13. Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost

Veřejná obchodní společnost (V. O. S) (98 zok)

Minimálně dva zakladatelé

Zakládána společenskou smlouvou

Zapisuje se do obchodního rejstříku

Zisk je zdaňován jako příjem společníků

Ručení společníků je neomezené

Komanditní společnost (k. s.) (1 ZOK)

Minimálně dva zakladatelé (1 komplementář, 1 komanditista)

Zakládána společenskou smlouvou

Komplementáři – ručí celým svým majetkem, řídí firmu

Komanditisté ručí omezeně, ale nemohou řídit, minimální výše vkladu je 5000,- Kč (od 2014 pouze „vklad“)

14. Společnost s ručením omezením (132 zok)

Nejvíce rozšířené partnerské společnosti v ČR

S partnerstvím ji spojuje vazba na osoby společníků a obtížný převod vlastnického podílu ve firmě

S korporací ji spojuje omezené ručení vlastníků a samostatné zdanění

Založit společnost může minimálně 1 osoba

Maximální počet společníků je 50

Zakládací dokumenty jsou:

Zakladatelská listina (když zakládá jeden)

Společenská smlouva (když zakládají dva a více)

Společnost vzniká zápisem do Obchodního rejstříku

Základní kapitál je 200 tisíc Kč (od 2014 1 koruna)

Společnost ručí vlastním majetkem

Společníci ručí do výše svých vkladů

Orgány:

Jednatel = statutární orgán (1 nebo více jednatelů, nesou právní odpovědnost, odpovídají za chod společnosti, vedení účetnictví, atd.)

Valná hromada = nejvyšší orgán

Zřídka dozorčí rada (jmenuje ji valná hromada)

15. Evropské "druhy" společností

Evropská družstevní společnost - neboli Evropské družstvo či Eurodružstvo (zkratka SCE) je právnickou osobou, založenou podle předpisů komunitárního práva fyzickými osobami s bydlištěm v různých členských státech EU nebo právnickými osobami zřízenými podle práva různých členských států EU, popřípadě vzniklou fúzí dvou stávajících družstev nebo přeměnou vnitrostátního družstva na novou právní formu bez nutnosti jeho předchozího zrušení, pokud má toto družstvo sídlo a správní ústředí v jednom členském státě a provozovnu nebo dceřinou společnost v jiném členském státě.

Princip

Hlavním účelem evropské družstevní společnosti by mělo být uspokojování potřeb jejích členů nebo rozvoj jejich hospodářských nebo sociálních činností v souladu s těmito zásadami:

• svou činnost by měla evropská družstevní společnost vykonávat pro vzájemný prospěch jejích členů tak, aby každý člen měl užitek z její činnosti přiměřený k míře své účasti,

• členové evropské družstevní společnosti by měli být také zákazníky, zaměstnanci nebo dodavateli, nebo by měli být jinak zapojeni do její činnosti,

• členové by měli vykonávat kontrolu rovným dílem, i když může být povoleno také vážené hlasování, odrážející přispění každého člena do evropské družstevní společnosti,

• měla by být omezena výše úroku z úvěru a členských vkladů evropské družstevní společnosti,

• zisky by se měly rozdělovat v poměru k obchodům s evropskou družstevní společností nebo využít na krytí potřeb jejích členů,

• neměly by existovat žádné umělé překážky členství,

• při zrušení evropské družstevní společnosti by čistý obchodní majetek a rezervy měly být převedeny v souladu se zásadou neziskového převodu, to jest na jiný družstevní subjekt, který sleduje podobné cíle nebo cíle obecného zájmu.

Evropské družstevní společnosti jsou nadány výhodami v obchodě přes hranice jednotlivých členských zemí EU. Počítá se s tím, že v budoucnu sehrají významnou úlohu v rozvoji přeshraniční spolupráce v rámci tzv. euroregionů.

Založení EDS

V procesu založení EDS musí být vždy přítomen tzv. nadnárodní prvek. Zcela nová EDS může být založena (i) alespoň pěti fyzickými osobami s bydlištěm alespoň ve dvou členských státech, (ii) alespoň pěti fyzickými osobami a společnostmi ve smyslu čl. 48 odst. 2 Smlouvy o založení ES a jinými veřejnoprávními nebo soukromoprávními právnickými osobami založenými podle práva členského státu, které mají bydliště v nejméně dvou různých členských státech nebo se řídí právem alespoň dvou různých členských států a (iii) společnostmi ve smyslu čl. 48 odst. 2 Smlouvy o založení ES a jinými veřejnoprávními nebo soukromoprávními právnickými osobami založenými podle práva členského státu, které se řídí právem alespoň dvou různých členských států. Nařízení dále předpokládá, že EDS může rovněž vzniknout (i) fúzí družstev založených podle práva členského státu, která mají sídlo i správní ústředí ve Společenství, řídí-li se alespoň dvě tato družstva právem různých členských států a (ii) přeměnou družstva založeného podle práva členského státu, které má sídlo i správní ústředí ve Společenství, pokud má po dobu alespoň dvou let provozovnu nebo dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu.

