Sigmund freud
Životopis
Nejstarší ze 6 dětí z 3. manželství židovského obchodníka s látkami Jácoba Freuda a Amálie Nathannové.
jako malý nechodil do školy, vzdělán doma, v 10 letech na střední školu - později Sperlovo gymnazium ( jeden z nejlepších žáků)
->Lipsko > od 1859 ve Vídní
1873 studium medicíny
jako Žid měl jen 3 možnosti : obchod, právo, medicína
studoval pod prof. Ernestem Brückem - fyziologie - snažili se najít mezery ve fylogenetickém vývoji (opírali se o evoluční teorii)
1881 doktorát
červenec 1882 - zasnoubení s Martou Bernaysovou
3 roky praxe v nemocnici
poté opět vědecká práce
zkoumání mozku, hysterie (soukromá praxe)
-> vznik psychoanalýzy
červen 1895 - opustil Vídeň » Paříž (hostem Marie Bonapartové » Londýn (rakovina horní čelisti) » 23. 9. 1939 zemřel.
Dílo: (viz psychologie)
hypnóza - volné asociace, sny
vertikální struktura: SUPEREGO
EGO
ID
topograf. model psychiky: vědomí, předvědomí, podvědomí
Budoucnost jedné iluze
Žití v kultuře ovlivněno pudy > lidé by vraždili, dávali průchod svým úchylkám > je potřeba aby nad nimi nějaké hodnoty - tresty, donucovací prostředky = KULTURA
morální chovaní > sílící Nadjá
pokud bezkulturní společnost->návrat k pudům
ALE příroda silná, koordinovala by nás
SPOLEČNOST = ochrana před přírodou
Přijetí přírody – polidštění – patriotizace přírodních jevů (bohů) -> inspirace z dětsví (otec)
-bdí nad námi skutečné nadpřirozeno – i příroda řízena (byl Žid)
Během vývoje člověka – v dospělosti přechodná neuróza kvůli vyrovnávání se se světem
přirovnává k lidstvu a náboženství
náboženství = neuróza
lidstvo by se jej dle něj mělo zbavit – hrozí sice pád řádu, ale lidstvo by se mělo vyrovnat se světem
Časové poznámky o válce a smrti
Proč válka? – lidé mají od přírody zlé instinkty – kultura je potlačí – ale nevymýtí – každý člověk je dobrý a zlý
Kultura – hlídá morálku
kultura posouvá požadavky stále výše -> vzdalování od pudů -> neurózy
mnohem více lidí „předstírajících“ kulturu než skutečně kulturních – přeceníme kulturní měřítka
válka – lidé neklesli tak hluboko, jen jsme je příliš nadceňovali – vymykli se na chvíli poutům kultury-> uspokojení pudů (pudy se hromadí léta -> změna)
vztah ke smrti
neupřímný vztah ke smrti – nevěříme v naši smrtelnost
k mrtvému větší ohled než k živému ( nechápeme ji)
máme jen jeden život-> mnohost životů kompenzována ve fikci (literatura, filmy..)
naši milovaní – částečně i cizí ( vzali nám kus Já )
po jejich smrti citový konflikt (pravěk)
dnes dokládá například „čert ho vem“ – nevědomě reagujeme stejně jako pračlověk
pokud takto člověk reaguje v mládí, velmi často neurózy v pokročilejším věku (přespřílišná péče)
válka – odstraňuje kulturní normy-> návrat k pračlověku