5. Zvláštní případy odpovědnosti za škodu, prevence, lhůty pro uplatnění

Škoda představuje jakoukoli ztrátu na majetku. Nejedná se přitom pouze o škodu skutečnou (výše, o kterou se hodnota majetku snížila), ale i o ušlý zisk (výše, o kterou se hodnota majetku nezvýšila, ačkoliv měla).

Pokud někdo jinému poškodí vozidlo, se kterým dotyčný podniká, uhradí mu nejenom náklady na jeho opravu, ale i ztrátu na zisku, o který v důsledku nepojízdnosti vozidla přišel.

Za vzniklou škodu je zpravidla odpovědný ten, kdo ji způsobil – tzv. škůdce. NOZ nově důsledně rozlišuje podmínky náhrady škody s ohledem na to, kterou ze svých povinností škůdce porušil, tedy zda porušil povinnosti vyplývající ze zákona, smlouvy, či dobrých mravů (§ 2909 – 2913).

Pokud někdo vlivem nepřiměřené rychlosti poškodí cizí vozidlo, jde o škodu způsobenou porušením zákona. Naproti tomu, pokud někdo včas nedodá svému obchodnímu partnerovi zboží a ten kvůli tomu přijde o zakázku, škoda není způsobená přímým porušením zákona, nýbrž porušením smluvní povinnosti.

Zatímco při porušení zákona je škůdce za škodu odpovědný zpravidla pouze v případě, že ji skutečně zavinil, při porušení smluvní povinnosti není zavinění vždy třeba.

Pokud by ve výše naznačeném případě řidič (který není provozovatel vozidla) prokázal, že poškodil cizí vozidlo v důsledku selhání brzd, které mu v servisu špatně opravili, nemusel by škodu hradit. Naproti tomu, dodavatel, který by svému obchodnímu partnerovi vlivem poruchy na svém vozidle nedodal včas zboží, bude povinen hradit škodu i tak.

Jednou z mála možností, jak se při porušení smluvní povinnosti vyhnout hrazení škody, je odvolání se na tzv. vyšší moc (například živelné katastrofy apod.).

Pokud by dodavatel prokázal, že mu ve včasném dodání zabránila povodeň, nemusel by svému obchodnímu partnerovi škodu hradit.

NOZ: samotná úprava institutu právní odpovědnosti je v § 2894 an.

škoda/majetková újma/újma na jmění – 2 složky:

1. damnum emergens – skutečná škoda;

2. lucrum cessans – ušlý zisk;

• nemajetková újma – vymezována negativně, tedy jako újma, která pro poškozeného neznamená přímou zrtátu na majetku

• důvodová zpráva k NOZ deklaruje, že celá nová úprava právní odpovědnosti je poznamenána myšlenkou rozdělení civilního deliktu na odpovědnost kontraktní a deliktní, čímž má dojít k diskontinuitě se SOZ a opětovnému navázání na základy vybudované v roce 1811 v ABGB

• NOZ tedy (znovu)vytváří dualitu v rámci právní odpovědnosti za škodu

Začátek formuláře

Konec formuláře

Druhy a vznik závazků z deliktu

a) Smluvní odpovědnost (kontraktní – ex contractu) - vzniká porušením smluvního závazku

b) Mimosmluvní odpovědnost (deliktní – ex delicto) - vzniká buď jiným protiprávním úkonem než porušením smluvního závazku nebo škodní událostí, se kterou je normativně spojena odpovědnost

• SOZ neupravoval zvlášť smluvní a mimosmluvní odpovědnost za škodu, obsahoval jednotnou úpravu

• X NOZ: ten (znovu) zavádí dualitu právní odpovědnosti – tedy rozlišuje obě varianty protiprávního chování (tj. kontraktní a zákonná odpovědnost) – minimálně tuto snahu deklaruje důvodová zpráva – dle kritiků (např. Irena Pelikánová) není v zákoně upraveno dostatečně - §2913

• pojem „delikt“ podle učebnice je zaviněný protiprávní úkon (ať již je porušená povinnost zákonná nebo smluvní); v zásadě se ale za součást závazkového práva deliktního považuje i úprava objektivní odpovědnosti

Začátek formuláře

Konec formuláře

Deliktní odpovědnost

• delikt = následný (sekundární) nepříznivý pr. následek, který vznikl porušením původní právní povinnosti nebo protiprávním jednáním a který je předvídán v sankční složce příslušné normy občanského práva

