Výhrada veřejného pořádku

- umožňuje v konkrétním případě odmítnout aplikaci normy zahraničního práva, jestliže účinky aplikace by byly v rozporu s veřejným pořádkem = základními zásadami společenského zřízení a právního řádu, na nichž je nutné bezvýhradně trvat

přímá metoda

- upravuje přímo svými normami práva a povinnosti účastníků právního vztahu, norma přímá je druhem hmotné normy, předmětem její úpravy jsou soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem, pramenem norem přímých jsou mezinárodní smlouvy

nařízení brusel i

- právní akt EU, který stanovuje mezinárodní pravomoc soudů členských států EU a upravuje uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě

nařízení řím i (římská úmluva)

- vyžaduje řádné fungování vnitřního trhu v zájmu zlepšení předvídatelnosti výsledku sporů, jistoty ohledně rozhodného práva a volného pohybu soudních rozhodnutí, aby kolizní normy platné v členských státech určovaly stejný právní řád bez ohledu na zemi

18. Mezinárodní právo veřejné se zaměřením na mezinárodní ekonomické právo – vymezení pojmů, subjekty - státy, mezinárodní organizace, jednotlivci, prameny - mezinárodní smlouvy, mezinárodní obyčeje, WTO, MMF, Skupina Světové banky

Mezi nejpřesvědčivější úspěchy OSN patří vytvoření mezinárodního právního řádu sestávajícího z úmluv, smluv standardů, které hrají klíčovou roli v podpoře hospodářského a sociálního rozvoje, světového míru a bezpečnosti. Mnohé ze smluv uzavřené z iniciativy OSN představují základy pro úpravu vztahů mezi státy. Práce OSN v této oblasti není vždy náležitě doceňována, přestože denně ovlivňuje životy tisíců lidí celého světa.

V mnoha oblastech je činnost OSN v oblasti práva průkopnická. OSN stojí v čele úsilí o odstranění problémů, které začínají nabývat mezinárodní dimenze. Mimo jiné vytváří právní rámec pro zajištění ochrany životního prostředí, regulaci pohybu migrujících pracovních sil, boj s pašováním drog, dohled nad dodržováním lidských práv a potírání terorismu.

Tato činnost nadále pokračuje a OSN se jejím prostřednictvím snaží podpořit trend posilování ústřední role mezinárodního práva upravující interakci v mnoha oblastech, jako jsou lidská práva či mezinárodní humanitární právo.

MEZINÁRODNÍ PRÁVO VEŘEJNÉ

- mezinárodní právo = soubor právních norem, které zajišťují mírovou existenci a plynulý vývoj mezinárodního společenství

- mezinárodní právo veřejné je souborem právních norem stanovících způsoby chování, které jsou nezbytné ke spořádanému soužití lidí na této planetě a které nejsou upraveny ve vnitrostátním právu jednotlivých suverénních států

- obsáhlé „ Mezinárodní právo veřejné “ je rozděleno do devíti základních částí

1. Základy (pojem a dějiny mezinárodního práva veřejného a jeho nauky)

2. Prameny mezinárodního práva (jednostranné a vícestranné mezinárodněprávní úkony, mezinárodní právo obyčejové, obecné zásady právní, vzájemný vztah právních pramenů, mezery v mezinárodním právu, vztah mezi mezinárodním právem a právem vnitrostátním)

3. Subjekty mezinárodního práva (mezinárodně právní subjektivita, mezinárodní způsobilost k právním úkonům, jednotlivé subjekty mezinárodního práva)

4. Orgány mezinárodního společenství

5. Mezinárodní pravidla upravující podstatné znaky státu (státní území, obyvatelstvo státu, státní moc)

6. Mezinárodněprávní postavení států a jednotlivců

7. Mezinárodněprávní delikt

8. Mírové urovnání mezinárodních sporů (urovnání dohodou, jednostranné řešení sporů)

9. Válečné právo a právo neutrality (další existence pravidel o válce a neutralitě, tradiční mezinárodní právo válečné, právo neutrality)

- mezinárodní právo veřejné = upravující práva mezi státy - právo na odzbrojení - Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci - charta OSN

- nezasahuje do vnitřního práva (po dosažení vzájemné kompatibility – např. EU)

POJEM MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

Souhrn pravidel, která upravují vztahy mezi státy a dalšími subjekty (zejména mezinárodními organizacemi) v mezinárodních vztazích

subjekty

Subjektem mezinárodního práva je jednotka, která má způsobilost mít a plnit povinnosti, tedy být účastníkem mezinárodně právního vztahu, resp. vlastní vůlí do takového vztahu vstoupit či z něj vystoupit.

