

134. Рirokэ A., Langovб J. Poruchy vэvoje dмtskй шeиi // Иeskoslov. Otolaryngol., 5, 1957.
135. Рirokэ A., Langovб J. Poznбmky k иlбnku «Pozuchy vэvoje dмtskй шeиi
ve vztahu k funkci vestibulбrniho ъstrojн a poloze plodu // Otбzky
Defektol., 2, 1961.
136. Sovбk M. Lateralita jako pedagogickэ problйm. Praha, 1962.
137. Sovбk M. Alalia // Logopedia, 10, 1971.
138. Stein L. Speech and Vois. L., 1942.
139. Stier E. Untersuchungen ьber Linkshдndigkeit und die funktionellen
Differenzen der Hirnhдlften. Jena, 1911.
140. Styczek I. Zarys logopedii. Warszawa, 1970.
141. Suburana A., Oller-Daurella L. Laterality, Maturity and ElectroEncephalography // Aktuelle Probleme der Phoniatrie und Logopдdie.
Basel; N. Y., 1960.
142. Synek F. Poznбmky k иlбnku «Poruchy vэvoje dмtskй шeci ve vztahu k
funkci vestibulбrnнho ъstrojн a poloze plodu» (Langovб-Љirokэ) //
Alalie. Praha, 1958.
143. Synek F. Alalie a lateralita // Alalie. Praha, 1958.
144. Tobary J. C., La Rosa M. Dйficiences isolйes a l’йchelle du Wisc. Leur
йvolution dans le temps // Revue de neuropsych. Infant., 16, 3, 1968.
145. Tomatis A. L’oreille et le langage. P., 1963.
146. Travis L. E. Speech Pathology. N. Y.; L., 1931.
147. Treitel L. Ьber Aphasien im Kindesalter. // Volkmann's Sammlungen
Klinischer Vortrдge. Leipz. Breitkopf und Hдrtel, 64, 1893.
148. Wagner W., Mayer K. Psychologische Untersuchung an der Sprachstцrung
einer Zwцlfjдhrigen // Monatsschr. f. Psychiatr. und Neurol., 87, 2/3, 1933.
149. Weiner P. S. A language-delayed child at adolescence // J. Speech and
Hear. Dis., 39, 2, 1974.
150. West R., Ansberry M., Carr A. The Rehabilitation of Speech. N. Y., 1957.
151. Wilson L. F. Characteristics of Aphasia in Children // Childhood
Aphasia and Brain Damage. V. I. Pennsylvania, 1964.
152. Wood N. E. Delayed Speech and Language Development. N. Y., 1965.

НЕКОТОРЫЕ ЧЕРТЫ
МЕХАНИЗМА ЭКСПРЕССИВНОЙ АЛАЛИИ
Методы и эффективность воспитания речи у детей с
экспрессивной алалией прежде всего зависят от знания
структуры и деятельности механизма этого расстройства.
Однако имеющиеся данные о механизме недостаточны и
дискуссионны
В нашем исследовании механизма экспрессивной алалии была выдвинута следующая гипотеза. Механизм экспрессивной алалии характеризуется расстройством производства языковых операций в процессе порождения
экспрессивной речи при перекодировании полностью
или относительно сохранной у детей семантической программы высказывания в языковую форму, следствием
чего в речевых произведениях выступают грамматические, лексические и фонематические нарушения. Совместно с названными языковыми нарушениями в речи детей могут проявляться фонетические (артикуляторные)
и семантические нарушения. Однако не им, а языковым
нарушениям принадлежит ведущая роль в механизме
2
алалии
.
В статье представлены выводы по результатам некоторых экспериментов и направленных клинических наблюдений, которые проводились для исследования механизма
экспрессивной алалии.
1
.
*
* Изучение аномальных школьников // Сборник научных ра-
бот ЛГПИ им. А. И. Герцена. Л., 1981. С. 108–115.
1
Анализ существующих представлений о механизме дан в [1],
а также в предыдущей статье.
2
Обоснование этой гипотезы см. в [2].
177

