§ 2009/1 – „Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem.“

Dluh nezaniká a přechází na dědice. Plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem je specifická činnost, při které dlužník užívá své osobité vlastnosti nebo nadání (např. zemře-li Mikoláš Aleš, nikdo nemůže po jeho dědici požadovat, aby domaloval obrazy v Národním divadle)

§ 2009/2 – „Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu.“

Dluhy opět obecně nezanikají.

případy stanovené zákonem nebo úředním rozhodnutím: – v některých případech váže zákon skončení závazku i na další právní skutečnosti, např. při zániku plné moci na institut odvolání plné moci (§ 448 OZ)

- v některých případech rozhoduje o ukončení závazku soud viz § 2000, § 1766 OZ

- pro občanské právo netypické, není upraveno obecně, ale u jednotlivých institutů

strany vůči sobě mají vzájemné pohledávky stejného druhu, nejčastěji v penězích, jedna strana musí učinit úkon započtení a pohledávky zaniknou v rozsahu v jakém se překrývají. Započíst nelze pohledávky: promlčené, kterých se nelze domáhat u soudu, pohledávky z vkladů, splatnou pohledávku vůči nesplatné pohledávce.

Promlčení:

• soukromoprávní institut, díky kterému dojde k oslabení subjektivního práva, a to v důsledku marného uplynutí času, tzv. promlčecí lhůty + opomenutí oprávněného subjektu konat (např. uplatnit právo u soudu) – je to složená právní skutečnost

  • oslabení spočívá v tom, že pokud je promlčení u soudu namítnuto, zanikne právo z práva vyplývající a soud nemůže promlčenou pohledávku (nepřiznává se pohledávka, ale právo!)přiznat, tj. rozhodnout o povinnosti dlužníka splnit dluh (např. zaplatit dlužnou částku) – promlčení však zakládá pouze právo se ho dovolat, tj. namítnout ho, pokud tedy dlužník promlčení nenamítne, soud žalobě vyhoví

  • smyslem institutu promlčení je čelit složitým sporům, které by mohly vznikat při příliš dlouhé možnosti uplatnit právo u soudu, protože čím delší doba uplyne od vzniku práva, tím mj. složitější je dokazovaní (lidé zapomínají)

    • proto zákon v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt (práva patří bdělým) časově omezuje vynutitelnost práv, aniž by je úplně rušil

• nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit (právo je nyní „promlčené“)

• pokud dlužník plnil po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil

• i nadále platí, že soud přihlédne k promlčení jen tehdy, namítne-li dlužník, že je právo promlčeno

  • tzn. dlužník musí tuto námitku u soudu uplatnit

  • právo věřitele je oslabeno, ale nezaniká

• vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu

  • tím je myšleno vzdání se práva, které teprve vznikne

  • jiná situace je, vzdá-li se někdo námitky uplatnění promlčení u práva, které již vzniklo - např. dlužník u soudu námitku promlčení nevznese

• poté, co dlužník vznesl námitku promlčení, promlčené právo ztratilo nárok (úspěšná uplatnitelnost práva) a změnilo se v právo naturální (přirozené), a (!) je to stále právo, a proto, když dlužník přece plní, plní po právu, plní dluh, nikoli bez právního důvodu!

Co se promlčuje

• § 611 - „Promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.” (převzat §100 odst. 2 starého OZ)

• majetkové právo - např. právo na vrácení peněz (dluhu)

Co se nepromlčuje

• demonstrativní výčet některých majetkových práv, která nepodléhají promlčení:

  • právo na výživné

  • právo vlastnické

  • právo domáhat se rozdělení společné věci

  • právo na zřízení nezbytné cesty

  • právo na vykoupení reálného břemen

• § 1 - v případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost a čest, soukromí nebo obdobného osobního práva se promlčí jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech

Počátek běhu promlčecí lhůty (ne doby)

• § 619 - Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, když (v zákoně je pokud, ale je to chyba) se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět mohla a měla; to je počátek subjektivní promlčecí lhůty

  • objektivní promlčecí lhůta - moment, kdy došlo fakticky k té události - objektivně určený počátek

  • ty lhůty běží paralelně a záleží, která skončí, jako první

• u práva, které musí být uplatněno nejprve u příslušné osoby (a teprve pak event. u soudu), počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy u ní bylo právo takto uplatněno (§ 628)

• u škody na zdraví žádná objektivní lhůta není

• proti tomu, kdo nemůže jednat, neběží promlčecí lhůta

  • zásada římského práva

  • (důl.) § 622 - „Jedná-li se o újmu na zdraví nezletilého, který není plně svéprávný, počne promlčecí lhůta nejdříve běžet, až se nezletilý stane plně svéprávným. Nenabude-li plné svéprávnosti, nepočne promlčecí lhůta běžet, dokud mu po dovršení zletilosti nebude jmenován opatrovník.”