Státy

Znaky státu: území (3rozměrný prostor – zemský povrch, podzemí, část mořských vod a vzdušný prostor do výše cca 100km)

obyvatelstvo (musí být stálé a organizované)

veřejná moc nezávislá na jiné moci vně nebo uvnitř

způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahů (např. uzavírat mezinárodní smlouvy

Třídění státu: podle rozsahu suverenity: plně suverénní

s programově omezenou suverenitou (členové EU)

závislé (kolonie)

podle vnitřní struktury: jednotné (unitární) – státy, které se dělí na administrativní jednotky bez vlastní státnosti (např. ČR, Polsko, Francie)

složené – federace, která je založena ústavou -> stát složený z jednotek, které mají svou vlastní státnost (státy USA, švýcarské kantony). Z hlediska mezinárodního práva, je federace zvláštností – jen taková federace, kde jednotlivé členské státy mají na základě federální ústavy způsobilost být samostatně účastníky mezinárodně právních vztahů alespoň v omezené míře

Mezinárodní organizace

Relativně trvalé sdružení států za určitým účelem. Mez. organizace jsou vládní (mezivládní), tj. takové, jejichž členy jsou státy (nevládní mezinárodní organizace, tj. jejich členy jsou nestátní subjekty příp. jednotlivci (Greenpeace) nejsou subjekty mezinárodního práva.)

Jednotlivci

Jsou subjekty mezinárodního práva zcela výjimečně a to v oblasti mezinárodní ochrany lidských práv a mezinárodního trestního soudnictví

prameny

V mezinárodním právu nejsou normativní akty (zákony) – není, kdo by je vydával.

Prameny jsou proto:

Mezinárodní obyčej – pravidlo, které se stalo právně závazným dlouhodobým užíváním a přesvědčením států o jeho právní závaznosti. Právní závazností se mezinárodní obyčej liší od zvyklosti, která právně závazná není

Mezinárodní smlouva – ujednání (dohoda) dvou nebo více subjektů mezinárodního práva (stát, mez.org.), která má z vůle těchto subjektů mezinárodně právní účinky a řídí se mezinárodním právem.

Pojmové znaky mezinárodní smlouvy: * Má povahu dohody, tedy souhlasného projevu vůle stran

* Jejími stranami jsou výhradně subjekty mezinárodního práva

* Následkem souhlasného projevu vůle jsou právní účinky, a to vznik, změna nebo zánik mezinárodně právních vztahů (které mají u právotvorných smluv formu pravidel chování)

* její právní režim je určen mez. právem (nepodléhají vnitrostátnímu právu určitého státu)

Jednotlivá označení mezinárodní smlouvy:

Úmluva – významná mnohostranná právotvorná smlouva (Úmluva o diplomatických stycích)

Smlouva – významná 2stranná nebo mnohostranná smlouva

Charta – mnohostranná smlouva velkého politického nebo jiného významu (Charta OSN)

Dohoda – nejčastěji mezivládní dvoustranná smlouva nepolitického charakteru, někdy ovšem i významná hospodářská mnohostranná smlouva

Protokol – označení mnohostranné smlouvy upravující některé otázky spíše technické povahy nebo k označení dodatkového, revizního nebo prováděcího smluvního dokumentu ke smlouvě jiné apod.

