14. Sociálně-historické koncepce růstu a rozvoje

Teorie W. W. Rostowa o tzv. stadiích ekonomického růstu

Úroveň výroby= určována rozsahem a produktivitou práce a kapitálu.

• Růst výroby = výsledek změn těchto proměnných veličin a hledá faktory vyvolávající jejich změny

Každá ekonomika projde 5 vývojovými stádii

1. Tradiční společnost = převažuje zemědělská výroba (nízká produktivita neumožňovala zvýšení úrovně výroby)

• Rozhodoval ten, kdo měl půdu

• Počátek lidské historie až do vzniku kapitalismu

2. Stádium přechodu = vytvářejí se předpoklady pro tzv. „rozběh“

• Změna ekonomické struktury- pracovní síly se přesouvají do průmyslu, obchodu a služeb →změna podmíněna růstem produktivity a rozvojem infrastruktury

• Vznik národních centralizovaných států; u moc společenská elita

• Rozvoj bankovního sektoru a zahraničního obchodu, postupný rozvoj investic (=prostor pro technické aplikace)

• Západní Evropa koncem 17. A na počátku 18. Stol.

3. Stadium rozběhu (startu) = krátké, ale velkým předělem ve vývoji

• Vzniká nový institucionální rámec pro trvalý ekonomický růst → zvýšení investic → redistribuce důchodů

• Musí vzniknout alespoň 1 odvětví s vysokou dynamikou růstu (Anglie – textilní průmysl); radikální změny ne výrobě

• Proces průmyslové revoluce

• Konec 18. Stol, Japonsko 19. Stol., Indie a Čína polo. 20.stol

4. Stadium zralosti = moderní technologie, podíl investic 10-20% na národním důchodu, výroba roste rychleji než obyvatelstvo

• Země dosahu technologické zralosti → dál rozvíjejí odvětvenou strukturu

• Ekonomický růst táhnou nová odvětví (ocelářství, chemie, výroba elektřiny, strojírenství); mezinárodní dělba práce

• Zvyšování kvalifikace dělníků

• Změna struktury podnikatelské elity → profesionální manažeři

• Anglie 19. Stol, USA 19./20. Stol. Japonsko za 2. Sv. v., SSSR po 2: světové válce

5. Stadium vysoké masové spotřeby = dominují odvětví vyrábějící předměty dlouhodobé spotřeby a poskytující služby obyvatelstvu

• Pozornost se přesunuje od nabídky k poptávce; k hledání nových forem uspokojování potřeb

• Vznik reálných podmínek pro vytváření tzv. státu blahobytu→ redistribuce národního důchodu progresivním zdaněním

• USA po 1. Sv. válce, západní Evropa po 2: sv. v.

Ekonomicko-technická kritéria (=úroveň průmyslové techniky, koncentrace výroby, organizace a řízení apod.)

• Předindustriální systém

  • Ekonomika nerozvinutá → ekonomové hledají cestku k růstu

  • Vznik hypotézy o bludném (začarovaném) kruhu

• Základní bariéra = nedostatečná zásoba kapitálových statků → rozšíření je obtížné, protože se netvoří úspory ←způsobeno nízkým HDP a důchody na úrovni životního minima

• Nedostatek kapitálů znemožňuje rozvoj

• Klíčem k rozvoji = podpora soukromého podnikání, nalezení správné hranice mezi tržním mechanismem a státem, vyvážený rozvoj průmyslu i zemědělství + vhodné otevření ekonomiky

• Industriální

• Postindustriální

  • Výsledek vědeckého pokroku

  • Římský klub → upozorňováno na limity růstu (nedostatek surovin a paliv, vyčerpanost půdy, neschopnost přírody absorbovat znečištění, růst obyvatelstva…) → analýzy limitů → koncepce trvale udržitelného rozvoje = výroba má zajišťovat potřeby tak, aby nedošlo k omezení uspokojování potřeb budoucích generací

Ekonomický blahobyt =měl by zajistit tzv. kvalitativní hospodářský růst

S charakteristickými znaky:

• Umožňuje Efektivní hospodaření a dokáže dostatečně zabezpečit člověka ekonomickými statky, které slouží jeho životu a pomáhají jej rozvíjet

• Nepotlačuje humánní rozměr člověka, nemá negativní následky v politice zaměstnanosti a neničí ŽP; vytváří příležitosti pro „práci bez ničení ŽP“

• Hrubý společenský produkt se dále zvyšuje, ale ve změněné skladbě