- •Mezinárodní právo veřejné – obecná část
- •Charakteristika tradičního a soudobého mezinárodního práva (vývoj doktríny mezinárodního práva ve vztahu k jeho pojmu)
- •Vývoj mezinárodního práva
- •Subjektivita V mezinárodním právu a judikatuře mezinárodních soudů
- •Stát jako subjekt mezinárodního práva (rozbor státnosti) Statický rozměr subjektivity
- •Obsah práva národů na sebeurčení
- •Mezinárodní organizace jako subjekty mezinárodního práva (doktríny subjektivity, mezinárodní praxe)
- •Jednotlivec V mezinárodním právu (otázka jeho postavení a mezinárodněprávní subjektivity)
- •Povaha a postavení pramenů mezinárodního práva (formální a materiální prameny, základní a pomocné)
- •1. Mezinárodní smlouva
- •2. Mezinárodní obyčej
- •3. Kodifikace mez. Práva
- •4. Obecné zásady právní
- •5. Jednostranné právní akty
- •6. Soudní rozhodnutí a nauka
- •Relativní normativista (dispozitivní a kogentní normy, pravidla soft law a hard law)
- •Imperativní normy (ius cogens) V mezinárodním právu (judikatura mezinárodních soudů)
- •Mezinárodní obyčej a důvody jeho závaznosti (judikatura mezinárodních soudů)
- •Mezinárodní obyčej jako dynamický jev (normotvorný proces)
- •Poměr mezinárodní smlouvy a mezinárodního obyčeje
- •Koexistence V mp:
- •Obecné zásady právní a ekvita jako prameny mezinárodního práva
- •Zásady uplatňované všeobecně
- •Možnost přenesení do mp
- •Jednostranné mezinárodněprávní akty států
- •1) Jednostranné akty států – stát jimi vyjadřuje vůli nebo souhlas a jimiž zamýšlí vytvořit právní závazky nebo jiné právní účinky na základě mp
- •Akty orgánů mezinárodních organizací (povaha rezolucí orgánů osn)
- •Výklad V mezinárodním právu (doktríny, účel a metody); výklad mezinárodních smluv
- •Výklad smluv sepsaných ve více jazycích
- •Mezinárodněprávní odpovědnost (vývoj doktríny a mezinárodní praxe)
- •Struktura mezinárodněprávní odpovědnosti za protiprávní chování
- •Okolnosti vylučující protiprávnost
- •Obsah odpovědnostní povinnosti jako právního následku protiprávního chování
- •Odpovědnost za škodlivé následky činností nezakázaných mezinárodním právem (judikatura mezinárodních soudů)
- •Donucení V mezinárodním právu (charakteristika, vývoj doktríny a mezinárodní praxe)
- •Individuální a kolektivní formy donucení; sankční mechanismus rady bezpečnosti osn a jeho efektivita
- •Kontrola V mezinárodním právu
- •1. Předmět kontroly
- •2. Způsob kontroly
- •3. Okruh kontrolovaných subjektů
- •4. Subjekty oprávněné provádět kontrolu
- •1)Metoda využívání národních kontrolních prostředků
- •2)Metoda tzv.Administrativní kontroly
- •3)Kontrola na místě
- •Sebeobrana V mezinárodním právu (charakteristika ozbrojeného útoku, obsah práva na sebeobranu, formy)
- •1)Reakční
- •Prostředky řešení mezinárodních sporů (rozsudková a posudková jurisdikce mezinárodního soudního dvora)
- •Zákaz použití síly a hrozby silou V soudobém mezinárodním právu a jeho výjimky
- •Zločiny podle mezinárodního práva a jejich mezinárodněprávní postih
- •Vztah mezinárodního práva a vnitrostátního práva (teoretické koncepce a praktická řešení)
- •Výlučnost a nadřazenost mezinárodního práva
- •Vymezení pojmu „recepce“ a druhy recepce
- •Druhy recepce
- •Kontrola ústavnosti ms
- •Vnitrostátní aplikace ms
- •Recepce mezinárodních obyčejů
- •Recepce aktů mezinárodních organizací a jejich orgánů
- •Recepce a vnitrostátní provádění rozhodnutí mezinárodních soudních a parajudiciálních orgánů
- •Vnitrostátní provádění rozhodnutí mezinárodních soudů a jiných orgánů na ochranu lidských práv
- •Recepce jednotlivých pramenů mezinárodního práva do práva vnitrostátního V podmínkách čr Recepce obyčejových norem mezinárodního práva
- •Recepce aktů mezinárodních organizací a jejich orgánů
- •Recepce a vnitrostátní provádění rozhodnutí mezinárodních soudních a parajudiciálních orgánů
- •Postavení mezinárodních smluv ve vnitrostátním právu čr (judikatura ústavního soudu čr)
- •Mezinárodní smlouvy inkorporované do českého práva na základě čl.10 Ústavy
- •Postavení mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách
