3. Spoluvlastnictví včetně sjm a věcná práva k věci cizí

O spoluvlastnictví papír zvlášť papír jinak ( 113-116)

Společné jmění manželů ( manželské majetkové právo, str.76)

- To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů je součástí společného jmění manželů

- společné jmění podléhá zákonnému, smluvenému nebo režimu založenému rozhodnutím soudu

• Zákonný režim- součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co (slouží k osobní potřebě jednoho z nich, nabyl darem, děděním či odkazem atd…)

- součástí SJM je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů

- součástí SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti..

- správa v zákonném režimu

-součásti SJM užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody

-povinnosti a práva spojená se SJM nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně…..

• Smluvený režim- snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí SJM, která se odchyluje od ustanovení 713 a 714; 719 a 720 platí i pro tuto smlouvu

- smlouva obsahuje ujednání o tom, který manžel bude spravovat SJM nebo jeho součást a jakým způsobem

• Režim založený na rozhodnutí soudu

- je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela SJM zruší nebo zúží jeho stávající rozsah¨

• Režim oddělených jmění

- manžel smí nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela

• Ochrana třetích osob

- Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání SJM, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve SJM

• Vypořádání SJM

- Je-li SJM zrušeno nebo zanikne, nebo je zúžen stávající obsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním

Bytové spoluvlastnictví:

V současné době je bytové spoluvlastnictví upraveno v samostatném zákoně o vlastnictví bytů (zákoně č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony).

Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictvím nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň se dvěma byty. Dům dle NOZ nebude (až na některé výjimky) samostatnou věcí, nýbrž součástí nemovité věci (pozemku nebo práva stavby).

Jednotka podle zákona o vlastnictví bytů zahrnuje:

-(pouze) byt jako vymezenou část domu

Jednotka dle NOZ zahrnuje:

-Byt jako prostorově oddělenou část domu +

-Podíl na společných částech nemovité věci

Společnými částmi jsou ty části nemovité věci, které mají sloužit vlastníkům jednotek společně (např. pozemek, na němž byl dům zřízen, hlavní konstrukce, ale i vedlejší stavba).

Převodem jednotky dojde ne jen k převodu bytu, ale zároveň i k převodu podílu na společných částech nemovité věci. Podle NOZ nebude možné převést pouze podíl na společných částech nemovité věci.

Společenství vlastníků jednotek:

Společenství vlastníků je právnickou osobou. Členství v něm je odvozeno od vlastnictví jednotky a zakládá se schválením stanov, které až na výjimky vyžadují formu veřejné listiny.

Nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek v domě, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.

NOZ (§ 1199) umožňuje založení společenství vlastníků za účelem správy domu a pozemku i tehdy, je-li v domě méně než pět jednotek, musí s tím ale souhlasit všichni vlastníci jednotek.

Společenství vlastníků jednotek nově vzniká až dnem zápisu do veřejného rejstříku.

Věcná práva k cizím věcem:

Právo stavby:

Jednou z největších novinek NOZ oproti současnému OZ je znovuzavedení práva stavby do českého občanského práva (§40 a násl.).

• Důvodem je právě pravidlo, že stavba je součástí pozemku, nemůže mít tudíž rozdílného vlastníka. Pokud však vlastník po určitou dobu nemá v úmyslu na svém pozemku stavět, může pozemek dočasně přenechat jiné osobě, které tam stavět umožní.

• Právo stavby má na našem území historickou tradici, kterou odráželo i zakotvení tohoto institutu v právních předpisech. Po tom, co v roce 1950 došlo ke značnému zestručnění úpravy v občanském zákoníku, se jej tvůrci stávajícího občanského zákoníku rozhodli opominout zcela.Od roku 1964 český právní řád právo stavby tudíž vůbec neobsahuje.

• Nový občanský zákoník se k zakotvení práva stavby opět navrací, neboť se jedná v praxi o velmi přínosný prostředek. To ostatně potvrzují i zahraniční právní řády, kde právo stavby není žádnou novinkou (např. Nizozemsko, Rakousko, Německo či Švýcarsko).

• Podstata tohoto práva spočívá v tom, že jako věcné právo zatěžuje cizí pozemek tím způsobem, že osoba, jíž toto právo přísluší (stavebník), je oprávněna mít na tomto pozemku (popřípadě pod pozemkem) stavbu.

• Právo stavby zahrnuje jednak možnost vybudovat stavbu novou, ale může spočívat i v oprávnění převzít již existující stavbu, což je užitečné zejména za účelem její opravy či modernizace.

Právo stavby bude možné zřídit jako právo dočasné, s maximální délkou trvání 99 let.