CHRONOLOGIE DŮLEŽITÝCH UDÁLOSTÍ

862

„pozvání“ Varjagŧ

879

smrt Olega, jeho nástupcem se stává Igor

945

Igor zavraţděn, jeho manţelka Olga regentkou

988

přijetí křesťanství za vlády kníţete Vladimíra I.

1019-1054

vláda Jaroslava Moudrého

1113-1125

velkým kníţete kyjevským Vladimír II. Monomach, za jehoţ

vlády dočasně upevněna moc velkých kyjevských kníţat

1147

první zpráva o Moskvě

1223

bitva s Mongoly na řece Kalce

1237-1242

vpád Mongolŧ

1240

vítězná bitva novgorodského kníţete Alexandra se Švédy na

řece Něvě

1242

chán Bátú zaloţil Zlatou Hordu

1242

Alexandr Něvský porazil vojsko livonského řádu na Čudském

jezeře

1263

prvním moskevským kníţetem se stal Daniel, syn Alexandra

Něvského

1303

jeho syn Jiří získal od chána Zlaté Hordy jarlyk na titul velkého

kníţete

1329-1340

velkým kníţetem Ivan I. Kalita, počátky procesu podřízení

údělných kníţectví Moskvě

1380

moskevský velký kníţe Dimitrij (Donský) porazil tatarské

vojsko

1382

odvetný vpád Tatarŧ a vypálení Moskvy

1470

podrobení Novgorodu Veliké Moskvě

1472

velký kníţe Ivan III. přijal titul „car vší Rusi“

1485

připojena Tver

1497

svod zákonŧ - Suděbnik

1510

podroben Pskov

1521

připojení posledních dvou údělných kníţectví, Rjazaně a

Novgorodu Severského

1547

vlády se ujal car Ivan IV. Hrozný

1550

nový kodex zákonŧ, Suděbnik

1552

dobytí Kazaňského chanátu

1556

dobytí Astrachaňského chanátu

1558-1583

livonská válka

1565-1572

opričnina

1581

výprava Timofejeviče Jermaka na Sibiř

1584

smrt Ivana Hrozného, za jeho syna Fjodora I. zemským

správcem bojar Boris Godunov

1591

osmiletý syn Ivana IV. Dimitrij zavraţděn (?) ve svém údělu

Ugliči

1598

Fjodorem I. vymírá dynastie Rjurikovcŧ po meči, carem

vyhlášen Godunov

1601-1603

hladomor

1605

po smrti Borise Godunova jeho děti usmrceny a v Moskvě

korunován samozvanec (Lţidimitrij I.)

1606

Lţidimitrij I. zabit, za cara prohlášen Vasilij IV. (Šujskij)

1608

na Moskvu přitáhl další samozvanec (Lţidimitrij II. - „Tušinský

zloděj“)

1610

Šujskij svrţen, Kreml obsazen Poláky, o carský trŧn se ucházel

pro svého syna polský král Zikmund III.

1612

zemská domobrana pod vedením kníţete Poţarského oblehla

Moskvu, polská posádka se vzdala

1613

na zemském sněmu zvolen za vládce Michail Romanov, první

car nové dynastie

1645-1676

carem Alexej Michajlovič

1654

na tzv. Perejaslavské radě připojena levobřeţní Ukrajina k

Moskevskému státu

1655-1656

církevní reforma patriarchy Nikona

1670-1671

povstání Stěpana Razina

1676-1682

Fjodor II.

1682

povstání moskevských střelcŧ, za cary prohlášeni nedospělí

Ivan V. a Petr I. Vlády se ujala jejich sestra Sofie

1689

Sofie svrţena

1694

taţení Petra I. k Azovu

1696

smrt Ivana V; samoděrţavným carem se stal Petr I. (# 1725)

1697

Velké poselstvo, s nímţ se vypravil do Evropy i sám Petr I.

