2. Stavební spořitelny

Zvláštním depozitním finančním zprostředkovatelem ve skupi­ně depozitních institucí jsou v České republice stavební spořitelny. Úspory peněžních prostředků soustředěných ve stavebních spořitelnách se staly nejvýhodnější formou zhodnocení vkladů, na němž se podílí do značné míry státní podpora stavební­ho spoření. Kromě toho nabízí stavební spoření i řadu dalších vý­hod. Jsou to:

• získání nároku na úvěr spojený s bydlením;

• osvobození úroků z vkladů do stavebního spoření od daně z příjmů;

• výhodné úročení poskytnutého stavebního úvěru;

• odečtení úroků ze stavebního úvěru od daňového základu daně z příjmů.

Nevýhodou stavebního spoření je poměrně dlouhodobé ulože­ní peněžních prostředků, které jsou tak málo likvidní.

Podnikatelské aktivity stavebních spořitelen jsou přesně vyme­zeny zákonem tak, aby bylo minimalizováno riziko ztrát nebo úpad­ku. Volné peněžní prostředky účastníků uložené na jejich účtech smí sloužit jen k uložení na vkladových účtech u jiných bank nebo k ná­kupu státních dluhopisů.

3. Penzijní fondy a pojišfovny

Penzijní fondy

Jejich prvotní funkcí je shromaždování a správa vkladů účastníků za účelem jejich použití na výplatu penzí, resp. příplat­ků k penzi v poproduktivním věku. V České republice zatím ne­existuje povinný fondový penzijní systém, ale systém průběžný - nefondový, v němž se vybrané příspěvky na důchodové zabezpe­čení osob v produktivním věku rozdělují (prostřednictvím státní­ho rozpočtu) mezi příjemce různých typů důchodů (např. starobní, invalidní, vdovský atd.). Vedle základního důchodu (penze) může být občan účastníkem penzijního připojištění, které v ČR zajišfují na komerční bázi penzijní fondy. Jde o dobrovolnou finanční in­vestici, jejíž výhodnost je dána zejména státním příspěvkem, kte­rý zvyšuje výnos z uložených peněžních prostředků. Výhodou je také možnost daňové úlevy jak pro samotného účastníka, tak pro zaměstnavatele, který se rozhodne pro placení příspěvku za svého zaměstnance. Výhodná je i poměrná bezpečnost investovaných pro­středků jednak proto, že penzijní fondy jsou podrobeny přísnému dozoru ze strany ministerstva financí, jednak z toho důvodu, že penzijní fondy jako účastníci finančních trhů mohou investovat vol­né prostředky jen do bezpečných cenných papírů, např. státních dluhopisů.

Nevýhodou finančních investic do penzijních fondů je jejich dlouhodobost - účastníci spoří tímto způsobem i několik desítek let, než dosáhnou potřebné věkové hranice pro výplatu penzijních dávek. Za tak dlouhé období dochází ke znehodnocení naspořených částek inflací, ke krachům fondů apod. Počet účastníků penzijního připojištění dosáhl v současné době počtu 2,5 milionu. Počet penzijních fondů se z původních přibližně čtyřiceti snížil na čtrnáct.

Pojišťovny

Dalším finančním zprostředkovatelem na finančních trzích v ČR jsou pojišťovny. Jejich prvotním cílem je poskytovat odškodnění pojištěným subjektům v případě, nastane-li pojistná událost. Tou může být škoda na majetku nebo na zdraví, případně životě účast­níka pojištění. Z tohoto hlediska rozlišujeme pojištovny majetko­vé a životní.

Životní pojištění

Životní pojišťovny soustředují většinou dlouhodobé úspory, které mají z hlediska účastníků velmi nízkou likviditu. Peněžní prostředky jsou jim vyplaceny jen v případě pojistné události (např. dojde-li k úrazu, na který se pojištění vztahuje), nebo po uplynutí určité, poměrně dlouhé doby (zpravidla 10 a více let). Vzhledem k této skutečnosti mohou pojištovny využívat vložené prostředky klientů k operacím na kapitálových nebo peněžních trzích a do­sahovat přitom určitých výnosů, ale i ztrát. Vzhledem k tomu, že čistá podoba životního pojištění není v podmínkách ČR příliš atrak­tivní, přicházejí životní pojištovny na trh s různými modifikacemi základní formy. Jde např. o kapitálové životní pojištění, které za­hrnuje vedle prvku tradičního životního pojištění pravidelné spo­ření, jehož výnosy by měly být vyšší než u bankovních vkladů.