20. Příkaz, zprostředkování, komise, obchodní zastoupení, licence a ochrana práv duševního vlastnictví

1)Příkaz (2430):

Nový občanský zákoník zcela záměrně uvádí příkaz na začátek úpravy smluv příkazního typu a to z jednoduchého důvodu – úprava a principy příkazu se použijí přiměřeně i na jiné smlouvy příkazního typu. Jak již bylo naznačeno výše, pro příkaz je typická povinnost k činnosti, nikoliv povinnost k výsledku. Nejprve je nutné definovat strany příkazu:

•příkazce: osoba, která dává příkaz

•příkazník: osoba, která příkaz plní, zavazuje se ke sjednané činnosti

Příkazce si zcela určitě k obstarání své záležitosti vybere takového příkazníka, ke kterému má důvěru a věří v jeho schopnosti a poctivost při vykonávání jeho příkazu. Příkazník proto nemůže provést příkaz jinak než osobně. Svěří-li bez vůle příkazce činnost někomu jinému a nebylo-li to nezbytně nutné (například vznikla by příkazci škoda i jinak), tak by příkazník, tedy ten který má jednat v nejlepším zájmu příkazce, odpovídal do plné výše za škodu, která porušením dohody vznikla. Výjimkou z pravidla je například situace, kdy se advokát, kterého si zvolíme k obstarávání našich záležitostí, může nechat zastupovat svým koncipientem. Další výjimky je možné si dohodnout v rámci příkazní smlouvy.

Zákon uvádí pojem obstarání záležitosti pouze jako příklad, pro příkaz je zásadní vykonání určité činnosti. Taková činnost, ke které se příkazce zaváže, může mít mnoho forem:

•faktickou činnost – například sekání zahrady, starání se o dítě

•právní jednání – například zastoupení advokátem

Povinnosti příkazníka a příkazce (vč. podnikatele)

Požádáme-li k obstarání určité naší záležitosti podnikatele např. advokáta, má jako podnikatel povinnost nám oznámit, zda námi požadované obstarání záležitosti bere nebo ne. V praxi to bude znamenat, že pokud se obrátíme na advokáta se žádostí o právní pomoc a advokát na toto nebude záměrně reagovat, nahradí nám škodu, kterou nám svojí nečinností způsobil. Dalším rozdílem mezi tím, zda o činnost požádáme podnikatele nebo nepodnikatele, je, že podnikatel má povinnost jako profesionál a odborník jednat s odbornou péčí. Odpovědnost za porušení příkazu bude v tomto případě vyšší.

Další neméně podstatnou povinností příkazníka je dodržování zájmů příkazce a vázanost jeho pokyny. Jedinou výjimkou, při které se nemusí příkazník řídit pokyny, bude případ, kdy je to nezbytné v zájmu příkazce a příkazník nemůže včas souhlas získat. Například za situace, kdy klient dá advokátovi pokyn, který je zcela zjevně v rozporu se zájmy klienta. Pokud však klient na svém pokynu i přes upozornění trvá, tak se advokát musí pokyny klienta řídit. Povinností příkazníka je také předat veškerý užitek, který mu v rámci obstarávání záležitostí pro příkazce vznikl.

Jak je to s odměnou, náhradou škody a placením nákladů?

Příkazce musí příkazníkovi nahradit účelně vynaložené náklady, které byly spojeny s obstaráváním jeho záležitosti. V praxi se bude jednat například o náhradu nákladů na pořízení barvy při obstarávání natírání plotu. Náklady musí být účelně vynaložené. Povinností příkazce není nahradit příkazníkovi to, že místo 10 litrů barvy, které byly potřeba, koupil litrů 20. Pozor – povinnost nahradit účelně vynaložené náklady vzniká i tehdy, když nebylo dosaženo zamýšleného výsledku. To odpovídá podstatě příkazu, jak jsme vysvětlili výše.

Co se týká náhrady škody. Zaváže-li se příkazník k nějaké činnosti, kterou následně nevykoná, nahradí příkazci škodu, která mu nesplněním povinnosti vznikla. Odměnu, pokud není výslovně sjednaná v příkazní smlouvě, není povinen příkazce za odvedení činnosti zaplatit. Výjimkou je situace, kdy je to vzhledem ke všem skutečnostem obvyklé. Zákon výslovně hovoří, že musí jít v tomto případě o příkazníka podnikatele, nicméně toto je pouze legislativní chyba. Samozřejmě, že pokud je vzhledem ke všem skutečnostem obvyklé poskytnout za obstarání záležitosti odměnu, není podstatné, zda byl příkazník podnikatelem.

Zánik příkazu

Na rozdíl od současné právní úpravy zaniká příkaz ve třech případech. Bez ohledu na způsob zániku příkazu je zde povinnost účastníků příkazu učinit vše, co nesnese odkladu, tedy zejména činit takové kroky, aby jedné ze stran příkazu nevznikla škoda. Zánik příkazu je možný:

1) výpovědí příkazníka – zákon v tomto případě stanoví výpovědní dobu tak, že příkaz zanikne koncem následujícího měsíce, ve kterém byla výpověď příkazci doručena. Důvod stanovení výpovědní doby je prostý – umožňuje příkazci najít si v tomto mezidobí někoho jiného, kdo jeho záležitosti obstará.

2) odvoláním ze strany příkazce – příkazce může příkaz odvolat kdykoliv, nicméně má povinnost nahradit účelně vynaložené náklady do doby odvolání příkazu.

3) smrtí příkazce nebo příkazníka – výjimkou je, pokud si strany dohodly něco jiného.

V dalším – druhém díle tohoto seriálu představíme zprostředkování a komisi. Věřím, že první díl smluv příkazního typu byl dílem čtivým a snadno uchopitelným a objasnil Vám čtenářům podstatu problematiky příkazní smlouvy v praktickém světle.