25. Okunův zákon, Phillipsova křivka

Arthur Okun

• Všiml si, že nezaměstnanost je nepřímo úměrná hospodářské aktivitě

• Pokusil se kvantifikovat závislost mezi produktem a nezaměstnaností

• Dospěl k závěru, že při poklesu HDP o 2 % oproti potenciálnímu produktu se zvýší nezaměstnanost o 1 procentní bod:

Změna míry nezaměstnanosti = -1/2 x (procentní změna reálného HDP minus 3%)

→jestliže ekonomika roste rychleji než 3% ročně, míra nezaměstnanosti klesá asi o 1,5%

Ekonomika (HDP)	Míra nezaměstnanosti
Roste o více než 3% /rok	Klesá asi o 1,5%
Roste o 5%	Pokles o 1 procentní bod

Z Okunova zákona vyplývá, že k snižování nezaměstnanosti dochází tehdy, když skutečný HDP roste rychleji než potenciální.

Phillipsova křivka (Phillips Curve = PC křivka)

• Zachycuje negativní vztah mezi cenovou inflací a mírou nezaměstnanosti

1. Krátkodobá (=klesající křivka)

• Doplněna o míru růstu mezd

• Vychází z předpokladu, že firmy zvyšují ceny podle toho, jak jim rostou náklady → podporují růst inflace

• Míra růstu mezd má posunutý začátek, protože se počítá s 2% růstem produktivity práce Platí: inflace= míra růstu mezd – růst produktivity práce

• Ukazuje nepřímou úměru mezi inflací a nezaměstnaností

• Nulová inflace je spojena s určitou mírou nezaměstnanosti (bývá označována za přirozenou míru nezaměstnanosti)

• Vyplývá:

Míra nezaměstnanosti	Míra růstu mezd	Inflace
roste	Pokles tempa růstu	pokles
klesá	roste	roste

→ míra nezaměstnanosti indikuje úroveň poptávkového tlaku v ekonomice a Phillipsova křivka je odrazem tržních tlaků na růst nominálních mezd

2. Dlouhodobá

E konomika se nachází v bodě A → vládá sníží nezaměstnanost → firmy těžko hledají nové pracovníky a nabízejí vyšší mzdy → rychlejší růst mezd se projevuje v růstu cen (roste inflace)

→ přesun na bod B → lidé si mohou koupit stejný objem zboží jako v bodě A (sice vzrostly ceny, ale vzrostla i inflace) → omezení nabídky práce, firmy sníží hospodářskou aktivitu a míra nezaměstnanosti se vrací na přirozenou míru (U*) → lidé očekávají, že míra inflace bude v následujícím období stejná jako v tomto

→ Krátkodobá Phillipsova křivka se posune do bodu C, kde je míra nezaměstnanosti identická, ale inflace vyšší

• V dlouhém období se nezaměstnanost nachází vždy na své přirozené míře a míra inflace narůstá

• Má tvar vertikální přímky na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti → tzn. Nedobrovolné nezaměstnanost neexistuje a nezaměstnanost je pouze dobrovolná a frikční

26. Institucionální rámec monetární politiky

Hlavním subjektem = CB → provádí monetárními nástroji → ovlivňuje peněžní zásobu/úrokové sazby

Dlouhodobě neúčinná (pouze pro krátké období)

Cíle:

• stabilita měny => zajištění stability cenové hladiny (omezení inflačních tlaků)

• stabilita reálné ekonomiky (zmírňování cyklických výkyvů)

Předpoklady:

• rozvinutý oběh peněz, tržní oběh

• 2 stupňová bankovní soustava

• Fungující úvěrový systém a trh kapitálu

• Platební styk se zahraničím a systém měnového kurzu

Centrální banka = nutná podmínka =nezávislost → její rozhodnutí musí být autonomní

Efektivní nezávislost CB:

• Institucionální nezávislost: samostatnost CB přijímat rozhodnutí o monetární politice

• Funkční nezávislost: jasně stanovený cíl a nadřazen jiným cílům

• Finanční nezávislost: CB hospodaří podle rozpočtu schváleného bankovní radou, vlastní finanční prostředky, žádné příspěvky → případný zisk do rezervního fondu eventuálně do státního rozpočtu

• Personální nezávislost: garantuje autonomnost při rozhodování, profesionální přístup a kvalitu řídicích orgánů

Funkce CB:

• Emisní = udává peníze do oběhu

• Vrcholného subjektu monetární politiky = tvoří a řídí monet. Pol.

• Fce banky státu = vede účty a provádí některé operace pro vládu a orgány státní moci a správy

• Fce banky bank = stanovuje podmínky pro podnikání v bankovnictví a kontroluje jejich dodržování, zabezpečuje stabilitu bankovního sektoru

• Funkce vrcholného subjektu státu = při zastupování v mezinárodních finančních a měnových institucích