1698

masové popravy střelcŧ

CHRONOLOGIE DŮLEŽITÝCH UDÁLOSTÍ

1700

příměří s Tureckem, počátek tzv. severní války se Švédskem o

hegemonii nad Baltem

1703

zaloţení Petrohradu

1709

poráţka Švédŧ u Poltavy

1711

Petr I. obklíčen se svým vojskem Turky na řece Prut

1721

mír se Švédskem

1722

taţení do Persie

1725

zaloţení Petrohradské akademie věd

1740

tříměsíční Ivan VI. prohlášen za cara, o rok později svrţen, aby

zbytek ţivota strávil ve vězení jako státní „bezejmenný“ vězeň

(zavraţděn svou stráţí r. 1764)

1755

v Moskvě zaloţena univerzita

1756-1763

sedmiletá válka

1762

car Petr III. svrţen gardou a zavraţděn, za carevnu prohlášena

jeho manţelka Kateřina II.

1767-1774

válka s Tureckem

1772

první dělení Polska

1774-1775

povstání Jemeljana Pugačova

1783

anexe Kubáně a Krymu

1787-1792

válka s Tureckem

1793

druhé dělení Polska

1794

třetí dělení Polska

1801

(1./12. března) zavraţdění Pavla I.

1805

(2. prosince) bitva u Slavkova

1807

bitvy u Jílové a Friedlandu, mír v Tylţi

1809

anexe Finska

1812

taţení Napoleona I. do Ruska

1813

bitvy u Dráţďan, Chlumce a Lipska

1814

abdikace Napoleona I., mírový kongres ve Vídni

1815

vznik Svaté aliance

1825

(14. prosince) povstání děkabristŧ v Petrohradě

1826

válka s Persií

1829

válka s Tureckem

1830-1831

polské povstání a jeho potlačení carskou armádou

1849

intervence v Uhrách

1852

kampaň proti sionismu

1853-1856

krymská válka

1861

(19. února) zrušení nevolnictví

1867

prodej Aljašky 1881

(1. března) atentát na Alexandra II.

1891-1901

stavba transsibiřské magistrály

1904-1905

válka s Japonskem

1905

(22. ledna) „krvavá neděle“ v Petrohradě

1905

(30. října) „říjnový manifest“ (slib konstitučních reforem)

1906

ministrem vnitra a pak premiérem P. Stolypin (zavraţděn r.

1911)

