3. Stát jako ekonomický subjekt a jeho hospodářská politika

Ekonomické funkce státu:

• Vytváří právní rámec tržní ekonomiky (stát určuje pravidla „hry“)

• Uskutečňuje makroekonomickou stabilizační politiku (prostřednictvím fiskální a monetární politiky vyhlazuje vrcholy a sedla ekonomických cyklů, snižuje nezaměstnanost, potlačuje inflaci.)

• Pomáhá při společensky žádoucí alokaci zdrojů (mikroekonomická politika státu, která má napravit selhání trhu a zvýšit ekonomickou efektivnost hosp. = protimonopolní regulace, politika ochrany ŽP, povinnost firem poskytovat spotřebitelům všechny informace…)

• Přerozděluje důchody (prostřednictvím progresivního zdanění a transferovými platbami)

• Prosazuje ekonomické zájmy země v zahraničí (makroekonomická závislost mezi státy)

Stát tvořen subjekty:

• Vláda = formuje ekonomické cíle; nejvyšší při řízení a utváření podmínek pro splnění cílů

• Centrální banka = zajišťuje stabilitu měny

• Parlament = kontroluje vládu a vytváří právní rámec pro ek. Aktivity všech subjektů

• Státní úřady a instituce = úřady práce, úřad na ochranu hosp. soutěže

• Politické strany = prosazují ekonomické zájmy, voleni na základě sestaveného programu

• Zájmové organizace = hájí zájmy občanů (nátlakem prosazují cíle) např. aktivity zelených

• Veřejné mínění = kontrolní funkce při hodnocení úspěšnosti hospodářské politiky

• Evropská unice

Hospodářská politika

= opatření státu, která mají ovlivnit hospodářský život země ve vztahu ke stanoveným cílům

CÍLE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY

• Tvořeny (sestavovány) vládou

• Zaměřeny na makroekonomickou stabilitu země a na zvyšování životní úrovně obyvatelstva → označení „stát blahobytu“

• Makroekonomická stabilita = rovnováha mezi agregátní poptávkou a nabídkou při současné stabilitě cenové hladiny, plné zaměstnanosti, vnější rovnováze a přiměřeném hospodářském důstu

• Standardně formulovány:

  • Ekonomický růst (G) = měřený průměrným ročním tempem růstu HDP

  • Plná zaměstnanost (U) = průměrná roční míra nezaměstnanosti

  • Stabilita cenové hladiny (P) = ukazatel průměrné roční míry inflace

  • Vnější ekonomická rovnováha (BB) = stav obchodní bilance, který je vyjádřen jako % nominálního HDP

• Konflikt těchto cílů → magický čtyřúhelník

*± obchodní balance vyjádřená jako %HDP => OB=Export-Import

Možno ovlivnit dílčími politikami:

• Fiskální politika: vládní výdaje a zdanění

• Monetární: ovlivňování úrokových sazeb a podmínek úvěrování prostřednictvím regulace nabídky peněz CB)

• Vnější obchodní a měnová politika: ovlivnění obchodu země (cla, kvóty; omezení exportu a importu)

• Důchodová politika: mzdová a cenová regulace

4. Metody měření národního produktu a důchodu

Základní veličinou k měření výkonnosti ekonomiky je Hrubý Domácí Produkt (HDP)

HDP = celková tržní hodnota finálních ekonomických statků (zboží a služeb) vyprodukovaných c určité zemi za dané časové období (bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem)

• Stavová veličina (stav k 31.12.2011)

• Určeno absolutním rozměrem

• Souhrn finálních statků (statek určený pro konečnou spotřebu)

• V určité zemi, za dané období

• Začal být koncipován až po 2. Sv. výlce

• Využívá se peněžního vyjádření hodnoty (tržní ceny) na trhu finální produkce

• Vychází makroekonomického oběhu (Domácnosti, Firmy, Stát, Zahraničí)

• Nezahrnujeme:

  • čistě peněžní transakce (nesouvisí s finální produkcí)

  • finanční trhy (burzy)

  • obchod s existujícím majetkem (2. Prodej)

  • meziprodukty

• Zahrnujeme:

  • Soukromá spotřeba

  • Soukromé investice (nákup hmotných a nehmotných aktiv ze strany podnikatelů)

  • Veřejná či vládní správa (nákup zboží a služeb státem z veřejných prostředků)

• Spočítáme:

  • Výrobní metodou: sčítáme pouze přidané hodnoty (ve všech mezistupních při zpracování)

    • V jednotlivých odvětvích = dostaneme vyspělost ekonomiky

    • V jednotlivých ekonomických oborech (Primární-výroba ; sekundární – zpracování; terciární – služby)

  • Výdajová (Spotřební) metoda: základní metoda zjišťování HDP

    • Sčítá výdaje na nákup finálních statků v rámci celé= ekonomiky (nakupují domácnosti,s tát, firmy a zahraničí)

      • C = výdaje domácností na spotřebu

        • Dosahují až 2/3 HDP

        • Nákupy předmětů krátkodobé spotřeby (potraviny, benzin)

        • Nákupy statků dlouhodobého žití (nábytek, automobil)

        • Výdaje na služby (nájem, lékařská péče, poplatky) = více než 50% výdajů

      • I_B= soukromé hrubé domácí investice firem

        • Investice do fixního kapitálu (obnovován a doplňován fyzický kapitál)

        • Investice do obytných budov

        • Investice do zásob

        • Hrubé investice (I_B)= restituční investice (amortizace) + Čisté investice (rozšiřují zásobu kapitálových statků) →I_B=I_R+I_N

      • G = státní nákupy zboží a služeb

        • Součástí nejsou transferové platby (důchody, příspěvky)

      • NX = čistý export

        • Rodíl mezi exportem a importem; export = záporná (snižuje hDP)

HDP = C + I + G + NX

• Důchodová (příjmová) metoda: měří pomocí příjmů domácností, které pobírají za služby výrobních faktorů

  • Sečteme-li všechny důchody domácností → národní důchod (NI) (čistý domácí důchod)

    • Mzdy a jiné zaměstnanecké příjmy (včetně nákladů zaměstnavatele)

    • Čisté úroky (získané = placené)

    • Renty: důchody plynoucí z vlastnictví půdy a nemovitostí (implicitní-platí vlastník nemovitosti)

    • Zisky firem

    • Důchody ze sebezaměstnání: nedá se rozlišit složka pracovního důchodu a důchodu z podnikání

  • Přičteme-li k NI nepřímé daně, získáme HDP v cenách výrobních faktorů

HNP = souhrn ekonomických statků vyrobených výrobními faktory, které jsou ve vlastnictví občanů daného státu

• Součet HDP + čistý příjem z aktiv v zahraničí