Určení rovnovážné produkce V dvousektorovém modelu
Podmínka rovnovážné úrovně ve výdajovém modelu = Y= AD (důchod= výdajům)
AD= to, co domácnosti a firmy chtějí nakoupit
Spotřeba a investice představují produkt, který je skutečně firmami a domácnostmi nakoupen
→ rovnováha tehdy, když produkt = agregátní poptávce = případ, kdy se ekonomika nachází v tzv. makroekonomickém klidu
Pro výpočet je použit model důchod – výdaje: (Y0 = 1/1.c * A)
Rovnovážná produkce = určena mezním sklonem ke spotřebě (c) a velikostí autonomních výdajů (A)
Rovnovážná úroveň = ↑←↑mezní sklon ke spotřebě (c ) a čím ↑ je úroveň autonomních výdajů
R
ovnováha
v bodě E při úrovni produktu Y0, (kdy Y=AD) →
nevznikají žádné podněty pro změnu produkce
V jiný bodech je AD větší nebo menší → vede k impulzům, které posouvají ekonomiku do rovnováhy
Je-li skutečná produkce větší než spotřební a investiční výdaje (Y1>AD) → část produkce nenajde odbyt a leží na skladech (Y1 = vyjádřen na vodorovné ose /0-Y1/ a zároveň jej zobrazuje vertikální vzdálenost meziY1 a osou kvadrantu) → výsledkem = vznik neplánovaných zásob IU (= výsledkem neplánovaných investic → zobrazeny jako vertikální vzdálenost mezi body K a L při objemu produkce Y1);
protože UI >0 → přebytek vyrobené produkce nad AD → vede ke snížení produkce a snaze vyprodat zásoby → přesun do rovnovážného bodu E (neplánované zásoby zaniknou)
V případě Y2 = AD větší než aktuální produkt (AD>Y2) → vyjádřeno vertikální vzdáleností mezi body M a N → firmy reagují zvýšením své produkce, aby neplánovaný pokles zásob (IU<0) doplnily
Pouze v bodě E se úspory rovnají plánovaným investičním výdajům → S= I
= další charakteristika rovnovážného modelu důchod-výdaje
Důchod = použit na spotřebu a úspory; a výdaje jsou vynaloženy na nákup spotřebních a investičních statků → C+S = C + I → S=I
Dosahuje rovnováhy pomocí přizpůsobovacího mechanismu (snížení produkce → pro snížení přebytečných zásob; zvýšení produkce pro doplnění nedostatečných zásob)
3 podmínky rovnovážného produktu:
1. Y=AD (důchod/produkt = plánovaným výdajům)
2. IU = Y – AD = 0 (neplánované zásoby jsou rovny nule)
3. I = S (celkové plánované nespotřební výdaje = únikům z důchodu tzn. Úsporám)
Agregátní poptávka a faktory, které ji ovlivňují
AD = celková poptávka po výrobcích a službách v ekonomice (=celkové množství produktu, které jsou ekonomické subjekty ochotny koupit při určité úrovni cen v daném období)
Vyjadřuje vztah mezi množstvím poptávaného reálného HDP a cenovou hladinou
r
eálný
výstup (Q) resp. Důchod (Y)
všeobecná cenová hladina (P)
Vyjádřeno HPD = zahrnuje veškeré spotřební služby, které poptávají domácnosti (C), Investice firem (I) státní nákupy (G) a čistý export (NX)
AD = C + I + G + NX
Celkové výdaje = souhrn výdajů všech sektorů ekonomiky při dané cenové hladině
Vztah vývoje cenové hladiny a objemu produkce = nepřímo úměrný ←křivka AD je klesající
Proč je křivka klesající:
Efekt bohatství (Artur Pigou)
Máme nominální částku peněz → budeme sledovat kupní sílu při pohybu cenové hladiny
→ Cenová hladina roste (ostatní faktory se nemění) → klesá reálná hodnota peněz → za danou částku nakoupíme méně => zvýšení cenové hladiny snížilo AD
→ Pokles cenové hladiny → za danou částku větší lze nakoupit více → kupující se cítí bohatší a více utrácejí → zvyšuje se poptávka => Snížení cenové hladiny zvýšilo AD