- •Národohospodářský koloběh toků příjmů a výdajů ve čtyřsektorové ekonomice
- •Historie státních zásahů do ekonomiky
- •Stát jako ekonomický subjekt a jeho hospodářská politika
- •Metody měření národního produktu a důchodu
- •Vypovídací schopnost indikátoru hdp a ostatních ukazatelů, které vyjadřují výstup ekonomiky
- •Spotřeba a úspory
- •Investice, výdajový multiplikátor
- •Určení rovnovážné produkce V dvousektorovém modelu
- •Agregátní poptávka a faktory, které ji ovlivňují
- •Efekt bohatství (Artur Pigou)
- •Efekt zahraničního obchodu
- •Efekt úrokové sazby
- •Agregátní nabídka a její varianty
- •Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as
- •Pojetí ekonomického růstu, determinanty ekonomického růstu
- •Abstraktní modelové teorie ekonomického růstu
- •Sociálně-historické koncepce růstu a rozvoje
- •Pojetí ekonomických cyklů a jejich druhy
- •Příčiny cyklického vývoje
- •Vznik peněz a jejich úloha V ekonomice
- •Banky a funkce bankovní soustavy
- •Nabídka peněz, poptávka po penězích a rovnováha na trhu peněz
- •Pojetí inflace a její měření
- •Formy a příčiny inflace
- •Mzdově cenová spirála, důsledky inflace
- •Makroekonomický náhled na trh práce
- •Nezaměstnanost, její měření, druhy a příčiny
- •Okunův zákon, Phillipsova křivka
- •Institucionální rámec monetární politiky
- •Nástroje monetární politiky (operační rámec centrální banky)
- •Druhy monetární politiky
- •Státní rozpočet a veřejné finance
- •Nástroje fiskální politiky
Abstraktní modelové teorie ekonomického růstu
Abstraktní modely = Domar, Solow (Harod = nechce)
Keynesovské teorie = důraz na tvorbu efektivní poptávky → hlavní faktor ekonomického růstu = investice →
DOMAR
Bere v úvahu důchodotvorný i kapacitotvorný účinek investic; vychází se skutečných výrobních investic (vytvářejí důchod a zároveň rozšiřují výrobní kapacity národního hospodářství)
Předpokládal, že cenová hladina se nemění
Snaha dosáhnout plné zaměstnanosti při plném využití všech ostatních zdrojů
AD = celková poptávka; je představována národním důchodem
AS = celková nabídka; je představována výrobní kapacitou
Vychází z rovnovážného stavu ekonomiky (AD= AS) = tj. stav, kdy je dosaženo plné zaměstnanosti
Pro udržení rovnováhy je potřeba => ΔAD = ΔAS (Δ = přírůstek)
Jediné, co podle Dorma neporuší rovnováhu je růst investic:
S= mezní sklon k úsporám; =sklon k úsporám – jeho převrácená hodnota 1/s vyjadřuje velikost investičního multiplikátoru
Domar říká, že investice má důchodotvorný efekt ( ΔAD = ) vyjadřuje roční přírůstek národního důchodu
a kapacitotvorný efekt (ΔAS = I x σ) roční přírůstek výrobní kapacity
Přičemž: I = investice ; σ= (sigma) efektivnost investic (přírůstek produkce)
Tyto dvě rovnice se musí rovnat, aby platilo AD = AS => = I x σ (po dosazení)
= rovnice vyjadřující hledanou míru investic
Míra růstu investic = => udrží si růst
Má-li se ekonomika vyvíjet rovnoměrně, musí být zachovány vztahy dané příslušnými rovnicemi. Přírůstek musí být vždycky tak velký, aby díky multiplikátoru vyvolal přiměřený růst poptávky, který zabezpečí plné využití neustále rostoucího výrobního potenciálu ekonomiky.
Liberálové →
SOLOW – neoklasická teorie
= neoklasický ekonom, Nobelova cena za ekonomii 1987
Vychází z teorie výrobních faktorů
Důraz kladen na stranu nabídky (k růstu potenciálního produktu dochází pouze tehdy, jsou-li do procesu výroby zapojovány dodatečné výrobní zdroje – tj. půda, kapitál, práce):
Přírůstek produktu ( Y) závisí na přírůstcích práce(L), kapitálu (K), půdy (N) a na jejich mezním produktu (MP): Δ Y = ΔL .MPpráce+ ΔK .MPkapitál + ΔN . MPpůdy
Mezní produkt = dodatečný produkt, který je výsledkem jedné dodatečné jednotky čitého vstupu; v neoklasické teorii je předpokládá, že přírůstek půdy = 0 a s přínosem půdy se v modelech neuvažuje
Neoklasický model předpokládá tržní ekonomiku, kde je output (HDP) vyráběm pomocí 2 druhů vstupů (práce a kapitál):
Q = f (K, L)
Produkční funkce = funkce celkového kapitálu a celkové práce
Kapitál = vyrobené ekonomické statky dlouhodobé spotřeby → využívají se při výrobě nových statků; je v podobě kapitálových statků (budovy, stroje, zařízení) → dochází k jeho neustálému zvětšování
Vybavení práce kapitálem (K/L) = množství kapitálu připadajícího na pracovníka; pokud dochází k růstu = prohlubování kapitálu → pokud se zvýší vybavení práce kapitálem → zvětší se i výstup na jednoho pracovníka → časem už nebude možnost zvyšovat práci kapitálem, bude potřeba technický pokrok:
K/L = vybavenost práce kapitálem (= kolik statků připadne na pracovní sílu)
VP= výrobní prostředky; PS = pracovní síla
Příklad: Kombajn v zemědělství při sklizni obilí → roste vybavenost, roste i produktivita
X1, X2 = zvýšíme-li vybavenost, poroste produktivita
X 3 = od určité technické úrovně nehraje vybavenost vliv, nemá smysl zvyšovat produkci kapitálem
Investice = zvyšuje se pomocí investic