Притяжательные местоимения

můj, má (moje) , mé (moje)

единственное число

N. můj má, moje mé, moje

G. mého mé mého

D. mému mé mému

A. mého одуш. mou, moji mé, moje

můj неодуш.

L. mém mé mém

I. mým mou mým

множественное число

N. mi, moji одуш. mé, moje má, moje

mé, moje неодуш

G. . mých

D. mým

A. mé, moje mé, moje má, moje

L. o mých

I. mými

По образцу этих местоимения склоняются tvůj, tvá (tvoje), tvé (tvoje), svůj, svá (svoje), své (svoje). Все они склоняются как полные прилагательные твёрдой разновидности.

náš, naše, naše

единственное число

N. náš naše naše

G. našeho naší našeho

D. našemu naší našemu

A. našeho naší naše

náš

L. našem naší našem

I. naším naší naším

множественное число

N. naši, naše naše naše

G. našich

D. našim

A. naše

L. našich

I. našimi

По типу склонения притяжательных местоимений náš, naše, naše склоняются местоимения váš, vaše, vaše.

Для выражения притяжательности 3 лица употребляются формы jeho, její, jeho. Во множественном числе для всех трёх родов употребляется форма jejich.

Cvičení:

1. Výrazy v závorkách dejte do správných pádů:

a) Ten obchod je v (naše ulice). Budu mluvit s (váš) otec. Přijeli sem lidé z (naše město). Neleží to na (vaše stoly)? V (naše okna) je světlo. Doutníky jsou pro (váš dědeček). Počítajé s (naše pomoc). Ptali se na )vaše dcera). Poslal to (váš strýc). Přidali to k (naše zavazadla). Na (vaše místo) sedí někdo jiný. Balík pošlu (vaše přátele). Nevíte o (náš pes)? Blížili se k (naše stanoviště). Mezi (naše kola) je cizí. Na (naše otázka) neodpověděl. Napíšu to (vaše péro). Je ta kniha z (vaše knihovna)?

b) Udělali to bez (moje vědomí). S (tvoji přátele) jsem nemluvil. O (tvoje sestry) nevím. Bylo to před (můj příchod). Je tady vzkaz od (tvůj bratr). Odpověděl na (tvoje otázka)? Je to pro (tvůj známý). Pohádal se s (moje sestry). V (tvoje okno) byla tma. Někdo se napil (moje pivo). Na (můj stůl) to není. (vaš otec) to neřeknu. Vím to z (jeji dopisy). Z (tvoje hledisko) to vypadá jinak. K (váš nápad) se ještě vrátíme. S (tvoji bratři) se neznám. Budu mluvit s (váš známý). S (naše babička) není něco v porádku. (vaši kluci) viděli jsme u vody.

2. U osobních zájmen v závorkách utvořte utvořte přivlastňovací zájmena a dejte je do správných pádů:

Při (ona) slovech se podivili. V (já) pokoji to není. Musím odpovědět na (oni) dopis. Bez (vy) dovolení to neudělám. V (my) městě je několik škol. Potkal jsem (ty) známé. Přišel s (já) knihami. Mluvili o (ty) práci. Kolem (oni) domu chodím často. Nechám tu lístek pro (ty) matku. (já) přatele tam nebudou. Zapoměl na (oni) prosbu. Podle (ona) názoru to tak je. Mluvil jsem s (ona) spolupracovníky. Co dělá (on) sestra? Před (já) bratrem o tom nemluvte. Tramvaj jezdí kolem (my) fakulty. Na (vy) zahradu se přijdu po-dívat. Přišel tam s (on) sestrou. Pozdravujte (vy) bratra. Byl to (já) nápad. mám to mezi (já) papíry. Bydlí u (on) rodičů. Na (ona) stole to neměla. Chceš mluvit s (já) vedoucím? V (ona) patnácti letech těžce onemocněla. (vy) článek tu je. Při (on) návštěvě se nestalo nic.

3. Dejte do jednotného čísla:

V našich učebnicích to je. Mluvili o svých zkušenostech. Vaší známí s nami už mluvili. Moji bratři nejsou doma. Odpovědi na vaše otázky neznáme. Ve svých dopisech jste o tom napsali. vaše dcery jsme potkali na náměstí. Dostali jsme to od vašich přibuzných. O svých plánech mlčeli.

4. Dejte do množného čísla:

Spisovatel tam podepisuje novou knihu. Mluvil o tvém synovi. Do mého okna svítí ráno slunce. Profesor pracuje ve své pracovně. Dej moje pero. Tvého syna chvalil, mého moc ne. Půjčil jsem mu svůj sešit. Blaho-přál jsem mu k jeho svátku. Hledal to ve svém rukopise. Mluvil se svým učitelem. V její zásuvce je nepořádek. Seznámil se tam s tvým bratrem.