Délka promlčecí lhůty

• §§ 629 - 630

• promlčecí lhůta trvá tři roky - subjektivní

• majetkové pr. se promlčí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy dospělo, resp. kdy došlo k události, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu - objektivní lhůta

  • (právo dospělo = mám do 30. 4. zaplatit dluh, 1. 5. už je právo na vymáhání dospělé, tzn. možné uplatňovat právo u soudu - objektivní promlčecí lhůta začíná běžet dospělostí práva)

• u subjektivní lhůty je možnost sjednat kratší/delší lhůtu (novinka) - nesmí být ale kratší než 1 rok a delší než 15 let (nelze u objektivní)

  • pokud by to bylo sjednáno v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k tomu

• NOZ upravuje celkem podrobně ve zvláštních ustanoveních délku promlčecích lhůt v různých situacích obč. pr. styku (§§ 631 - 644) - zmíníme právo na náhradu škody:

  • subjektivní lhůta

    • 3-letá lhůta

    • od té chvíle, kdy zjistíme, že ke škodě došlo, kdo za ni odpovídá, a jak je škoda velká - jinak nemohu žalovat

  • objektivní lhůta

    • 10-letá lhůta

    • běží nezávisle na subjektivní lhůtě

    • začne běžet v den škody

  • úmyslná škoda se promlčuje až za 15 let (objektivní lhůty)

Běh promlčecí lhůty

Stavení lhůty:

• § 648 - „Uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.”

• § 646 - „Mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem.“ Obojí je tzv. pravé stavení.

• nové:

  • § 650 - „Promlčecí lhůta neběží po dobu, kdy se věřiteli hrozbou brání právo uplatnit. To platí i v případě, když věřitel právo neuplatnil, jsa dlužníkem nebo osobou dlužníku blízkou lstivě uveden v omyl.”

  • § 651 - „Promlčecí lhůta neběží po dobu, dokud trvá vyšší moc, která věřiteli v posledních šesti měsících promlčecí lhůty znemožnila právo uplatnit.“

• pravé stavení - počítá se nám i to před zahájením řízení

• nepravé stavení - pokud máme např. nezletilého a čekáme, až bude zletilý, to čekání se nám nepočítá

Obnovení nároku v důsledku uznání dluhu - § 653

1. Bylo-li právo již promlčeno a uznal-li dlužník svůj dluh, nárok se obnoví a počne běžet nová promlčecí lhůta ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

2. Bylo-li právo, ačkoli bylo již promlčeno, přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, použije se odstavec 1 obdobně.

Přerušení lhůty

• u přerušení se nám lhůta uplynulá před přerušením nepočítá

  • v případě uznání dluhu - dlužník může dluh uznat co do důvodu a výše, a běží nová desetiletá promlčecí lhůta, bez ohledu na to, kolik z tříleté uplynulo; stejné platí o právu přiznaném rozhodnutím!

Prekluze:

lze vymezit jako následek marného uplynutí lhůty dané k vykonání práva, tento následek spočívá v tom, že právo zanikne

lhůta, která marně uplynula, se označuje za “prekluzivní”

prekluze nastává jen v případech výslovně stanovených zákonem §653, pak lhůty uvedené v §203 odst. 1 + 2 a lhůta v §3062

jestliže uplynutím lhůty právo zanikne, nezůstane už nic

pokud by pak dlužník přesto plnil, plnil by ne-dluh, indebitel, a věřitel by tudíž získal bezdůvodné obohacení, které by na žádost dlužníka musel zase vrátit

soud k prekluzi přihlíží ex officio - tj. z úřední povinnosti, zda dlužník námitku vznese, není rozhodné

8. Odpovědnost za vady a odpovědnost za prodlení

Následkem nesplnění povinnosti včas a řádně vznikají důsledky trojího druhu:

1) odpovědnost za škodu

2) odpovědnost za prodlení

3) odpovědnost za vady

Předpoklady vzniku nároku z odpovědnosti za vady

a) existence vadného plnění (vady)

b) vytknutí vady

c) uplatnění nároku z odpovědnosti

aa) odpovědnost vyplývá buď ze zákona, nebo ze záruky. Zákonná odpovědnost za vady: Plněním řádným se rozumí plnění bez vad. Vadným plněním se rozumí, nemá-li plnění náležité vlastnosti. Z tohoto ohledu se vady dělí na vady faktické (viz obr. faktické vlastnosti) a právní.