- •Mezinárodní smlouvy inkorporované do českého práva odkazem V zákoně
- •Mezinárodní smlouvy adaptované do českého práva
- •Jiné smlouvy
Zločiny podle mezinárodního práva a jejich mezinárodněprávní postih
zločinem podle mezinárodního práva rozumíme podle statutu mezinárodního trestního soudu:
zločin genocidy
zločiny proti lidskosti
válečné zločiny
zločin agrese
dříve byly pro trestání těchto zločinů zřizovány trestní soudy ad hoc (např. pro bývalou Jugoslávii, pro Rwandu, …) → 17.7. 1998 byl přijat Statut mezinárodního trestního soudu, který by měl být prvním univerzálním trestním soudem
soud by měl disponovat mezinárodněprávní subjektivitou
jednotlivé zločiny jsou dále specifikovány ve statutu MTS:
genocida znamená kterýkoli z následujících činů spáchaných s úmyslem zničit úplně nebo částečně národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou:
zabití členů skupiny
způsobení vážné tělesné nebo mentální újmy členům skupiny…
zločinem proti lidskosti se rozumí kterýkoli z následujících činů spáchaných jako součást rozsáhlého nebo systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu, s vědomím takového útoku:
vražda
vyhlazování
zotročování
mučení….
válečnými zločiny se rozumí závažná porušení Ženevských úmluv o ochraně obětí války z roku 1949, dále jiné případy závažného porušení zákonů a zvyklostí platných v mezinárodních ozbrojených konfliktech a vozbrojených konfliktech jiné než mezinárodní povahy
zločin agrese – jurisdikci u zločinu agrese bude soud vykonávat poté, kdy bude v souladu s čl. 121 a 123 přijato ustanovení definující tento zločin a stanovící podmínky, za nichž soud bude vykonávat jurisdikci s ohledem na tento zločin
zločiny, které spadají do jurisdikce soudu, jsou nepromlčitelné; osoba je však trestně odpovědná pouze tehdy, když naplnila objektivní stránku zločinu úmyslně a vědomě
jurisdikce soudu je komplementární, tj. doplňková ve vztahu k jurisdikcím národním → soud nebude moci zasáhnout do vyšetřování nebo stíhání, které povede stát, s výjimkou toho, že stát, do jehož jurisdikce věc spadá, je neochoten nebo neschopen skutečně vést vyšetřování nebo stíhání
z hlediska časového je soud příslušný ke stíhání zločinů, ke kterým došlo až po vstupu statutu v platnost → předpokladem pro výkon jurisdikce soudu je, že se příslušný stát stane smluvní stranou statutu → soud pak bude mít pravomoc stíhat zločiny, ke kterým buď dojde na území smluvního státu, případně na palubě lodi nebo letadla jeho registrace, nebo se jedná o občana smluvního státu
podnět k zahájení řízení mohou soudu podat všechny smluvní strany soudu, Rada bezpečnosti OSN nebo prokurátor soudu
z jurisdikce soudu budou vyloučeny osoby mladší 18 let; na druhé straně statut zakazuje zohledňování veřejné funkce – tyto osoby nejsou chráněny imunitami stanovenými vnitrostátním nebo mezinárodním právem; podle statutu je založena i trestní odpovědnost velitelů a jiných nadřízených za zločiny, kterých se dopustí ozbrojené síly, podléhající jejich velení nebo vedení v důsledku toho, že velitel nebo činitel nevykonával řádně kontrolu nad ozbrojenými silami
tresty – soud může uložit odsouzené osobě za příslušný zločin trest odnětí svobody na určitý počet let (až do 30 let) nebo trest odnětí svobody na doživotí; kromě trestu odnětí svobody může soud nařídit peněžitý trest a dále propadnutí výnosů, majetku a aktiv přímo či nepřímo získaných trestnou činností
statut vstoupil v platnost dne 1.7.2002
od zločinu podle mezinárodního práva je nutné odlišovat mezinárodní zločin a mezinárodní delikt, kterého se mohou dopustit státy → jsou vymezeny v návrhu Komise
mezinárodní zločin je porušení závazku tak zásadní povahy pro ochranu zájmů mezinárodního společenství, že ji toto společenství považuje jako celek za zločin; za mezinárodní delikt se pak považuje mezinárodně protiprávní chování, které není mezinárodním zločinem
jejich zavedení je však velmi problematické → jde např. o to, že se uvádí, že státy nemohou spáchat zločin (podobně jako PO), nebo jde také o to, kdo by konstatoval spáchání mezinárodního zločinu a určil jaké následky ponese delikvent