Základní kapitál EDS

Minimální výše základního kapitálu EDS činí EUR 30.000 (může být vyjádřen v národní měně nebo v euro). EDS může kdykoliv vydávat další podíly, resp. zpětně nakupovat s tím, že v okamžiku odkupu dochází k zániku těchto podílů.

Pro zvýšení základního kapitálu nebo snížení základního kapitálu není zákonnou úpravou stanoven žádný závazný postup. Naopak, změna jeho výše nevyžaduje ani změnu stanov, ani zveřejnění.

Členové EDS ručí za závazky EDS maximálně do výše jimi upsaného základního kapitálu. Stanovy EDS mohou upravit i neomezené ručení členů. Ručí-li však členové omezeně, musí obchodní firma EDS obsahovat dodatek „s ručením omezeným“.

Sídlo

Sídlo EDS se musí nacházet na území Společenství. Sídlo lze přemístit do jiného členského státu s tím, že návrh na jeho přemístění musí být zveřejněn v souladu s právní úpravou daného členského státu vztahující se na akciové společnosti. V této souvislosti pro EDS se sídlem na území České republiky platí, že návrh na přemístění zapsaného sídla musí být uložen do sbírky listin a zveřejněn v Obchodním věstníku. Přemístěním sídla lze měnit aplikaci národního práva členské země, a to bez dopadu na EDS. Členové EDS, kteří nesouhlasili s přemístěním sídla mohou své členství v EDS ukončit a požadovat vyplacení podílů.

Evropské hospodářské zájmové sdružení je upraveno zákonem č. 360/2004 Sb., který navazuje na nařízení Rady o zřízení Evropského hospodářského zájmového sdružení č. 2137/85.

Cílem Nařízení je podpora hospodářské spolupráce mezi evropskými podniky, především malými a středními, které by se chtěly podílet na projektech celoevropského rozměru.

EHZS svým členům umožňuje propojit některé ze svých ekonomických aktivit s aktivitami ostatních členů při zachování vlastní ekonomické a právní nezávislosti. Může sloužit jako právní rámec pro koordinaci a organizaci ekonomických aktivit svých členů nebo také může svým jménem vstupovat do smluvních vztahů. K založení a vzniku EHZS je třeba uzavření smlouvy o sdružení a následný zápis do obchodního rejstříku

Societas Europaea - Evropská společnost-Evropská společnost (nebo také evropská akciová společnost), známá pod latinským názvem Societas Europaea (SE), je právní forma podnikání postavená na právu Evropského společenství (EU). Jejím smyslem je především usnadnit volný pohyb kapitálu v rámci celé Evropské unie a sjednotit právní formy obchodních společností v EU. Vznik Societas Europaea (SE) umožnilo přijetí Nařízení Rady ES o statutu evropské společnosti z roku 2001 a jeho následná implementace do jednotlivých národních zákonů. Členské státy EU ukončily implementaci v říjnu 2004, první evropské společnosti však začaly vznikat až začátkem roku 2006. Něco přes rok tedy trvalo, než se evropská společnost z pouhého legislativního vymezení stala skutečnou praktickou možností, která úspěšným podnikatelům nabízí nespočet mimořádných výhod.

Prestiž této právní formy podnikání je jasně patrná na počtu založených evropských společností (SE). Do poloviny roku 2007 vzniklo v celé EU necelých 100 Societas Europaea. Zakladateli evropských akciových společností (SE)  byly především velké nadnárodní společnosti

Společnost musí mít sídlo na území některého ze států Evropské Unie. Na území stejného státu se musí nacházet i správní ústředí společnosti. Společnost může postupem dle nařízení své sídlo přemístit na území jiného členského státu, což patří mezi její největší výhody.

Zakladatelé společnosti mohou volit mezi monistickou a dualistickou struturou společnosti.

• v případě monistické struktury je v čele společnosti správní rada v čele s předsedou. Ten může být zároveň generálním ředitelem (tzv. francouzský model) nebo generálním ředitelem je odlišná osoba mimo správní řadu (v anglickém prostředí nazývaná Chief executive officer). Statutárním orgánem společnosti je předseda správní rady, který je zároveň generálním ředitelem; nebo generální ředitel, který není předsedou správní rady . Stejný rozsah jednatelského oprávnění mají delegovaní generální ředitelé a správní rada jako celek.

• dualistická strutukra je prakticky shodná s pojetím akciové společnosti v českém právu