1914

(1. srpna) I. světová válka

1917

(březen) revoluce v Petrohradě, abdikace Mikuláše II., konec

vlády dynastie Romanovcŧ

1917

(červenec) neúspěšný bolševický pokus o puč

1917

(7. listopadu, podle juliánského kalendáře 25. října) bolševický

převrat v Petrohradě

1918-1921

období válečného komunismu

1918

(3. března) uzavření separátního míru s Německem v Brestu

Litevském

1919

(březen) zaloţení Komunistické internacionály

1920

(12. října) příměří mezi sovětským Ruskem a Polskem

1921-1927

nová hospodářská politika

1921

(únor-březen) Kronštadtská vzpoura

1922

konec občanské války na Dálném východě

1922

(16. dubna) rapallská smlouva s Německem

1923

(30. prosince) zaloţení Svazu sovětských socialistických

republik

1924

(21. ledna) smrt V. I. Lenina a začátek nástupnického boje

1924

první fáze diplomatického uznání SSSR

1925

(duben) Stalinovy teze o budování socialismu v jedné zemi

1928

dovršení nástupnického boje; J. V. Stalin porazil všechny

opoziční skupiny a stal se neomezeným diktátorem

1929

(říjen) zahájena industrializační pětiletka

1929-1930

urychlení kolektivizace vesnice, likvidace kulactva a rozmach

výstavby Gulagu

1932

hlad v SSSR

1933

(leden) zahájena druhá pětiletka

1934

(18. září) vstup SSSR do Společnosti národŧ

CHRONOLOGIE DŮLEŽITÝCH UDÁLOSTÍ

1934

(1. prosince) zavraţděn Kirov, začátek hromadných čistek

1936-1938

popravy bývalých opozičníkŧ

1936

(prosinec) nová ústava SSSR

1937-1939

čistky mezi stalinisty

1939

(23. srpna) německo-sovětský pakt

1939

(28. září) smlouva s Německem o přátelství a nové hranici

1939

(září) anexe východní části Polska

1939

(listopad) přepadení Finska

1940

(12. března) kapitulace Finska

1940

(červen-srpen) anexe pobaltských státŧ a Besarábie a severní

Bukoviny 1940

(srpen) zavraţdění L. D. Trockého v Mexiku

1941

(duben) pakt SSSR s Japonskem o neutralitě

1941

(22. června) zahájení války nacistického Německa proti SSSR

1941

(srpen) moskevský všeslovanský sjezd

1941

(listopad) sovětská protiofenziva u Moskvy

1942

(listopad) sovětská protiofenziva u Stalingradu

1943

květen rozpuštění Komunistické internacionály

1943

(září) volba patriarchy Sergije

1944

(říjen) jednání o dělbě sfér vlivu mezi W. Churchillem a J. V.

Stalinem

1944

sovětská vojska překročila předválečné hranice SSSR

1945

(únor) jaltská konference velmocí

1945

(2. května) dobytí Berlína

1945

(8. května) kapitulace Německa

1945

(červenec-srpen) postupimská konference tří vítězných velmocí

1945

(srpen) SSSR vypověděl Japonsku válku

1946-1952

ideologické kampaně proti bezideovosti, idealismu a

kosmopolitismu v umění a vědě; nová vlna čistek

1947

(červenec) SSSR odmítl účast na Marshallově plánu

1947

(září) ustavující schŧze Informbyra

1948

(červen) začátek roztrţky mezi SSSR a Jugoslávií

1949-1950

tzv. leningradský případ, tj. čistky v Leningradě

1949

(leden) zaloţení Rady vzájemné hospodářské pomoci; Stalin

informuje předáky sovětského bloku, ţe do 3-4 let se

socialismus válkou rozšíří po celé Evropě

1950

(únor) smlouva s Čínou o přátelství a vzájemné pomoci

1953

(leden) zpráva o zatčení skupiny kremelských lékařŧ (odvoláno

v dubnu téhoţ roku)

