17. Výrobně spotřební efektivnost a vytváření ceny V ekonomickém systému

Optimum v případě: 2 vstupy, 2 výstupy, 2 spotřebitelé:

Jedná se o nejrozvinutější schéma, které použijeme. Bývá též nazýváno schématem výrobně spotřební efektivnosti. Z toho, co potřebujeme, nezahrnuje v explicitní podobě pouze dva aspekty:

- Optimalizaci rozdělení vstupů mezi dvě firmy.

- Optimalizaci podílu obou firem na produkci dvou výstupů.

Obě tyto optimalizace však lze uvažovat relativně samostatně.

K  vyjádření optima v tomto případě využijeme schématu složeného z krabicového (popisující optimum ve směně) a hranice produkčních možností:

• Graf vznikl spojením krabicového diagramu, který popisuje optimum ve spotřebě a schématu popisující hranici produkčních možností, která ukazuje optimum ve výrobě

• Sklon tečny t odpovídá mezní míře transformace produkce MRTP

• Sklon tečny s odpovídá mezní míře substituce ve spotřebě MRSC

• z grafu je vidět, že sklon tečny t je jiný než sklon tečny s = MRSC se nerovná MRTP

• MRTP = ΔQ1 : ΔQ2 = 2:1

• Výrobce musí obětovat 2 jednotky 1. statku, aby vyrobil 1 jednotku druhého statku

• 2. statek má pro něj 2x větší hodnotu než statek 1.

• To je ale za předpokladu, že výrobce nezná preference spotřebitelů

• MRSC = ΔQ1 : ΔQ2 = 1:2

• u spotřebitele je situace opačná – statek 1 by byl ochoten směnit za 2 jednotky statku 2

• 1. statek má pro něj 2x větší důležitost než statek 2.

• Na trhu vznikla nerovnováha

• Při této situaci by se spotřebitelé vrhli na spotřebu 1. statku

• Vznikl by nedostatek 1. statku

• Vznikl by přebytek 2. statku

• Podmínka všeobecné rovnováhy:

• Mezní míra substituce u daných produktů musí být rovna mezní míře transformace těchto produktů – MRTP= MRSC

• Rovnovážná cena vznikla pouze za předpokladu:

• MRTP = MRSC = ΔQ1 : ΔQ2 = P

Vytváření výrobně spotřební efektivnosti

• MRTP = ΔQ1 : ΔQ2 = 2:1

• MRSC = ΔQ1 : ΔQ2 = 1:2

• Spotřebitel začne nakupovat statek č.1, nebude kupovat statek č.2

• Q1 – nedostatek, Q2 – přebytek

• Výrobce – zvyšuje P Q1, snižuje P Q2

• Do odvětví, kde se vyrábí Q1 začnou vstupovat noví výrobci

• Z odvětví statku Q2 výrobci odcházejí

• Zvýšením výroby Q1 a snížením výroby Q2 se mění zásoby Q1 a Q2, a to až do rovnováhy MRSC a MRTP

• Smluvní křivka se posouvá do nové polohy ve prospěch Q1

• Spotřebitel mění IC ve pospěch Q1

• T ečna s se posouvá do nové polohy s1

• Tečna t se posouvá do polohy t1

18. Hlavní mikroekonomické funkce vlády

Otázka příčin existence veřejného sektoru a role státu v ekonomice je otázka značně kontroverzní a nejenže nemá v současné době obecně přijatelné řešení, ale existují i velmi odlišné názory a koncepce v této oblasti.

Stát a veřejný sektor plní:

1. Funkce alokační: veřejný sektor umožňuje, aby na základě veřejné volby byly pořízeny takové statky, které zvyšují užitek ekonomických subjektů a které by v důsledku působení samotného tržního mechanismu pořízeny nebyly, příp. byly pořízeny v menším či větším rozsahu, než odpovídá principu optima.

2. Funkce redistribuční: nazývanou též solidární, tj. kdy jsou na základě ekonomické volby přerozdělovány zdroje tak, aby se část obyvatelstva neocitla ve stavu krajní nouze a aby byly zabezpečeny důstojné podmínky pro život každého, kdo by se v tíživé situaci ocitl.

3. Funkce stabilizační: v makroekonomickém smyslu, tj. funkci, při které jde o tlumení ekonomických cyklů o stabilizaci ukazatelů typu hrubý domácí produkt, míra nezaměstnanosti, míra inflace atd. touto funkcí veřejného sektoru se zabývá makroekonomie.

4. funkce legislativní a regulační: stát vytváří pravidla správného chování, stanoví, co je dovoleno a co nikoliv. I díky existenci těchto pravidel může existovat a fungovat trh, mohou jednotlivé subjekty vstupovat do vzájemných tržních interakcí. Pravidla dávají šanci, že strany, které do jednotlivých interakcí vstupují s nepoctivým úmyslem, s cílem někoho poškodit apod., budou sankcionalizovány čili, že se jim nepoctivé jednání nevyplatí. Při neexistenci pravidel se naopak nepoctivé jednání může vyplácet, daná skutečnost však bude zabraňovat rozvoji tržního mechanismu.

Vidíme, že jde o funkce, které se navzájem výrazně odlišují, jak pokud se týká cílů, které sledují, tak i způsobu jejich zabezpečení. K těmto funkcím přistupují pak ještě některé další, které nelze tak snadno podřadit pod výše uvedené. Situaci komplikuje i skutečnost, že současná věda má probádány jednotlivé hlavní a dodatečné funkce v různé míře.