Carl gustav jung

• 1875 – 1961

• žák Freuda, Švýcar

• zakladatel analytické psychologie

• z rodiny faráře a bláznivé matky

• schizofrenik, samotářský, vystudoval medicínu – praxe psychiatrie

• s Freudem spolupracoval 6 let, pak se rozešli, protože Jung nesouhlasil s Freudovým pojetím, že všechny neurózy jsou zapříčiněny potlačenou sexualitou

• prostopášník

• postavil si vlastní věž, ve které ke konci života pobýval

• psyché – koncept, duše – označení psychiky, několik složek

• analytická psycho spolu s psychoanalýzou a Adlerovou psychologii patří mezi hlubinné psychologie

• vystudoval medicínu a dál se zabýval psychiatrií, která v té době nebyla moc respektována

• v roce 1955 zemřela jeho žena

• pojetí psyché (ve smyslu psychiky, nikoliv duše): vědomí, osobní nevědomí, kolektivní nevědomí, archetypy, komplexy (jsou v osobním nevědomí)

• archetypy = pravzory (je jich tolik, kolik je typických situací v životě)

• hodně cestoval – studium napříč kulturami

• komplexy – emočně nabytý prvek v nevědomí -> nepříjemné stavy až neurózy

• studium prvků jako jing a jang – dvě složky osobnosti – archetypy mužské a ženské -> introjekce (někdo je v nás)

• stín a projekce – promítání a přehánění obdobných negativních vlastností -> naštvání apod. (lakomec tu svou vlastnost popírá, zařadí si ji do stínu a pak když vidí někoho, kdo je trochu šetrný, tak hned si projektuje svou vlastnost a pohoršuje se, že je to lakomec)

• persona (latinsky maska) - v sociologii jako sociální role

• jungovská psychoanalýza – nutný aktivní proces s pacientem -> sedí s pacientem – naproti – chce, aby šel do vlastních emocí

• aktivní imaginace – polospánkový stav kdy analyzovaný sděluje doktorovi své vjemy

• psychologické typy: extraverze a introverze jsou jen důsledky obecného zaměření (potom Eysencův test, prostě to Jungovo dál zkoumáno)

• synchronicita – akademickou obcí neuznáváno, vysvětlení souvislostí

9. PŘENÁŠKA

Erich fromm

Erich Fromm (3. března 1900 Frankfurt nad Mohanem, Německo – 18. března 1980 Locarno, Švýcarsko)

Životopis

• pochází z religiózní židovské rodiny, zprvu se chtěl stát rabínem

• Frankfurt - studium práv - opustil po dvou semestrech a přemístil se do Heidelbergu, kde začal studovat sociologii

• 1926 se oženil s psychoanalytičkou Friedou Reichmann - motivace ke studiu Freudovy psychoanalýzy, v roce 1929 už je v Berlíně považován za známého psychoanalytika

• později upouští od ortodoxního judaismu

• V letech 1929–1932 byl spolupracovníkem frankfurtského Ústavu pro sociální bádání, tzv. Frankfurtské školy!

• 1933 emigrace do USA, kde přednáší na různých univerzitách (Kolumbijská. Yaleská)

• rozvádí se s 1. ženou, rozchází se s Frankfurtskou školou

• 1944 se podruhé oženil - s emigrantkou Henny Girlandovou

• V roce 1950 přesídlil do Mexika, kde taky přenášel na univerzitě, byl zde později jmenován vedoucím oddělení psychoanalýzy

• Roku 1953, rok po nečekané smrti své druhé ženy, se oženil potřetí, s Američankou Annis Freeman

• roku 1974 se usazuje ve Švýcarsku

• po několika srdečních infarktech Fromm v březnu roku 1980 umírá

Tvorba

• ovlivněn židovskými kořeny, dětstvím v Německu, životem v USA i Jižní Americe; marxismem, humanistickou filozofií a psychoanalýzou

• humanistický filosof, psycholog a sociolog

• představitel neofreudismu a západního marxismu (neomarxismu)

• ve svých teoriích usiloval o spojení myšlenek těchto dvou směru do jednoho uceleného systému a zabývá se tedy především sociokulturními vlivy působícími na člověka

• žák Sigmunda Freuda, jedním ze zakladatelů neopsychoanalýzy

• Pokoušel se vytvořit humanistickou etiku, v níž zdůrazňoval, že štěstí člověka spočívá v tom, že se podílí na štěstí druhých

• Zabýval se postavením člověka a jeho odcizením v soudobé industriální společnosti

• ve svých dílech se pokouší odpovědět na hlavní životní problémy moderního světa, společnosti i jednotlivce

• srozumitelný, čtivý výklad (jeho díla často bestsellery x někteří akademici ho kritizují za přílišnou jednoduchost)

• navazuje na dílo Freuda, často jeho teorie rozebírá a aktualizuje

• dotýká se oblasti psychologie, sociální psychologie, sociologie

Nejvýznamnější díla

• Mít nebo být

• Anatomie lidské destruktivity

• Duše člověka

• Umění milovat

• Psychoanalýza a náboženství

• Strach ze svobody

• Člověk a psychoanalýza

Umění milovat

• láska je umění, kterému se lidé musí naučit jako jakémukoliv jinému oboru. Hlavní problém Fromm vidí ve špatně sestaveném žebříčku priorit, lidé se příliš ženou za honbou za společenskou prestiží a penězi a na lásku jim pak už nezbývá energie

• za nejhlubší lidskou potřebu Fromm považuje nutnost překonat pocit odloučenosti, opustit samotu a nejefektivnější možnost, jak překonat pocit odloučenosti, je právě láska

• co si Fromm pod zralou láskou představuje? Spojení dvou bytostí v jednu bez toho, aby se jedna podřizovala druhé (ostatní, nevyzrálé formy lásky označuje za symbiotická spojení)

• kritika sexu bez lásky

• láska také znamená především dávat a ne přijímat (např. láska matky k plodu – živí ho, dává mu kus sama sebe)

• Láska je aktivní péče o život a růst toho, co milujeme“ – péče, úcta, odpovědnost, znalost

• Mateřská láska – nejvyšší forma lásky a zároveň altruismu

• Láska a její rozklad v soudobé západní společnosti – nejkritičtější kapitola v knize; kritika západní kapitalistické společnosti, člověk se chová jako automat a proměňuje se ve zboží

• každý se snaží zapadnout do stáda aby byl co nejblíže ostatním, ve skutečnosti ale zůstává zcela sám

• automaty nejsou schopny milovat a stejně tak ani moderní člověk, opět zde zdůrazňuje, že ukojení pudových potřeb nezaručí štěstí a ani duševní zdraví (rozpor s Freudem)

10. PŘEDNÁŠKA