1953

(5. března) smrt J. V. Stalina

1955

(14. května) podepsána smlouva o Varšavském paktu

1956

(únor) referát N. S. Chruščova o kultu osobnosti na XX. sjezdu

KSSS

1956

(4. listopadu) intervence sovětských vojsk v Maďarsku

1957

(červenec) poráţka Chruščovových odpŧrcŧ

1960-1962

začátek roztrţky mezi SSSR a Čínou

1961-1963

nová vlna destalinizace

1964

(říjen) sesazení N. S. Chruščova, v čele strany L. I. Breţněv

1966

(duben) XXIII. sjezd KSSS, počátek neostalinismu

1968

(21. srpna) vpád vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR

1979

(26. prosince) sovětská intervence v Afghánistánu

1982

(10. listopadu) smrt L. I. Breţněva, generálního tajemníka

1984

(9. února) smrt J. Andropova, generálního tajemníka

1985

(10. března) smrt K. U. Černěnka, generálního tajemníka

1985-1989

„perestrojka“ M. S. Gorbačova

1989

(červenec) Gorbačov v Pekingu, dohoda na smlouvě o

vymezení hranic

1991

(19.-22.srpna) pokus o konzervativní puč

1991

(12. prosince) ukončení existence SSSR a vytvoření

Společenství nezávislých státŧ

1991

(prosinec) Ruská federace převzala bývalé centrální státní

orgány a instituce

1992

(leden) zahájení ekonomické reformy

1993

(duben) referendum schválilo Jelcinŧv návrh ústavy

1993

(červen) zrušení jednotného velení vojsk SNS

1993

(21. září) B. Jelcin zbavil parlament všech jeho funkcí

1993

(srpen) uzavření dohody o měnové unii několika státŧ SNS

1993

(3. října) dobytí budovy parlamentu

1993

(listopad) dekret prezidenta o nové vojenské doktrině Ruska

1993

(prosinec) parlamentní volby

1993

(konec roku) zrušení dohody o měnové unii SNS

1994

(leden) nová vláda premiéra V. Černomyrdina bez stoupencŧ

reforem: konec „trţního romantismu“

1994

(únor) dohoda mezi Ruskem a Tatarstánem o autonomii

CHRONOLOGIE DŮLEŽITÝCH UDÁLOSTÍ

1994

(červen) Rusko se připojilo k Partnerství pro mír

1994

(3. srpna) dohoda Ruska s Baškortostánem o autonomii

1994

(11. prosince) začátek vojenské intervence v Čečensku

1995

(24.ledna) rusko-ukrajinská obchodní smlouva

1995

(8.února) varovná stávka horníkŧ

1995

(březen) vojenská dohoda Ruska s Gruzií

1995

(březen) zákroky západních mocností proti válce v Čečensku

1995

(duben) pŧjčka 8,8 miliard dolarŧ Rusku

1995

(1. května) těţké boje v Grozném

1995

(9. června) rusko-ukrajinská smlouva o černomořské flotile

1995

(21.června) vyslovení nedŧvěry vládě

1995

(14. června) útok Čečencŧ na Buďonovsk

1995

(11.července) hospitalizace B. Jelcina

1995

(30.července) podpis o příměří v Čečensku

1995

(24.srpna) bankovní krize v Rusku

1995

(26. října) nová hospitalizace B. Jelcina

1995

(17. prosince) vítězství komunistŧ ve volbách do Státní dumy

1995

(29.prosince) Jelcinŧv návrat do úřadu

1996

(leden) Jelcinŧv příkaz k vyplacení zadrţovaných mezd a penzí

1996

(únor) Stávka horníkŧ

1996

(únor) Zahájení Jelcinovy předvolební kampaně

1996

(24.dubna) konverze úvěru 40 miliard USA$

1996

(15. března) zrušení smlouvy o vzniku SNS z r. 1991 Státní

dumou

1996

(29. března) Smlouva Ruské federace, Kazachstánu, Běloruska

a Kirgyzstánu o prohloubenmí integrace v oblasti hospodářské a

humanitární

1996

(31. března) Nařízení B. Jelcina o zastavení bojŧ v Čečensku.

Jelcinova nabídka k jednání o míru s D. Dudajevem

1996

(duben) pokračování bojŧ v Čečensku

1996

(12.dubna) porada premierŧ SNS o postupné hospodářské

integraci

1996

(24.dubna) zpráva o pohřbu D. Dudajeva, čečenského

prezidenta a vrchního velitele protiruských sil v Čečensku.

1996

(duben) Návštěva B. Jelcina v Číně. Podpis smlouvy Ruské

federace, Kazachstánu, Kirgystánu a Tadţikistánu o

demilitarizaci hranic s Čínou

1996

(květen) vyčišťovací akce ruské armády v západní a jiţní části

Čečenska.

1996

(27. května) podpis protokolu o zastavení vojenských akcí v

Čečensku

1996

(15.- 16.června) první kolo prezidentských voleb

1996

(3.července) zvolení B.Jelcina prezidentem.

