7. Optimum (rovnováha) firmy za nedokonalé konkurence a formy nedokonalé konkurence

Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci:

Optimální produkce se nachází v bodě průniku MC a MR a množství je v bodě QD. Jelikož při produkci QD jsou průměrné náklady nižší než cena, dosahuje firma ekonomického zisku, a to velikosti GH z každého výrobku.

• Ekonomický zisk láká na trh nové firmy

• Tržní poptávka se rozděluje mezi nově příchozí firmy

• Poptávka se tak u jedné firmy snižuje a posouvá se dolů a zároveň se posouvá dolů i křivka mezního příjmu

• Ve chvíli, kdy není dosahováno ekonomického zisku, přestávají na trh vstupovat nové firmy – to nastává v době, kdy se cena Pe rovná průměrným nákladům – Pe=AC

• Firma je v rovnováze při produkci Qe, protože MC = MR – firma dosahuje nulového ekonomického zisku

Rozděluje se na 3 typy nedokonalé konkurence:

• Monopol – situace, kdy na určitém trhu působí jediná firma (výrobce)

• Oligopol – tržní odvětví, ve kterém působí málo firem z důvodu vysokých vstupních nákladů na tento trh

• Monopolistická konkurence – trh určitého odvětví, na kterém působí řada firem, které však nabízejí diferencovaný produkt

8. Vymezení, odvození a posuny nabídky a poptávky

Tržní rovnováha: v bodě, ve kterém se tržní poptávková křivka a tržní nabídková křivka protínají. Jinými slovy znamená, že jsou při dané ceně spokojeni jak všichni výrobci, tak všichni spotřebitelé – není vyprodukováno žádné množství statku navíc, jsou uspokojeny právě všechny potřeby všech spotřebitelů.

V bodě rovnováhy se statky směňují - nakupují a prodávají za rovnovážnou cenu.

F aktory ovlivňující poptávané množství a poptávkovou křivku:

P okud se změní cena a všechny ostatní determinanty poptávky jsou konstantní, pohybujeme se po poptávkové křivce – mění se poptávané množství.

S amozřejmě, že v praxi se nebude měnit pouze cena, ale bude docházet k celé řadě změn. Pokud se změní ostatní faktory než cena, tj. pokud se např. změní příjem, preference či očekávání spotřebitelů, ceny substitutů a komplementů, posunuje se samotná poptávková křivka, ke změnám poptávaného množství dochází pro jakoukoliv úroveň ceny.

• posun severovýchodním směrem znamená, že se posouvá bod rovnováhy z E1 do E2 a je tedy prodáváno větší množství za vyšší cenu.

• Posun jihozápadním směrem znamená, že se posouvá bod rovnováhy z E1 do E3 a je tedy prodáváno menší množství statku za nižší cenu.

Z hlediska toho, kterým směrem se poptávková křivka posouvá, platí následující závislosti:

• růst příjmu vede k růstu poptávaného množství a k posunu poptávkové křivky severovýchodně

• zvýšení preferencí vede k růstu poptávaného množství a k posunu poptávkové křivky severovýchodně

• růst ceny substitutu k danému statku vede k růstu poptávaného množství po daném statku a k posunu poptávkové křivky severovýchodně

• r ůst ceny komplementu k danému statku vede k poklesu poptávaného množství po daném statku a k posunu poptávkové křivky jihozápadně.

Faktory ovlivňující nabízené množství a nabídkovou křivku:

Pokud se změní cena a všechny ostatní determinanty nabídky jsou konstantní, pohybujeme se po nabídkové křivce – mění se nabízené množství.

Pokud se mění ostatní faktory než cena, tj. pokud se např. změní hladina vstupních nákladů, dochází k technologickým inovacím, změní se ceny substitutu nebo komplementu apod., posunuje se samotná nabídková křivka.

• Při posunu nabídkové křivky jihovýchodním směrem se posouvá bod rovnováhy z E1 po poptávkové křivce do bodu E2. Souřadnice bodu E2 nám pak říkají, že se prodá více daného statku za nižší cenu.

• P ři posunu nabídkové křivky severozápadním směrem se posouvá bod rovnováhy E1 po poptávkové křivce do bude E3. Souřadnice bodu E3 nám pak říkají, že se prodá méně daného statku za vyšší cenu.

Z hlediska toho, kterým směrem se nabídková křivka posouvá, platí následující závislosti:

• růst ceny nákladů, respektive neúroda apod. vede k poklesu nabízeného množství a k posunu nabídkové křivky severozápadním směrem. Důvodem je, že se snižuje množství vstupů, které mohou mít výrobci k dispozici. Při dané ceně se bude prodávat méně, resp. stejné množství se prodá za vyšší cenu.

• Technologické inovace vedou k růstu nabízeného množství a k posunu nabídkové křivky jihovýchodním směrem. Při dané ceně se bude prodávat více, resp. stejné množství se prodá za nižší cenu.

• R ůst ceny substitutu k danému statku vede k poklesu nabízeného množství daného statku a k posunu nabídkové křivky severozápadním směrem. Důvodem je, že výrobci raději začnou nabízet substitut než daný statek.

• Růst ceny komplementu k danému statku může vést k růstu nabízeného množství daného statku a k posunu nabídkové křivky jihovýchodním směrem. Důvodem je, že výrobci očekávají, že daný statek bude potřeba ke komplementu.

Samozřejmě, že v praxi se nebude měnit pouze cena, ale bude docházet k celé řadě změn. Pokud se změní ostatní faktory než cena, tj. pokud se např. změní příjem, preference či očekávání spotřebitelů, ceny substitutů a komplementů, posunuje se samotná poptávková křivka, ke změnám poptávaného množství dochází pro jakoukoliv úroveň ceny.

• posun severovýchodním směrem znamená, že se posouvá bod rovnováhy z E1 do E2 a je tedy prodáváno větší množství za vyšší cenu.

• Posun jihozápadním směrem znamená, že se posouvá bod rovnováhy z E1 do E3 a je tedy prodáváno menší množství statku za nižší cenu.