Odpovědnost ze záruky: Zárukou za jakost se zcizitel zaručuje, že po záruční dobu v ní vymezen vlastnosti si předmět plnění podrží, nebo e bude po určitou dobu způsobilý pro použití k ujednanému účelu, nebo že si podrží vlastnosti a schopnost sloužit účelu obvyklému (nejsou-li vlatnosti vymezené). Záruka je ujednaná ve smlouvě nebo v záručním listu nebo na obalu (doba použitelnosti).★ Zárukou nemůže zcizitel předem omezit zákonný rozsah svých povinností z vadného plnění, nabyvatel se však může předem svých práv z vadného plnění vzdát písemnou formou.

Právní vady:

má přemět, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba,

právní vada (omezení) nesmí být nabyvateli známá (nutně zjistitelná), například převedl-li někdo více práv než sám má.

bb) Vytknutí vady - reklamace = Reklamace je právní jednání, jímž nabyvatel oznamuje zciziteli vadu tím, že ji označuje nebo oznamuje, jak se projevuje. Nabyvatel musí (aby se jeho právo neoslabilo) vytknout vadu zciziteli ve lhůtě pro vytknutí vad. Zákon rozlišuje lhůtu:

pro vytknutí vady (tzv. subj. reklamační lhůta - která se odvíjí od okamžiku, kdy si nabyvatel měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to bez zbytečného odkladu,

reklamační lhůtu - do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění (jedná-li se o zákonnou odpovědnost za vady) nebo do konce záruční doby (jedná-li se o odpovědnost ze záruky).

Reklamační lhůta, popřípadě záruční doba se staví (neběží) po dobu, po kterou nemůže nabyvatel předmět užívat. S reklamací by jej měl předat zciziteli, nebo jej uschovat, nebo s ním jinak naložit podle pokynů zcizitele, tak aby reklamace mohla být přezkoumána. Podléhá-li rychlé zkáze, může jej po upozornění zcizitele bez prodlení prodat.

cc) Uplatnění nároku: Vedle reklamace, má nabyvatel uplatnit i nárok, kterým by se vadné plnění napravilo, většinou podle povahy vady. Zákon rozlišuje skutečnost, zdali je vada plnění

odstranitelná - pak může žádat opravu, nebo doplnění toho co chybí nebo přiměřenou slevu z ceny.

neodstranitelná a předmět plnění není možno řádně užívat - může nabyvatel odstoupit od smlouvy, nebo se domáhat slevy z ceny, pokud si i tak předmět ponechá.

Dále může nabyvatel uplatňovat i náklady, které účelně vynaložil při uplatnění tohoto práva (např. uskladnění), do 1 měs po uplynutí reklamačního lhůty. Nevyhoví-li zcizitel uplatněnému nároku, musí se obrátit s uplatněním nároku k soudu. Soud však právo nepřizná, namítne-li zcizitel oprávněně opožděné vytknutí vady nebo uplatnění nákladů.

Vady u koupě

Povinnost prodávajícího je mimo jiné dodat plnění řádně - (§1914 an.) Za řádné plnění se považuje předmět koupě bez vad.

vady jakosti - spočívají ve skutečnosti, že není ve shodě s vlastnostmi:

vymíněnými (ujednanými),

obvyklými,

podle účelu ze smlouvy,

podle obvyklého účelu.

Určení jakosti je možné provést podle vzorku (vzorový předmět) nebo předlohy (grafické znázornění. Smluvní vyjádření je přednostní, ale mohou se navzájem doplňovat.

Dodání jiného plnění než sjednaného je tzv. aliud se považuje též za vadu plnění.

vady množství - zboží má být dodáno v ujednaném množství, pokud je ze smlouvy nebo povahy předmětu koupě zřejmé, že je množství určeno jen přibližně, platí, že odchylka nesmí (pokud není ujednáno jinak - tolerance smluvní), že nesmí činit více jak 5% (tolerance zákonná). Množstevní rozdíl nemusí být vždy vadou. Dodá-li prodávající větší množství, chápe se toto jednání jako návrh na změnu smlouvy. Kupní smlouva se považuje za uzavřenou na toto větší množství, pokud zboží kupující neodkladně neodmítne. Dodá-li prodávající menší množství je to vadou, jen tehdy, jestliže je jeho prohlášení učiněné při dodání nepravdivé (např. v průvodních dokladech), je-li pravdivé ale menší než sjednané, pak se považuje za částečné plnění.

vady dokladů - prodávající předá kupujícímu doklady:

potřebné k převzetí věci (náložní list, skladištní list apod.) a volnému nakládání s ní potřebné k užívání věci (např. návod k používání apod.) nejpozději při odevzdání věci, za vadu dokladů se považují vady v dokladech nutných pro užívání věci.

