4. Zavinění

předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu subjektivního charakteru

vychází se z definice v TZ

zaviněně nemůže jednat ten, kdo nemá deliktní způsobilost (tj. schopnost rozeznat či ovládat protiprávnost svého jednání – zde bude vždy chybět jeden či oba z prvků zavinění)

rozlišuje se:

úmysl přímý - škůdce věděl, že škodu způsobí a chtěl ji způsobit

úmysl nepřímý - škůdce věděl, že škodu může způsobit a pro případ, že nastane, byl s tím srozuměn

nedbalost vědomá - škůdce věděl, že škodu může způsobit, nechtěl ji však způsobit a bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí - standardem posouzení je průměrný člověk (§ 4 NOZ), resp. rozumně se chovající osoba (východisko: „diligens pater familias“)

nedbalost nevědomá - škůdce nechtěl škodu způsobit, ani nevěděl, že ji může způsobit, ačkoliv o tom vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl

naopak došlo-li ke škodě a ten, kdo ji způsobil, ji předvídat neměl či nemohl, mluvíme o náhodě v právním slova smyslu (casus) a škodu ponese poškozený - uplatní se zásada casum sentit dominus

náhoda v právním smyslu může být:

prostá (casus minor) – nedá se předvídat, ale lze odvrátit (např. krádež)

kvalifikovaná (casus maior či vis maior) – „vyšší moc“

ani za vynaložení veškerého úsilí jí nebylo možné za daných podmínek předejít a to objektivně – předejít by jí nemohl nikdo; např. živelná pohroma

u subjektivní odpovědnosti nepřipadá odpovědnost za náhodu v úvahu, u objektivní je typická odpovědnost za prostou náhodu, výjimečně pak možná i odpovědnost za vis maior (např. §2944)

zvláštním pojmem je hrubá nedbalost (culpa lata) – vědomá i nevědomá nedbalost může být při určité intenzitě hrubou nedbalostí; jde o případy, kdy jednání škůdce svědčí zřejmé bezohlednosti k chráněným zájmům (paralelně k § 17 TZ)

NOZ někdy stanovuje pro hrubou nedbalost obdobné následky jako pro úmysl (viz např. § 2898, § 2971)

o hrubou nedbalost se bude jednat zejména u porušení povinnosti plynoucí z povolání, fce, postavení

význam rozlišování forem zavinění

někdy (např. § 2909) odpovědnost jen u úmyslu

význam z hlediska rozsahu náhrady způsobené škody (§ 2953 – snížení náhrady škody)

význam pro promlčecí doby a pro počátek běhu promlčecích dob (§ 636)

presumpce zavinění, presumuje se nevědomá nedbalost (takže úmysl musí poškozený škůdci dokázat, naopak nepřítomnost zavinění musí prokázat škůdce exkulpací) - § 2911

11. Platební prostředky - hotovostní platby a jejich omezení, dokumentární platební prostředky (inkaso a akreditiv), směnky a šeky

Za platbu v hotovosti se považuje i platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou například drahé kovy nebo drahé kameny.

Omezení platby v hotovosti:

Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné

a) navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo

b) osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí; přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na:

a) platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle daňového řádu nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,

b) povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,

c) platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů,

c) platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat dávek z penzijních fondů a účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností,

d) platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,1)

e) platby určené k úschově peněz notářem,

f) platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění.

§ 4

(1) Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 350000 Kč (dále jen „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu2) provedena v hotovosti.

(2) Platba v české nebo jakékoliv cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na měnu EURo směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby.

(3) Do limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.

(4) Překračuje-li platba limit, je příjemce platby povinen na výzvu poskytovatele platby sdělit bez zbytečného odkladu číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána.

Dokumentární akreditiv

– je písemný závazek banky vystavený na základě žádosti jejího klienta, že poskytne třetí osobě nebo na její řad určité plnění, jestliže budou do určité doby splněny akreditivní podmínky. Je platebním nástrojem a nástrojem financování obchodní činnosti. Používá se jak v zahraničním, tak tuzemském platebním styku. Hlavní výhody dokumentárního akreditivu (DA) spočívají v tom, že zajišťuje prodávajícímu zaplacení zboží, splní-li všechny předepsané podmínky, a kupujícímu, že výplata bude provedena až po splnění podmínek předepsaných akreditivem. Oběma stranám poskytuje DA jistotu v případě, že byl zvolen vhodný druh akreditivu, vystaven dobrou (bonitní) bankou a jsou řádně splněny akreditivní podmínky. Nevýhodou je, že kupujícímu váže předem finanční prostředky a způsobuje mu tak výlohy spojené s obstaráním úvěru a náklady (akreditivní odměny a výlohy).

Ve většině zemí není DA upraven zákonem, proto byla pro sjednocení Mezinárodní obchodní komorou se sídlem v Paříži vydána Jednotná pravidla a zvyklosti pro dokumentární akreditivy.

Zúčastněnými stranami akreditivu jsou:

- příkazce (kupující, dovozce),

- banka vystavující/otevírající akreditiv (banka kupujícího),

- beneficient (prodávající, vývozce),

- korespondenční banka (avizující, potvrzující, vývozce), otevření akreditivu oznamuje

Dokumentární inkaso

-představuje písemný příkaz prodávajícího (vývozce) své bance, aby pro něj sama či prostřednictvím své korespondentské banky vyinkasovala u třetí osoby (dovozce) určité plnění proti předložení dokumentů, jež dokládají dodání určitého zboží. Banka je poté dle inkasních podmínek vydá kupujícímu proti okamžitému zaplacení nebo proti akceptaci směnky.

Dokumentární inkaso je jako platební instrument využíváno především v mezinárodním obchodě. Na rozdíl od dokumentárního akreditivu nepředstavuje tento platební nástroj žádný závazek ze strany banky - ta inkaso pouze zprostředkovává.

Výhody

• jde o levnější produkt než dokumentární akreditiv

• neváže finanční prostředky kupujícího do okamžiku úhrady

• prodávající má jistotu, že zboží bude kupujícímu vydáno až po splnění inkasních podmínek

• v případě využití směnky představuje soudně vymahatelný závazek dlužníka