Teorie střetu civilizací

Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - západní civilizace (tedy i Česká republika), pravoslavná civilizace, latinskoamerická civilizace, islámská civilizace, subsaharská Afrika, buddhistická civilizace, čínská civilizace,hinduistická civilizace, Japonsko a „osamělé státy“  -Turecko, Izrael a Etiopie.

Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy.Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace (příkladem může být Varšavská smlouva, která v sobě spojovala části nejrůznějších civilizačních celků). Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, například v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...). Zároveň Huntington odsuzuje velkou migraci Mexičanů do USA - Američané tím ztratí svoji národní identitu a do značné míry kontrolu nad vlastní zemí. Někteří Huntingtonovi odpůrci toto tvzení označují za xenofóbní. Podle samotného Huntingtona a jeho příznivců tom nehraje roli žádný šovinismus, ale zkrátka racionální úvaha, zda Američané chtějí silně změnit svoji zemi a tím i celosvětový vývoj. Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská.

Obliba a kritika

Huntingtonova práce se stala rychle populární. Jeho příznivci připomínají například 11. září 2001 jako symbol konfliktu Západu aislámu, či spor o Kosovo za konflikt mezi Západem (kde dominuje katolictví a protestanství) a pravoslavím - západní státy obvykle oficiálně uznávají samostatnost tohoto území, pravoslavné (Srbsko,Rusko, Rumunsko, Řecko) jej považují za nedílnou součást Srbska. Francis Fukuyama, soudí, že 11. září 2001 bylo sice tragické a významné pro situaci ve světě, ale méně důležité pro běh dějin - jednalo se o čin radikálních islamistů, „nešťastných z pouhé existence západní civilizace.“ Podle Fukuyamy je toto zoufalý pokus zvrátit světový vývoj - spění k liberální demokracii. Jiní zase připomínají konflikty uvnitř jednotlivých Huntingtonových celků - jako takový příklad může sloužit třeba rivalita mezi Slovenskem a Maďarskem či Irákem a Íránem.

Podle Huntingtona (polemizuje s Fukuyamou) - o údajném konci dějin po pádu sovětského komunismu, neboť liberální demokracie prý nebude mít žádného ideového konkurenta a proto se časem rozšíří na celý svět. Huntington tvrdil, že po skončení vypjatě ideologického konfliktu, kterým byla Studená válka, je pravděpodobné, že konflikty budou i nadále, ale budou mít kulturně-civilizační povahu

V té době měl Huntington hodně kritiků, kteří se obávali, že konstatování teze o konfliktu civilizací může tyto konflikty vyvolat; po 11. září 2001 však byl Huntington naopak považován za obzvláště prozíravého politologa, který správně předvídal dříve než ostatní to, co přijde. Jeho civilizační teorie však není originální, jejími hlavními hlasateli v minulosti byli Oswald Spengler a Arnold Toynbee.

   Huntingtonova teorie je pravdivá, pokud jde o civilizaci islámskou – ta má skutečně „krvavé hranice“ se všemi civilizacemi sousedními. Pokulhává však, pokud by byla aplikována na vztahy mezi civilizacemi ostatními: ty nejsou nijak zvláště konfliktní, a pokud nějaké konflikty jsou, nejsou podmíněny kulturně-civilizačně, nýbrž charakterem dotyčných režimů, tj. politicky.

Podle Miloše Mendela (Střet civilizací ve světle vědeckého výzkumu) - Huntingtonův “střet civilizací” je vědecký pseudoproblém. Přesto se této hypotéze dostalo v českých sdělovacích prostředcích a dokonce i v intelektuálním diskurzu nezasloužené pozornosti. Došlo k tomu až osm let poté, co profesor Huntington uveřejnil v politicko-analytickém časopise Foreign Affairs svůj obsahově rozostřený esej. Do té doby se česká masmedia, politici nebo političtí analytikové o dané téma téměř nezajímali a v akademických kruzích se k němu příležitostně vyjádřilo pár orientalistů a politologů. Dnes je Česká republika možná jedinou evropskou zemí, v níž se po 11. září 2001 rozezněla až patetická óda na Huntingtonovu jasnozřivost

Hlavní slabina je uvnitř Západu Z hlediska Západu je však největší slabinou této teorie to, že nepopisuje pro Západ konflikt nejdůležitější – ten, který nakonec rozhodne osud Západu. Je to konflikt uvnitř Západu mezi západními loajalisty (konzervativci) a protizápadními rebely (postmodernisty a multikulturalisty).

12. PŘEDNÁŠKA