Кратко сформулируем некоторые из основных задач
исследования и его программу
3
.
1. Является ли экспрессивная алалия общим или парциальным расстройством знакового выражения в речевой
деятельности? Для решения этой задачи у детей изучалось
состояние разных форм знакового выражения (экспрессивные компоненты интонации, звуковые «жесты», звукоподражания, мимика и пантомимика, словесная речь).
2. Имеется ли зависимость состояния экспрессивной
речи от состояния импрессивной речи детей? Исследовалось понимание обозначенных в речи (словами и фразами)
знакомых детям вещей, действий, процессов, состояний,
свойств и отношений. Те же самые явления действительности дети должны были выразить в экспрессивной речи.
3. Имеется ли зависимость механизма алалии от артикуляторных возможностей детей? Изучалась артикуляция
согласных на разных уровнях деятельности артикуляторного механизма:
1) на неречевом незнаковом уровне (выполнение артику-
ляторными органами движений, сходных с некоторыми элементами движения, которые входят в артикуляторные комплексы звуков);
2) на речевом незнаковом (повторение слогов конструк-
ции СГ, составляющих первый ударный слог взятых
для эксперимента слов);
3) на речевом знаковом уровне (самостоятельное произ-
ношение и повторение слов, в которых исследуемые
звуки начинали первый ударный слог слова).
Вместе с тем проводилась корреляция между возможностями артикулировать звуки и их ряды и производить
грамматические, лексические и фонематические операции
при порождении речевых высказываний.
4. Какова связь расстройства экспрессивной речи с со-
стоянием мышления детей. Изучению подлежали:
3
Размеры статьи не позволяют описать методологию и методы исследования. О методологии частично говорится в предыдущей статье.
178

1) способность осуществлять различные операции образного и понятийного мышления, результаты которых
выступают в невербальной форме; проводилось сравнение состояния этих видов мышления со степенью
сформированноcти экспрессивной речи (с «уровнем речевого развития»);
2) способность устанавливать различные отношения между
явлениями действительности в невербальной форме и
выражать эти же отношения в словесной форме.
5. Какие программы в процессе порождения речевых
высказываний нарушаются у детей: семантическая, языковая (включающая в себя грамматическую, лексическую
и фонематическую программы) или моторная (фонетическая) и нарушение какой из них занимает центральное место в механизме экспрессивной алалии? Для решения этой
задачи проводилось:
1) сравнение способности осуществлять разные формы
деятельности в неречевой и речевой формах (при исследовании мышления, соотношения импрессивной и
экспрессивной речи, при исследовании грамматических и лексических операций и проч.);
2) сравнение семантической структуры предложений с их
синтаксической структурой;
3) сопоставление артикуляторных возможностей детей с
фонематическими нарушениями;
4) исследование особенностей функционирования и линг-
вистической структуры языковой программы (см. п. 6).
6. Какие факторы обусловливают нарушения грамматических, лексических и фонематических операций и какова лингвистическая структура этих нарушений?
1) Для выявления нарушений грамматических операций
изучалось (в самостоятельной речи и при повторении)
производство предложений, различных по конструкциям, по синтаксическим функциям входящих в эти конструкции слов и по характеру связей между словами.
Проводилось сравнение семантической и синтаксической структуры предложений.
179

2) Для выявления нарушений лексических операций изучались понимание и производство изолированных слов,
разных по семантическим, синтаксическим, звуковым
и частотным характеристикам. Для определения факторов, влияющих на процесс поиска слова, изучалось
порождение слова в различных контекстуальных условиях: исследуемые слова включались в группы слов,
одинаковых и различающихся по семантическим, звуковым и ритмическим характеристикам; определялась
зависимость поиска слов от его связей с другими словами в предложении.
3) Для выявления нарушений фонематических операций
исследовали (в самостоятельной речи и при повторении) произношение слов различных по слоговой структуре, длине, месту ударения, а также различных по конструкции слогов и по характеристикам фонем, составляющих эти слоги.
7. Каковы особенности генезиса языковой системы у детей с экспрессивной алалией? Прослеживались этапы становления языковой системы и ее строение на каждом этапе.
Исследовались дети в возрасте от 4 до 6 лет. Чтобы
составить более четкие представления о специфике исследуемого механизма, в группу испытуемых с экспрессивной алалией не включались дети с грубыми расстройства-
ми интеллекта и психомоторики, а также дети, у которых
экспрессивная алалия сочеталась с импрессивной («сенсорной»). Исследование проводилось в сравнении с нормой, с умственно отсталыми детьми и детьми с дизартриями. Всего во всех экспериментах изучено 220 детей.
Результаты проведенных исследований позволяют высказать следующие суждения о некоторых чертах механизма экспрессивной алалии.
1. Экспрессивная алалия представляет собой не общее,
а парциальное расстройство знакового выражения. Из совокупности различного рода знаков, применяющихся в
речевой деятельности, у детей с экспрессивной алалией
нарушена только словесная речь.
180
Соседние файлы в предмете [НЕСОРТИРОВАННОЕ]
