19. Nedělitelné a poručnické statky

P lně dělitelný statek – každá jednotka statku je spotřebovávána jedním a právě jedním spotřebitelem. Příkladem plně dělitelného statku, tj statku, který může spotřebovávat právě jeden spotřebitel, může být např. Kopeček zmrzliny, chléb apod. Poptávková křivka plně dělitelných statků vzniká jako součet jednotlivých individuálních poptávkových křivek.

D12 je tržní poptávková křivka, která je součtem individuálních poptávkových křivek D1 a D2.

Plně nedělitelný statek – spotřeba jednoho spotřebitele nesnižuje spotřebu dalších (maják, pouliční osvětlení atd.), nejedná se o statky rivalitní, tj. spotřebovávání tohoto statku jedním subjektem neomezuje spotřebu jiného statku. Daná skutečnost způsobuje, že mezní náklady na každého dalšího uživatele jsou nulové. Tato skutečnost rovněž vede k odlišnému průběhu tržní poptávkové křivky po plně nedělitelném statku.

1. V  případě, že tržní křivkou nabídky plně nedělitelného statku bude S1, nebude žádný statek pořízen, pokud se poptávající subjekty nedomluví, resp. Nedohodnou o pořízení daného statku veřejnou volbou. Pokud se dohodnou, je bod rovnováhy v průsečíku S1 a D12.

2. V případě, že křivkou nabídky plně nedělitelného statku bude S2, bude bez dohody (veřejné volby) pořízení množství statku odpovídající průsečíku S2 a D1. Statek pořídí ten spotřebitel, pro kterého znamená větší užitek. Druhý subjekt (pokud jej nelze vyloučit ze spotřeby) jej bude využívat jako „černý pasažér“. Pokud se oba spotřebitelé za situace, kdy křivkou nabídky nedělitelného statku bude kivka S2 dohodnou, je bod rovnováhy v průsečíku S1 a D12.

Z hlediska typologie můžeme rozlišit následující případy:

1. Soukromé statky – zahrnuje většinu statků, které člověk produkuje, tj. statky u nichž lze ze spotřeby vyloučit ty, které za jejich spotřebu nejsou schopni nebo ochotni platit a které jsou rivalitní (židle, auto, rohlík).

2. Statky kolektivní spotřeby – statky, které může spotřebovávat jeden člověk nebo malá skupina lidí, ale statky nevylučitelné ze spotřeby, čili statky, kde nelze ze spotřeby vyloučit ty, kteří za spotřebu nejsou schopni nebo ochotni platit, resp. toto vyloučení by bylo spojeno s příliš vysokými náklady (typickým příkladem jsou volně dostupné přírodní zdroje).

3. Smíšené statky – statky vylučitelné ze spotřeby, ale nerivalitní, čili statky, které může najednou spotřebovávat prakticky neomezený počet osob. Typickým příkladem je školství, kultura.

4. Veřejné statky – statky nevylučitelné ze spotřeby, nelze vyloučit ze spotřeby ty, kteří nejsou schopni nebo ochotni platit, respektive toto vyloučení by bylo spojeno s příliš velkými náklady. Pro tyto statky rovněž platí, že jsou nerivalitní ve spotřebě, daný statek může najednou spotřebovávat prakticky neomezený počet osob. (veřejné osvětlení, maják, silnice).

Poručnické statky a statky obecně prospěšné:

Poručnické a obecně prospěšné statky jsou zvláštním případem statků, které mají svůj původ v selhání individuálních preferencí. Jejich spotřeba je soukromý subjektům vnucena (a případné odmítnutí spotřeby sankcionováno), případně je určitým způsobem podporována (tím, že jsou dotovány či poskytovány bezplatně nebo za cenu, která nepokryje náklady na produkci těchto statků). Spotřeba poručnických statků je povinná. Obecně prospěšné statky jsou poskytovány za nižší cenu než tržní, spotřeba těchto statků však není povinná.

Příkladem poručnických a obecně prospěšných statků může být:

• povinná školní docházka

• povinné očkování proti obrně

• povinné protialkoholní, protidrogové či jiné ochranné psychiatrické léčení

• podpora spotřeby některých kulturních nebo sportovních statků formou jejich dotování.