15. Vyjádření efektivnosti ve výrobě s použitím krabicového diagramu

Krabicový diagram má důležitou roli pro vyjádření všeobecné eko rovnováhy.

Všeobecná eko rovnováha nastane, když si nikdo (ani spotřebitel ani výrobce) nemůže polepšit -> stav, kdy nelze zvětšit svůj užitek a příjem aniž by se tak snížil užitek či příjem někoho druhého.

Rovnováha ve výrobě:

- oba VF mají u každého ze 2 vyráběných statků stejnou mezní míru technické substituce, pokud by tomu tak nebylo, nebyly by VF užívány optimálně, bylo by možno při stávajícím množství VF zvýšit produkci někt. ze statků, kt je prostřednictvím těchto VF produkován

- MRST¹=MRST²

- vyjadřuje se pomocí izolant (=křivka stejné produkce)

- MRST = poměr, ve kt lze zaměnit ve výrobě jeden vstup druhým, aniž by se měnilo množství výstupů = mezní míra technické substituce

- tam kde se všechny izolanty dotýkají lze vytvořit smluvní křivku CC, kt znázorňuje všechny kombinace, kdy zvýšení produkce jednoho výstupu je možné jen za cenu snížení produkce druhého výstupu

a) rovnováha ve výrobě b) smluvní křivka ve výrobě

c) hranice produkčních možností PPF d) posun po hranici produkčních možností

(maximálně dosažitelné kombinace výroby 2 statků)

16. Vyjádření efektivnosti směny s využitím tzv. Krabicového diagramu

Rovnováha ve směně – 2 výstupy, 2 spotřebitelé

Jediné kritérium, které máme pro posouzení efektivnosti v rozdělování navrhl Vilfredo Pareto – Paretovo optimum – rozdělení statků je efektivní, jestliže nelze zvýšit uspokojení některého člověka, aniž by se zároveň nesnížilo uspokojení jiného člověka.

Všechny situace, které splňují tuto podmínku jsou situace Pareto – optimální.

Všechny situace, při kterých by bylo možné zvýšit uspokojení jednoho člověka, aniž by se při tom snížilo uspokojení jiného člověka nazýváme Pareto – suboptimální.

• Bod R představuje výchozí rozdělení jahod a okurek mezi Janu a Báru. Leží na křivce IC0 a současně na IC0´.

• Všechny body ohraničené křivkami ic0 a ic´0 představují efektivnější rozdělení než V bodě r.

• Kdyby se totiž dostaly do bodu W, zvýšilo by se uspokojení Báry, která by postoupila na IC´1 a nezměnilo by se uspokojení Jany Tento bod je již pareto-optimální.

• Existuje více pareto-optimálních bodů. Kdyby se dostaly z bodu R do bodu Z, zvýšilo by se uspokojení Jany, která postoupila na indiferenční křivku IC1, a přitom se nezměnilo uspokojení Báry, která setrvala na IC´0. Bod Z je pareto-optimální.

• Body dotyku indiferenčních křivek představují pareto-optimální rozdělení statků, kdežto body průniku indiferenčních křivek jsou pareto-suboptimální.

• Podmínka efektivnosti:

Statky jsou rozděleny mezi dva spotřebitele tak, že mezní míry substituce statků jsou pro oba spotřebitele stejné.

MRSC1 = MRSC2

Mezní míra substituce prvního a druhého spotřebitele