Spotřeba a úspory
Domácnosti nakupují zboží a služby za účelem spotřeby → ovlivněno příjmem (důchodem)
S rostoucím důchodem klesá podíl výdajů na potraviny na celkových výdajích domácností → začínají zvyšovat výdaje na nákup dlouhodobých spotřebitelských statků (automobily, rekreace, vzdělávání)
Spotřeba= základní spotřební statky + dlouhodobé + úspory
Funkcí důchodu: C = f (Y)
Spotřební funkce vyjadřuje vztah mezi celkovou úrovní výdajů na finální spotřebu a úrovní disponibilního důchodu
Lze rozdělit na:
Autonomní spotřební výdaje (Ca) = nezávislé na výši důchodu (potraviny, nájem, oblečení)
Indukovaná spotřeba (C´)= závislá na velikosti disponibilního důchodu (rostou společně)
C´=c.Y (mezní sklon ke spotřebě * důchod)
Celková spotřeba je součtem autonomní a indukované spotřeby: C= Ca+ cY
→ celková spotřeba = funkce disponibilního důchodu
Může vzrůst, pokud
Roste autonomní spotřeba
Roste disponibilní důchod
Roste mezní sklon se spotřebě
Úspory = část důchodu, kterou příjemce v daném období nespotřeboval
Negativní úspory = důchod = menší než spotřeba
Pozitivní úspory (spotřeba nižší než důchod)
Lze rozdělit na:
Autonomní úspory (-Sa) = v záporné hodnotě, stejně velké jako autonomní spotřeba, ale záporné
Indukované úspory (S´) = odloženy v podobě dodatečných úspor
S´=s *Y (mezní sklon k úsporám * důchod
Funkce úspor = důchod – spotřební funkce = indukované úspory – autonomní spotřeba
S= Y-Ca-cY = -Ca + sY
S= -Sa + sY
Mezní sklon ke spotřebě (c) = poměr mezi přírůstkem spotřeby (ΔC) a přírůstkem důchodu (ΔY)
c= ΔC/ΔY
Udává, o kolik se zvýší spotřeba domácnosti, jestli příjem vzroste o jednu peněžní jednotku
Mezní sklon k úsporám (s) = poměr mezi přírůstkem úspor (ΔS) a přírůstkem důchodu (ΔY)
s= ΔS/ ΔY
Vyjadřuje, o kolik se zvýší úspory domácnosti při růstu disponibilního důchodu o dodatečnou jednotku
ΔY = ΔC + ΔS / ΔY → 1=c+s
Každá dodatečná koruna musí být buď uspořena, nebo spotřebována → součet mezních sklonů se musí rovnat 1
c+s= 1 → s= 1 –c resp. C= 1-s
Vzájemný vztah funkce spotřeby a funkce úspor: Spotřeba + úspory = důchod S + C = Y
Investice, výdajový multiplikátor
Investice
=určují dynamiku ekonomiky a její celkovou hospodářskou výkonnost
= velká nestabilní složka celkových výdajů →rozkolísanost má vliv na celkovou (agregátní) poptávku
= výsledkem = nové výrobní kapacity → zvyšují úroveň potenciálního produktu
= výsledkem určitého omezení v zájmu budoucích vyšších výnosů
Musí jim přecházet růst úspor (vycházejí z nich) → vyžaduje snížení sklonu ke spotřebě
Investice = výdaje, které zvyšují reálnou tvorbu kapitálu (tj, rozšiřují fyzické zásoby kapitálových statků):
Investice do fixního kapitálu (podnikové budovy, stroje a zařízení)
Investice do obytných budov (byty, obytné domy, infrastrukturní zařízení)
Investice do zásob (zvýšení množství hotových výrobků na skladě)
Analýza 3 faktorů: příjmů, investičních nákladů a očekávané ekonomické situace
Závisejí na (ovlivněny):
Zvyšují produkční možnosti firem → jejich nabídku (vázne-li odbyt, neinvestují) → ovlivněno hospodářským cyklem
Firmy investují, když očekávaný výnos z investice převyšuje celkové náklady potřebně na jejich realizaci
vlastní zdroje: amortizační fondy, zisk
cizí zdroje: úvěry → platí se úrok → úroková míra ovlivňuje investiční náklady
Prognóza o budoucím vývoji ekonomiky
Plánované agregátní výdaje (AD) = spotřební výdaje domácností + investice firem (C+I) = Y (důchod)
Autonomní (A=Ca+Ia) → nezávislá na velikosti důchodu
Indukované (cY)
→ AD =A + cY
Multiplikátor
→ udává, o kolik se zvýší produkt (důchod), když se zvýší investice
= větší než 1
Odvození → podmínka rovnováhy → Y= AD
→ AD= A + cY potom i Y= A+ cY
Úroveň
rovnovážné produkce (Y0) (důchodu) =
Přičemž
= α = jednoduchý výdajový multiplikátor
Závisí na mezním sklonu ke spotřebě (pokud roste, roste i α)
α= ΔY/ ΔA = 1/1-c = 1/s = mezní sklon k úsporám (↑→α↓)
Přírůstek produktu (důchodu) = multiplikátor * přírůstek autonomních výdajů (investice)
ΔY = α *ΔA
Rovnovážný produkt: Y0= α *A
Multiplikační proces = vlny na rybníce (velikost u kraje se snižuje, až zanikají)