• jedná se o objektivní odpovědnost (§ 2895, 2896, 2898)

• nelze předem omezit či vyloučit povinnost k náhradě škody způsobené člověku na jeho přirozených právech, způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, předem vyloučit nebo omezit právo slabší strany na náhradu škody (ochrana slabší strany – obecný princip)

• zahrnuje povinnost:

1. k náhradě újmy na jmění – vždy

2. k nemajetkové újmě – je-li výslovně ujednána/stanoví tak zvlášť zákon

• tato nová právní povinnost rušitele je odpovědnostní (sankční) povinností a odpovídá jí nové právo oprávněného → společně tvoří obsah odpovědnostního právního vztahu, který je druhem závazkového právního vztahu

• Odpovědnost může spočívat v:

1. vzniku nové právní povinnosti, kterou povinný před porušením původní povinnosti neměl (např. povinnost nahradit způsobenou škodu)

2. přistoupení další nově vzniklé povinnosti k té původní (např. zaplatit úrok z prodlení u peněžitého dluhu)

3. přeměně původní právní povinnosti v důsledku jejího porušení na jinou povinnost, kterou povinný před porušením původní povinnosti též neměl (např. odpovědnost za vady – změna původní poskytnout plnění bez vady v povinnost vadu předmětu opravit, snížit cenu…)

Začátek formuláře

Konec formuláře

Další základní ustanovení o deliktní odpovědnosti

• upravují základní předpoklady k určení toho, na koho povinnost nahradit újmu (ne)dopadá

• prevence (§ 2900 – 2903) – vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, každý je povinen počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě jiným na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví

• náhoda (§ 2904) – povinnost k náhradě újmy leží na tom, kdo dal k náhodě podnět (zejm. porušením příkazu, poškozením zařízení, které má nahodilé újmě zabránit)

• nutná obrana (§ 2905) – odvracení protiprávního útoku vylučuje povinnost k náhradě; nevztahuje se však na odvracení nepatrné újmy nebo zcela zjevně nepřiměřenou obranu → podobně jako v trestním právu

• krajní nouze (§ 2906) – odvracení přímo hrozícího nebezpečí újmy; → opět podobně jako v trestním právu

Začátek formuláře

Konec formuláře

Povinnost nahradit škodu

• obecná ustanovení vymezují typově případy, kdy povinnost nahradit újmu dopadá na škůdce

• porušení dobrých mravů (§ 2909) – při porušení dobrých mravů je povinen škůdce nahradit škodu – ovšem v případě, že vykonával své právo tak jen tehdy, když sledoval jako hlavní účel poškození jiného

• porušení zákona (§ 2910) – vyvratitelná domněnka porušení povinnosti stanovené zákonem

• domněnka nedbalosti (§ 2911 – 29) – vyvratitelná domněnka nedbalostního způsobení škody porušením zákonné povinnosti

• porušení smluvní povinnosti (§ 2913 – 2914) – exkulpace jen prokáže-li škůdce, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli

• škoda způsobená několika osobami (§ 2915 – 2919) – několik škůdců nahrazuje škodu společně a nerozdílně, a to včetně případu, kdy se víc osob dopustí samostatných protiprávních činů a nelze určit, která osoba škodu zavinila

Začátek formuláře

Konec formuláře

Zvláštní ustanovení o povinnosti k náhradě škody

• škůdci nahrazují škodu bez ohledu na své zavinění (v souladu s § 2895)

• škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání (§ 2920 – 2922)

  • zletilý/postižený duševní poruchou – jen pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky

  • společně a nerozdílně se škůdcem nahrazuje škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled a pokud škůdce není způsobilý k náhradě, tak pouze ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled

• škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi (§ 2923)

  • společně a nerozdílně hradí se škůdcem ten, kdo se vědomě ujal takové osoby

• škoda z provozní činnosti (§ 2924)

  • provozovatel závodu nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti – hradí škodu způsobenou vlastní provozní činností/věci použitou při ní/vlivem činnosti na okolí

  • exkulpace: vynaložil-li veškerou péči, kterou po něm lze rozumně požadovat

• škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným (§ 2925)

  • provozovatel závodu/jiného zařízení zvlášť nebezpečného

  • takový provoz, u kterého nelze předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody, a to ani při vynaložení řádné péče

