Mzdově cenová spirála, důsledky inflace
= růst poptávky → zvýšení cen → požadavky na vzestup mezd → zvyšování nákladů firmám → jako reakce znovu zvýšení cen
Slumpflace = pokles reálného produktu a růst cenové hladiny
Stagflace = období recese provázené inflací; ekonomická stagnace (ustrnutí)
Důsledky
= vede k vědomému zkracování časového horizontu ekonomického rozhodování
Mírná inflace = signál, že nabídka je nižší než poptávka → zvýšení dodávek
Vysoká inflace = skutečný růst poptávky x důsledek inflace
= vytváří „šum“ → deformuj cenové signály
Nerovnoměrný růst cen mění cenové relace a ceny přestávají plnit funkci základního kritéria
Postihuje společenské skupiny se stálými příjmy (důchodci, státní zaměstnanci)
Věřitelům se snižuje úrok
Podnikům rostou náklady
Vede k poklesu kupní síly peněz
Státu se zvýší příjmy (zvýšení příjmů z daní)
Roste poptávka po nemovitostech; omezení úspor a investic
Makroekonomický náhled na trh práce
Převis poptávky nad nabídkou na agregátním trhu práce = nezaměstnanost (→ snižuje výkon ekonomiky)
Poptávka firem po pracovních silách závidí na poptávce po ekonomických statcích → firmy využívají výrobního faktoru práce při výrobě ekonomických statků → poptávka po práci závisí na mzdě (vytváří se na jednotlivých trzích práce) → vysoká mzda → snižování zaměstnanců a naopak
Pracovní místa existují, protože při dané mzdě jsou zaměstnavatelé ochotni najímat pracovníky v určitém počtu
Vytváření trvalých pracovních míst = ovlivňuje výkonnost ekonomiky a úroveň AD. → úroveň potenciálního produktu → výrobní kapacity plně využity = vysoká stabilní zaměstnanost
Zvyšování AD → dočasné najímaní pracovníků a částečné úvazky → při poklesu AD mohou rychle reagovat snížením stavů
Kolísání poptávky po práci = souvisí s ekonomickým cyklem= konjunktura v zaměstnanost roste (vyšší ekonomická aktivita → zvýšení poptávky po práci) → recese (Kontrakce) → pokles poptávky po práci (firmy omezují produkci → nezaměstnanost) → snížení výkonu ekonomiky
Produktivita práce = čím vyšší → tím méně zaměstnanců je potřeba → tím větší je výstup ekonomiky
Růst určen technickým vybavením a jeho úrovní
Technologický rozvoj = nahradil pracovní sílu a dal vzniknout novým pracovním příležitostem
Trh práce
Není typickým aukčním trhem
Je segmentován
je asymetrický
je částečně administrativně řízen
fiktivnost zbožního charakteru pracovní síly = člověk; pracovní síla nemá stejné vlastnosti jako zboží → cílem = získat finanční prostředky pro zajištění své reprodukce
omezen mobilitou pracovních sil (vazba k bydlišti)
Situace ovlivňována i neekonomickými faktory (způsob života, tradice)
Konkurenční prostředí ovlivňuje instituce odborů:
Pokud by neexistovala → byl by blízký trhu kupujícího
Sdružuje pracovníky konkrétního odvětví → prosazuje zájmy na trhu práce
Uzavírají kolektivní smlouvy, možnost zorganizování stávky (→ ohrožení zaměstnavatele ztrátou produkce a zisků)
Tripartita = projednává vývoj na trhu práce, pracovní podmínky a mzdy
Tvořena
Vládou = představitel státu a garant zájmu celé společnosti
Zaměstnavatelé = reprezentují majitelé prac. Míst
Odbory = prosazují zájmy zaměstnanců v pracovním poměru
Výstupem = generální dohoda (na 1 rok) = vždy kompromis → lidé musí být na svých pozicích spokojeni a považovat pracovní proces na příležitost seberealizace
→ obsahuje
Ekonomický balíček (mzdové sazby, indexace mezd, zaměstnanecké požitky)
Pravidla práce (bezpečnost práce, přidělování práce a úkolů)
Procedurální otázky (postup při propouštění)
Nabídka práce
Ovlivněna demografickým vývojem (vývoj populace= porodnost, úmrtnost, migrace) institucionálními pravidly lidské reprodukce
Počet obyvatel země = ukazatel potenciálního stavu pracovních sil
Je atomizována (roztříštěna) → omezuje vyjednávací sílu; ovlivňuje ji:
Stát vymezuje status aktérů a legalizuje ho (určuje produktivní věk a neproduktivní) → ovlivňuje činnost práceschopné pracovní síly (délka prac.doby, zákaz práce dětí, právo na odpočinek, ochrana práce)
Vzděláním ovlivňuje kvalifikační strukturu
Garantuje právo na formování koalic (odborů) a poskytuje prostředky obživy nezávislé na trhu práce (pojištění, důchod)
Úřady práce = ovlivňují délku nezaměstnanosti
Mají pozitivní vliv na mobilitu práce
Firmám poskytují informace o volných zdrojích práce → nezaměstnaným nabízejí volná místa + organizují rekvalifikační programy