1996

(10. července) jmenování Alexandra Lebedě tajemníkem

Bezpečnostní rady

1996

(10. července) Státní duma schválila Viktora Černomyrdina

jako předsedu vlády

1996

(17. července) generál Igor Rodionov jmenován ministrem

obrany RF

1996

(6. srpna) návrat B. Jelcina do Kremlu po měsíčním odpočinku

1996

(9. srpna) V. Černomyrdin jmenován úřadujícím předsedou

vlády

1996

(15.-22.srpna) sestavena vláda V. Černomyrdina

1996

(13. srpna) A. Lebeď sjednal v Čečensku s A. Maschadovem

příměří

1996

(26. srpna) konflikt mezi A. Lebeděm a A. Kulikovem

1996

(17. října) odvolání A. Lebedě z funkce tajemníka Bezpečnostní

rady

1996

(19. října) I. Rybkin jmenován tajemníkem Bezpečnostní rady

1996

(5. listopadu) operace srdce B. Jelcina

1996

(23. prosince) návrat B. Jelcina do úřadu

1996

(29. prosince) poslední ruské bojové jednotky vyklidily

Čečensko

1997

(březen) reorganizace vlády. A. Čubajs jmenován prvním

náměstkem předsedy vlády

1997

(2. března) B. Jelcin uloţil vládě řádné vyplácení mezd a platŧ

1997

(6. března) výroční projev B. Jelcina „Pořádek do mocenských

orgánŧ a pořádek v zemi“

1997

(27. března) protestní odborářská stávka proti vládní politice

1997

(duben) další reorganizace vlády

1997

(duben) jednání generálního tajemníka NATO J. Solany v

Moskvě o Chartě mezi Ruskem a NATO

1997

(duben) summit zemí SNS

1997

(12. května) podpis mírové smlouvy mezi Ruskou federací a

Čečenskem

1997

(červenec) zpráva A. Kulikova o kriminalitě v Rusku. Stínová

ekonomika se podílí 45 % na hrubé domácí výrobě

1997

(červenec) konflikt mezi Inguši a Osetinci na Kavkaze

CHRONOLOGIE DŮLEŽITÝCH UDÁLOSTÍ

1997

(1. srpna) další reorganizace vlády

1997

(3. srpna) dohoda mezi Ázerbájdţánem a USA o těţbě nafty a

přírodního plynu

1997

(17. září) přijetí Ruska do paříţského klubu věřitelŧ

1997

(6. října) dohoda Ruska s Londýnským klubem věřitelských

bank o dluzích

1997

(prosinec) rozpočtová debata v Dumě

1997

(prosinec) návštěva B. Jelcina ve Švédsku

1997

(prosinec) ozbrojené sráţky v Čečensku

1997

(13. prosince) Světová banka povolila Rusku úvěry ve výši 1,6

miliard dolarŧ

1997

(25. prosince) Státní duma schválila státní rozpočet

1998

(17. února) B. Jelcin prohlásil ve svém výročním projevu, ţe

krizové období minulo

1998

(25. března) setkání B. Jelcina s J. Chiracem a H. Kohlem v

Moskvě

1998

(27. března) jmenování Sergeje Kirijenka úřadujícím předsedou

vlády

1998

(30. března) S. Stěpašin jmenován úřadujícím ministrem vnitra

1998

(24. dubna) schválení vlády S. Kirijenka ve třetím hlasování

Státní dumy

1998

(29. dubna) zasedání Rady hlav Společenství SNS

1998

(27. května) krize na ruském trhu cenných papírŧ. Pokles cen

akcií o 12-24 %

1998

(1. července) vládní protikrizový program k stabilizaci

ekonomiky

1998

(12. července) dohoda ruské vlády s Mezinárodním měnovým

fondem o poskytnutí pŧjčky na léta 1998-1999 ve výši 22,6

miliard dolarŧ

1998

(21. července) vládní program úspor státních prostředkŧ a

nových zdrojŧ pro doplnění státní pokladny

1998

(6. srpna) Světová banka slíbila Rusku pŧjčku ve výši 1,5

miliardy dolarŧ

1998

(14. srpna) „Devalvace ruského rublu nebude,“ prohlásil B.

Jelcin v Novgorodu

1998

(17. srpna) vládní prohlášení o změně kursu rublu. Rozšíření

rublového koridoru

1998

(18. srpna) propad kursu rublu o 20 %: banky odmítají vyplácet

rublová konta

1998

(21. srpna) prohlášení S. Kirijenka v Dumě, ţe turbulence na

ruském finančním trhu jsou teprve začátkem krize

1998

(23. srpna) odvolání vlády S. Kirijenka

1998

(24. srpna) bezvýsledné jednání Ruské centrální banky s

mezinárodními bankami o moratoriu na dluhy a státní obligace.

V. Černomyrdin pověřen vedením nového vládního kabinetu

1998

(27. srpna) úřední obchod s devizami zastaven

1998

(28. srpna) zrušení obchodu s rublem

1998

(1.-2.září) rusko-americký summit Jelcin - Clinton

1998

(3. září) Ruská centrální banka ponechala kurs rublu volném

pohybu

1998

(11. září) Státní duma schválila jmenování J. Primakova

předsedou vlády

1998

(25. září) delegace Mezinárodního měnového fondu odjela z

Moskvy po bezvýsledném jednání o další tranši pŧjčky

1998

(30. října) podle zprávy z prezidentova okolí se B. Jelcin v

dŧsledku svého zdravotního stavu patrně nevrátí do