  • exkulpace: vis maior, škoda způsobená vlastním jednáním poškozeného, neovratitelné jednání třetí osoby

• škoda způsobená na nemovité věci (§ 2926)

  • silně objektivní odpovědnost – škůdce odpovědný i když oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda/znemožní držba nemovité věci

• škoda z provozu dopravních prostředků (§ 2927 – 2932)

  • nahrazuje škodu způsobenou zvláštní povahou tohoto provozu

• škoda způsobená zvířetem (§ 2933 – 2935)

  • nahrazuje vlastník zvířete bez ohledu na to, zda byla způsobena pod jeho dohledem nebo pod dohledem někoho jiného – s ním případně nahrazuje dotyčný škodu společně a nerozdílně

• škoda způsobená věcí (§ 2936 – 2938)

  • nahrazuje ten, kdo je povinný někomu plnit, když při tom používá vadnou věc – škodu způsobenou vadou věci

  • explicitně se vztahuje i na poskytnutí služeb zdravotnických, sociálních, veterinárních

• škoda způsobená vadou výrobku (§ 2939 – 2943)

  • nahrazuje ten, kdo výrobek vyrobil, vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal

  • společně a nerozdílně ten, kdo výrobek označil svým jménem, ochrannou známkou či jinak

  • exkulpace: důkazní břemeno na výrobci, aby dokázal, že škodu způsobil poškozený; taxativně vymezené případy (§ 2942/2)

• škoda na převzaté věci (§ 2944)

  • každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku

  • exkulpace: prokázání, že ke škodě by došlo i jinak

• škoda na odložené věci (§ 2945)

  • nahrazuje provozovatel

  • vztahuje se na případy, kdy je provozování nějaké činnosti spojeno s odkládáním věcí

  • věc musí být odložena na místě k tomu určeném/obvyklém

• škoda na vnesené věci (§ 2946 – 2949)

  • nahrazuje provozovatel ubytovacích služeb – věci, které ubytovaný vnesl do prostor určených k ubytování/byly pro něho vneseny

  • vyloučeny: vozidla, věci ve vozidle, živá zvířata

  • exkulpace: ke škodě by došlo i jinak, škodu způsobil sám ubytovaný

• škoda způsobená informací nebo radou (§ 2950)

  • vztahuje se na příslušníka určitého stavu nebo povolání – v souladu s § 5/1

  • škoda způsobená neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou

  • pokud se nejedná o příslušníka stavu/povolání, nahrazuje se škoda jen, pokud byla radou nebo informací způsobena vědomě

• Způsob a rozsah náhrady

Je-li někomu způsobena škoda na věci (např. poničen motocykl), připadají v úvahu dva způsoby náhrady buď v penězích, anebo uvedením do předešlého stavu (škůdce motocykl opraví, resp. nechá opravit, či koupí nový).

Současný OZ vychází z toho, že škoda se hradí v penězích. Pokud poškozený upřednostňuje náhradu škody uvedením do předešlého stavu, musí to výslovně navrhnout. Avšak i v případech, kdy je uvedení do předešlého stavu navrženo, soud je přizná, jen je-li možné a účelné.

NOZ oproti tomu preferuje náhradu škody uvedením do původního stavu. Zároveň však umožňuje, aby si poškozený místo této formy zvolil náhradu peněžitou (§ 2951). Soud jeho volbu přitom nebude nijak posuzovat a zasáhne proti ní pouze ve zcela výjimečných případech. Například pokud by poškozený svou volbou sledoval šikanu škůdce.

• Náhrada za poškození věci

- Podle současného OZ odpovídá náhrada za zničenou část věci ceně opravy. Od ceny opravy se však zpravidla odečítá částka odpovídající zhodnocení věci její opravou oproti původnímu stavu – tedy částka odpovídající skutečnosti, že nová součást je cennější než ta nahrazovaná.

- Vlastník předal autoopravně svůj automobil, aby provedla celkovou prohlídku. Do automobilu, garážovaného v autoopravně, vnikli hlodavci a prokousali jeho sedadla. Cena opravy (tj. nových sedadel) sice činí 60 tis. Kč; zničená sedadla však měla (v důsledku stáří a opotřebení) cenu jen 40 tis. Kč.

