Mikroekonomie

1. Indiferenční křivky a indiferenční analýza

2. Optimum spotřebitele, aritmetické a grafické vyjádření

3. Vyjádření nákladů a příjmů v celkových, průměrných a mezních veličinách

4. Optimum firmy v dokonale konkurenčním trhu, bod zvratu a bod uzavření firmy

5. Vymezení a příčiny nedokonalé konkurence, grafické vyjádření nedokonalé konkurence

6. Úplný monopol (optimální množství produkce a velikost ceny, důsledky existence monopolu)

7. Optimum (rovnováha) firmy za nedokonalé konkurence a formy nedokonalé konkurence

8. Vymezení, odvození a posuny nabídky a poptávky

9. Elasticita poptávky a nabídky, elasticita poptávky a příjem výrobců

10. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce

11. Vymezení a specifika trhu výrobních faktorů

12. Teorie rozdělování

13. Specifika trhu práce

14. Objasnění původu úroku a mikroekonomičtí činitelé ovlivňující jeho velikost

15. Vyjádření efektivnosti ve výrobě s použitím krabicového diagramu

16. Vyjádření efektivnosti směny s využitím tzv. krabicového diagramu

17. Výrobně spotřební efektivnost a vytváření ceny v ekonomickém systému

18. Hlavní mikroekonomické funkce vlády

19. Nedělitelné a poručnické statky

20. Problematika externalit a jejich řešení, grafické vyjádření

1. Indiferenční křivky a indiferenční analýza

I ndiferentní křivka (IC) je křivka stejného užitku, tj. body na ní představují takové kombinace dvou spotřebních statků, ze kterých má spotřebitel stejný užitek.

Indiferenční křivka má zpravidla konvexní tvar, ptže statky spotřebováváme v určitých proporcích.

Indiferenční křivka je subjektivní křivkou, tj. každý spotřebitel může mít svou vlastní indiferenční křivku, neboli může mít rozdílné kombinace statků, které mu přináší stejný užitek.

Pohyb po indiferenční křivce:

Přírůstek ▲Q´1 a úbytek ▲Q´2 současně ukazují poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten nahradit jeden statek za druhý. Tento poměr se nazývá mezní míra substituce ve spotřebě a označuje se MRSC.

M RSC = ▲Q´1/▲Q´2

Indiferenční mapa:

Každá indiferenční křivka zobrazuje všechny možné kombinace statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. Čím vyšší indiferenční křivka, tím více obou statků může spotřebitel spotřebovávat, čili jeho celkový užitek je u vyšší indiferenční křivky vyšší.

2. Optimum spotřebitele, aritmetické a grafické vyjádření

Optimum spotřebitele vyjadřuje situaci, kdy si jednotlivý spotřebitel nemůže polepšit změnou ve struktuře své spotřeby tedy situaci, kdy je jeho užitek maximální. Optimum spotřebitele můžeme vyjádřit dvěmi způsoby – pomocí indiferenčních křivek a linie rozpočtu nebo pomocí mezního užitku.

Vyjádření optima spotřebitele prostřednictvím indiferentních křivek a linie rozpočtu:

Linie rozpočtu znázorňuje všechny možné kombinace, které si spotřebitel při daném rozpočtovém omezení může dovolit koupit. Indiferentní křivka potom znázorňuje všechny možné kombinace statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek.

Z grafu je zřejmé, že optimum je v bodě dotyku BL a IC. Indiferenční křivka IC, které se linie rozpočtu BL dotýká, znázorňuje ty kombinace statků, které spotřebiteli přinášejí nejvyšší užitek při spotřebitelově rozpočtovém omezení.

Vyjádření optima spotřebitele prostřednictvím mezního užitku:

Vyjádření optima spotřebitele pomocí linie rozpočtu a indiferenčních křivek, respektive pomocí mezního užitku, se neliší. V bodě optima je mezní míra substituce rovna poměru cen statků, mezi kterými spotřebitel volí:

MRSC = P1/P2

V případě mezního užitku platí, že v bodě optima je pro všechny statky stejný podíl mezního užitku z jednotky daného statku a ceny daného statku:

MU1 MU2

------ = ------ Tento výraz můžeme upravit a napsat též jako: MU1/MU2=P1/P2

P1 P2

Je tedy zřejmé, že mezní míra substituce MRSC = MU1/MU2