Ujednání – méně významná mezivládní nebo meziresortní dvoustranná smlouva upravující spíše otázky technické povahy, často sjednaná v tzv. zjednodušené formě

Statut – typické označení pro smlouvy, jimiž se zřizují mezinárodní organizace nebo orgány

Pakt – zřídka užívané označení pro mnohostrannou politickou smlouvu

Struktura mezinárodní smlouvy:

1. Preambule – slavnostní forma specifikující účel sjednání smlouvy s odvoláním na své vzájemné vztahy, preambule je rovnocennou součástí smlouvy a je důležitá zejména pro její výklad (historický, teologický)

2. Meritorní text – je vnitřně členěn obdobně jako text vnitrostátních norem, a to na články

3. Závěrečná ustanovení (protokolární články) – obsahují ustanovení o právním životě smlouvy – o jejím vstupu v platnost a o trvání resp. zániku platnosti, o změnách či revizi smlouvy apod.

MEZINÁRODNÍ obchodní právo

- komise pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) podporuje rozvoj světového trhu prostřednictvím vytváření úmluv, modelových zákonů a právních směrnic zaměřených na postupné sladění a sjednocení mezinárodních vztahů

- tato komise založená roku 1996 z podnětu generálního tajemníka OSN se sestává ze zástupců 36 států reprezentujících různé geografické oblasti a právní systémy světa

- UNCITRAL se stal hlavním orgánem systému OSN na poli mezinárodního obchodu

- současná činnost komise zahrnuje přípravu legislativních směrnic týkajících se soukromých projektů na rozvoj infrastruktury, které by státům pomohly s přípravou modernizace právních norem souvisejících s těmito projekty; dále přípravu pravidel upravujících některé aspekty digitálních podpisů a certifikačních orgánů; sestavení a publikování návrhu zákona o textech UNCITRAL (CLOUT) a návrh úmluvy o úvěrovém financování, která má snížit náklady na získání přístupu k úvěrům

wto (world trade organisation) – světová obchodní organizace

- sídlo Ženeva, Švýcarsko, v současné době má 153 členů

- vznik v roce 1995

- generální ředitel: Pascal Lamy

- převzala úlohu GATTu – Všeobecné dohody o clech a obchodu

- cílem je uvolňování světového obchodu a odstraňování překážek v obchodě mezi státy se zbožím, službami a duševním vlastnictvím

Cíle a úkoly:

• sledovat dodržování pravidel mezinárodního obchodu

• sledovat národní obchodní politiky

• omezení protekcionismu

• spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi

• odstraňování diskriminace (doložka nejvyšších výhod)

• svobodnější obchod díky stále menším obchodním bariérám

• zvláštních ujednání ve vztahu k méně rozvinutým zemím

- řídícím orgánem je konference ministrů, která se schází každé dva roky

imf (international monetary found) – mmf (mezinárodní měnový fond)

- sídlo Washington, USA, v současné době má 187 členů

- vznik v roce 1944

- generální ředitel: Christine Lagardeová z Francie (předtím: Dominique Strauss-Kahn z Francie)

Cíle:

• podporovat mezinárodní měnovou spolupráci

• usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu

• podporovat stabilitu směnných kurzů

• prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže

skupina světové banky (the world bank group)

- skládá se ze Světové banky a dalších přičleněných organizací, které mají za cíl snížit světovou chudobu a to prostřednictvím podpory udržitelného ekonomického růstu

Členské organizace

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj - IBRD (International Bank for Reconstruction and Development) - financuje dlouhodobé projekty, poskytuje úvěry, garance a poradenský servis klientským zemím, kterými mohou být země s transformující se ekonomikou a některé rozvojové země, hlavním cílem IBRD je odstranění chudoby v těchto zemích

Mezinárodní asociace pro rozvoj - IDA (International Development Association) - zaměřuje své projekty na nejchudší země

Mezinárodní finanční korporace - IFC (International Finance Corporation) - zaměřuje své projekty na soukromé podnikatele v rozvojových zemích

Mnohostranná agentura pro investiční záruky - MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency) - založena za účelem podpory přímých zahraničních investic v rozvojových zemích.

Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů - ICSID (International Centre for Settlement of Investment Disputes) - snaží se odstraňovat hlavní překážky bránící volnému pohybu soukromých investic