2. Efekt zahraničního obchodu

Růst cenové hladiny →Nahrazování drahého domácího zboží levnějším z ciziny → růst importu → firmy schopné prodat méně své produkce v zahraničí (jsou dražší) → pokles exportu

Pokles cenové hladiny → motivace většího objemu nákupu doma → snižuje se import → zvyšuje se export

3. Efekt úrokové sazby

Pokles cenové hladiny → roste kupní síla peněz → domácnosti potřebují méně držet → přebytky ukládají na bankovní účty → zvýšení zdrojů bank → vyšší nabídka úvěrů a půjček → pokles úrokových měr → firmy více půjčují

Zvýšení cenové hladiny → snížení kupní síly peněz → je třeba držet větší částku → vzatá poptávka po úvěrech → roste úroková míra → pokles výdajů → snížení poptávky (auta, televize, nemovitosti)

Posuny křivky:

• Růst AD → doprava

• Pokles AD → doleva

• Změnu vyvolá kterýkoli ze 4 uvedených faktorů ( C, I, G, NX)

• Hlavní příčiny změn AD = poptávkové šoky

  • Záměrná regulace prováděná prostřednictvím nástrojů hospodářské politiky

    • Monetární politika: zvýšení nabídky peněz → snížení úrokové míry → investiční činnost a nákupy předmětů dlouhodobého užití

    • Fiskální politika: Vládní nákupy přímo ovlivňují AD → snížení daní nebo zvýšení transferů → zvýšení disponibilních důchodů i spotřebních výdajů

  • Vnější faktory:

    • Ekonomický vývoj v zahraničí → hosp. růst v zahraničí → zvýšení dovozů

    • Kurz domácí měny → znehodnocení domácího kurzu → zdražení dovozů ↑AD

    • Demografický vývoj →ovlivnění spotřeby → poptávka po investicích výstavby

    • Hodnota aktiv →Růst cen aktiv → ↑bohatství domácností → zvyšování spotřebních výdajů

    • Technologický pokrok → nové možnosti pro investice

    • Očekávání podnikatelů → důvěra v lepší budoucnost → očekávání vyšších zisků → realizace vyšších investic

    • Inflační očekávání → očekávání růstu cenové hladiny → zvyšování plánovaných výdajů (nakoupit za co nejnižší ceny)

    • Další okolnosti: politické události, válka, zbrojení, klimatické podmínky, změna preferencí spotřebitelů

10. Agregátní nabídka a její varianty

= celkové množství statků a služeb, které jsou nabízející ochotni dodat na trh při daných mzdách a cenách v ekonomice

• Nabídka firem = podřízena ziskovému motivu

• Nabídka domácností (práce) = závisí na úrovni reálné mzdy

  • Určena současnou cenovou hladinou a mzdami

  • Nebo očekávanou úrovní cen a mezd

• Spojuje trh výrobních faktorů s trhem zboží a služeb

• Křivka AS popisuje vztahy mezi objemem produkce a cenovou úrovní

• Spjata s výrobní kapacitou země, resp. S jejím potenciálním produktem

• Z ávislá na:

  • Úrovni cenové hladiny

  • Na výrobní kapacitě firem

  • Úrovni nákladů

• Průběh křivky AS (vychází z modelu AD-AS)

  • Pojde pouze k růstu cenové hladiny

  • Dojde pouze k růstu produkce

  • Dojde k růstu produkce i cenové hladiny

Pojetí AS:

• Klasické pojetí = absolutně nepružná (mzdy a ceny = pružné v dlouhém i krátkém období →ekonomika vždy v rovnováze = neexistují nevyužité kapacity, trhy práce = v rovnováze, výstup se pohybuje na úrovni potenciálního produktu =>nemění se objem produkce, pouze se zvýší nominální mzdy a ceny → reálné se nemění

  • Důležité závěry:

    • Tržní mechanismus dokáže zajistit v ekonomice rovnovážný stav

    • Výstup se vždy nachází na úrovni svého potenciálu (pracovníci, kteří chtějí pracovat při běžných mzdách, mohou zaměstnání nalézt)

    • Makroekonomická regulace má vliv jen na cenovou hladinu

• Keynesovský přístup = ceny a mzdy nelez považovat za úplně pružné → ekonomika může být dlouhodobě ve stavu nerovnováhy

→ ekonomika se nepohybuje na úplném využití zdrojů (výrobní potenciál je k dispozici, ale není využíván) → reakce:

Pokud nejsou využité zdroje → lidé chtějí pracovat, firmy vyrábět → posun AD → zvýší se objem produkce, ale ne cena = extrémní keynesovské pole →

→ bod A: všichni už pracují → je třeba zvýšit mzdu (produkci)

→ bod B: všechny zdroje využity → vyrábí se na hranici možností

• Závěry:

  • Lze dosáhnout rovnováhy při nevyužitých výrobních faktorech (v důsledku nepružných cen)

  • Produkt se dostává pod úroveň svého svých možností (potenciálu) (nezaměstnanost může nabýt masových rozměrů)

  • Politikou zaměřenou na zvyšování AD → může stát vrátit ekonomiku k jejímu potenciálu (dosáhnout rovnováhy při plném využití VF)

• Monetaristická koncepce (Milton Friedman)

  • Vychází z pružnosti všech cen (včetně mezd)

  • Růst AD → růst cenové hladiny → peněžní iluze → zvýšení mezd (zaměstnanci nevidí, že mzda zaostává za růstem cenové hladiny) → více pracují → produkce za vyšší ceny → větší výroba =>růst zaměstnanosti a produkce

Změny AS: šoky na straně nabídky:

• Růst nákladů na pracovní sílu → mzdový šok

• Růst cen ostatních vstupů → ropný šok

• Zvýšení daní

AS reaguje zvýšením nebo snížením na šoky:

• Zvyšuje se/snižuje se kvantum disponibilních výrobních faktorů = mění se zásoba pracovních sil, objeveny nové zdroje surovin, změna kapitálových statků

• Mění se produktivita výrobních faktorů = zvyšování kvalifikace, zdokonalování techniky a technologie, přechod na kvalitnější nerostné suroviny