vady balení - bývají považovány též za nedostatek vlastností smluvených nebo alespoň obvyklých, zákon je však výslovně za vadu neoznačuje. Zboží má být zabaleno podle zvyklostí, nebo způsobem potřebným pro uchování věci a její ochranu.

vady z použití věci - odpovědnost prodávajícího, ledaže se prokáže, že kupující věc použil způsobem, na jehož nevhodnost byl prodávajícím upozorněn nebo pokud věc připravoval, upravoval apod. prodávající podle postupu, který požadoval kupující.

právní vady - takovou vadou se rozumí, jestliže k předmětu uplatňuje právo třetí osoba (oprávněně), ledaže to byla vada kupujícímu známá.

Přechod nebezpečí škody (§21 an.)

Nebezpečí škody na věci přechází:

převzetím věci,

nepřevzetím věci, ač ji kupující převzít měl, protože mu prodávající umožnil s věcí nakládat,

v okamžiku plnění, má-li převzít věc od třetí osoby, která mu umožnila s věcí nakládat,

předáním věci prvnímu dopravci (k přepravě ke kupujícímu,..)

nedá-li se věc individualizovat, protože je určena podle druhu, přechází nebezpečí škody na kupujícího, až bude dostatečně oddělena nebo označena.

Povinná prohlídka (vady zjevné)

Za účelem zjištění, zda se vada nachází na předmětu plnění, stanoví zákon kupujícímu povinnost, aby si věc podle možnosti prohlédl co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčil se o jejích vlastnostech a množství. Je-li plněno odesláním, může být prohlídka odložena až na dobu po dopravení na místo určení.

Vědomé vady

kupující o vadách věděl (např. ojetý vůz), práva z vady nevznikají

prodávající vady zastřel a v době odevzdání o vadách věděl nebo to vědět musel, pak lze vadu reklamovat bez ohledu na reklamační lhůty.

Uplatnění odpovědnosti za vady

Reklamace - aby vznikla kupujícímu práva z odpovědnosti za vady, nestačí pouze existence vadného plnění, ale práva za vady se musí ještě oznámit (reklamovat). Lhůta pro vytknutí vady - reklamace subjektivní je tak označována proto, že závisí na možnosti zjištění vady kupujícím. Vady zjistitelné (při první prohlídce) musí oznámit bez zbytečného odkladu. V případě vad skrytých musí je reklamovat bez zbytečného odkladu, co je mohl při dostatečné péči zjisti, platí omezení objektivní je 2 roky (§1921). Nedodržení reklamační lhůty má za následek oslabení práv z odpovědnosti (NE prekluze). Soud nepřizná právo pouze tehdy vznese-li prodávající námitku. Neoznámí-li kupující vadu včas, pak nemá právo na odstoupení od smlouvy.

Volba práva

Při reklamaci nebo bez zbytečného odkladu pro oznámení vady musí sdělit kupující, jaké právo si zvolil. Zákon přiznává tato práva:

odstranění vady (dodáním nové bezvadné věci, opravou)

sleva z ceny (bez odstranění vady)

odstoupení od smlouvy (s následným vrácením vzájemných plnění)

Kupující se může některé možnosti předem vzdát ve smlouvě, nebo si strany sjednaly jiná práva nebo uplatnění. Volný výběr těchto práv zákon omezuje podle toho, zdali se jedná o vadu, která je podstatným nebo nepodstatným porušením smlouvy (§2002) Je-li vada podstatným porušením smlouvy, pak si může kupující volně zvolit, kterékoli právo. Zvolené právo nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Odstranit vadu je prodávající povinen v přiměřené lhůtě v jiném případě může kupující požadovat slevu nebo může od smlouvy odstoupit. Dodání nové věci nebo odstoupení od smlouvy předpokládá vrácení věci původně dodané, popř. toho co z ní zbylo.

Záruka za jakost

Smluvní modifikace zákonných nároků. Prodávající se zavazuje, že po záruční dobu si věc zachová obvyklé vlastnosti nebo bude způsobilá k použití pro obvyklý účel. Záruka vzniká tak, že se k ní prodávající zaváže smlouvou nebo jednostranným jednáním např. uvedením délky záruční doby v záručním listu nebo na obalu či veřejným prohlášením v reklamě. Vnější událost, která předmět poškodila, je liberační důvod pro prodávajícího.

Kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění má vlastnosti výslovně vymíněné či obvyklé, že ji je možno používat dle povahy a účelu smlouvy či dle toho, co si účastníci ujednali, a že věc nemá právní vady.