Za této situace plyne z OZ následující řešení: Hradí-li autobazar škodu v penězích, poskytne vlastníku jen 40 tis. Kč (cenu zničených sedadel), ačkoli vlastník musí vynaložit celých 60 tis. Kč (cenu nových sedadel). Obdobně, hradí-li se škoda uvedením do předešlého stavu, tedy autoopravna zakoupí nová sedadla (v ceně 60 tis. Kč), musí jí poškozený doplatit 20 tis. Kč.

Naproti tomu, NOZ je k poškozenému vlastníkovi vstřícnější: „Při určení výše škody [...] zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit." (§ 2969). Jinými slovy, soud již nemůže opomíjet, že k obnovení možnosti užívat automobil, je nutno zakoupit nová sedadla, tedy vynaložit 60. tis. Kč, když starší a opotřebená sedadla (v ceně 40 tis. Kč) již nelze rozumně sehnat.

• Úmyslné či jinak zavrženíhodné poškození věci

Podle současného OZ se „při určení výše škody na věci ... vychází z [tržní] ceny v době poškození". Výši náhrady neovlivní, že věc byla zničena úmyslně, či že pro poškozeného měla zvláštní, vyšší než tržní hodnotu.

Vandal při vloupání úmyslně zničí fotografii zemřelé matky, jedinou, kterou poškozený má a pečlivě střeží.

Opilý násilník popadne milovaného psa cizí rodiny a před jejími zraky jej brutálně utýrá.

NOZ postavení poškozeného posiluje, když stanoví: „Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby." (§ 296). V první příkladu úmyslně zničené matčiny fotografie se tedy poškozenému poskytne peněžitá náhrada odpovídající nikoli tržní ceně fotografie, nýbrž takové ceně, jakou fotografie měla pro samotného poškozeného. Tak může v uvedeném příkladě z okolností a důkazů vyplynout, že pro poškozeného měla fotografie cenu několika desítek tisíc, byť její tržní hodnota byla nulová.

Dále NOZ obsahuje zvláštní ustanovení pro případ, že škoda byla způsobena z pohnutky zvláště zavrženíhodné či z jiného kvalifikovaného důvodu (§ 2971).

V takovém případě se všem, kteří takovou škodu důvodně pociťují jako jinak neodčinitelné osobní neštěstí, nahradí nejen újma majetková (cena zničené věci), ale i nemajetková (duševní). Jinými slovy, v druhém příkladu (brutálně utýraného psa) nahradí škůdce nejen jeho cenu, jakož i cenu zvláštního citového vztahu k němu, ale navíc odškodní i způsobený psychický otřes (trestní odpovědnost pachatele tím není dotčena).

• Náhrada za ublížení na zdraví a usmrcení

-Kdo způsobí jinému ublížení na zdraví (zlomeninu, zranění vedoucí k amputaci končetiny, ochrnutí apod.) je povinen poskytnout mu (peněžitou) náhradu.

-Stejně tak ten, kdo usmrtí člověka, je povinen (peněžně) odškodnit pozůstalé (manžela, děti, rodiče a další osoby, které byly usmrcenému blízké).

- Podle současného OZ určují peněžní náhradu za ublížení na zdraví i za usmrcení blízké osoby tabulky. Podle nich činí náhrada za ochrnutí na všechny čtyři končetiny (kvadruplegii) maximálně 360.000 Kč (tj. pouhých 15 průměrných platů); ztratí-li muž do 45 let obě varlata, obdrží 144 tis. Kč; (uvedené částky lze zvýšit, avšak jen ve zvlášť výjimečných případech). V případě usmrcení blízké osoby činí náhrada např. pozůstalému manželovi pouze 240.000 Kč.

-NOZ již žádné tabulky neobsahuje a neomezuje soudce v tom, aby určil spravedlivou náhradu po zohlednění veškerých okolnosti případu.

-Po přijetí návrhu tedy soudy přestanou vycházet z příliš nízkých částek určených vyhláškou. Navíc budou moci lépe přizpůsobit výši náhrady relevantním okolnostem a rozlišovat např., zda k amputaci končetiny došlo u vědce, anebo talentovaného sportovce; zda pozůstalý manžel, který má být odškodněn, s manželkou již nežil patnáct let, anebo s ní naopak měl velmi blízký celoživotní vztah apod.

Prevence:

-vyžadují-li to okolnosti, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví někoho jiného…