Digitalizace

= převod analogového signálu do diskrétního tvaru

= jako převod vybraných měřitelných fyzikálních veličin digitalizovaného objektu donumerických hodnot, jejich kódování a uložení za účelem pozdějšíhovygenerování jiných fyzikálních veličin s cílem umožnit pozdějšímu uživatelifyziologické vjemy nahrazující přímé vnímání originálu. [Stanislav Psohlavec (2003)]

• základní stavební jednotka je bit

• digitální záznam nemá sám o sobě žádný význam

• jednotná datová platforma(sjednocení nosičů)

• nástrojem zpracování jeprocesor

• dematerializace - informace může být zbavenahmatatelné podstaty svého nosiče a stát se tak nehmotnou

• komprese – zmenšení kapacity

• přenositelnost elektronickou cestou

• modifikovatelnost.

• možnost kopírovat

• největší problém je stálost záznamu

• trvanlivost - čím méně energie bylo investováno dozáznamu, tím kratší dobu vydrží

• Nízké náklady

• nonstop monitorování

Digitalizace médií

• strojově zpracovaná grafika, text, video, hudba a zvukové záznamy

• z počítače se stal nástroj pro komunikaci a média

Copyright

= autorská práva

- původní koncept více než sto let starý

• 1886 - podepsaná Bernská smlouva

• 1952 - v Ženevě uzavřena Všeobecná úmluva o autorském právu

• 1967 - vznik Světové organizace duševního vlastnictví

- v ČR autorská práva upravuje Autorský zákon 121/2000 Sb. z roku 2000

Autorské právo - chrání duševní vlastnictví jako jedu uznávaných vlastnických forem, nechrání samotné ideje, nápady či myšlenky, vztahuje se pouze na konkrétní vyjádření těchto myšlenek, vzniká autorovi automaticky okamžikem vytvoření díla

- autorsky chráněným dílem nejsou: pouhý námět, informace, teorie, vzorec, metoda, graf, tabulka, výstup počítačového programu apod.

Práva autora:

• Práva osobní - právo osobovat si autorství, právo rozhodnout o zveřejnění díla či právo na nedotknutelnost díla

• Práva majetková - poskytují autorovi výlučné právo na rozhodování o užívání jeho díla

- trvají po celou dobu autorova života + 70 let po jeho smrti

1.9.1 Kritika copyrightu:

• první skupina kritiků odmítá myšlenku autorských práv jako takových - poukazují na to, že ochrana autorských práv nikdy neplnila svůj hlavní společenský účel a pouze funguje jako nástroj obohacování menšiny na úkor celku

• druhá skupina poukazuje na to, že bude potřeba pouze rozsáhlých změn - např. sedmdesátiletá posmrtná ochrana jasně dokládá, že ze současné právní ochrany nemají užitek ani tak samotní autoři (což byl původní účel vytvoření autorských práv), jako spíše producentské společnosti, mediální velmoci či spekulanti

- archaičnost současného systému dobře odhaluje Richard Stallman - poukazuje na to, že systém autorského práva se vyvinul souběžně s tiskařským lisem - v těchto časech neměli běžní čtenáři možnost zkopírovat si knihu (neměli k tomu technologii) - copyright neomezoval nic, co by čtenářská veřejnost jinak mohla běžně dělat

- v dnešní době je kopírování pro vlastní potřebu tak jednoduché a běžné, že není v silách policie s tím cokoli udělat

OSA (Ochranný svaz autorský - kolektivní správce autorských práv k hudebním dílům a zhudebněným textům - zájmy chráněny trestním zákonem

Svaz nezávislých autorů - cílem podpora nezávislé kultury a bezplatné šíření autorských děl

- posledním pokusem o omezení uživatelských práv nad obsahem je koncept Digital Rights Management (DRM) = správa zabezpečení obsahu.

WEB 2.0

-revoluce sítě → internet se stává otevřený pro aktivní spolupráci mezi miliony uživateli

-web 2.0 = lidé se stejnými zájmy se mohou najít a spolupracovat, je to druhá generace webových služeb, umožňuje lidem spoluvytvářet a sdílet informace novým způsobem (sociální sítě, wiki systémy,..)

-autorem je Tim OReilly

-používají se termíny jako „User generated media contect“ nebo „read/write web“ = možnost uživatelů měnit, přepisovat a tvořit obsah webu

-po kritice Tim OReilly zpřesnil svou definici webu 2.0: vytvářej aplikace, které budou díky síťovému efektu s přibývajícím počtem uživatelů stále lepší

-software považoval za produkt, který umožňuje zapojení jeho uživatelů a lidé měli zpřístupnit svá data a služby tak,aby mohly být pak opakovaně použity ostatními

-web 2.0 má spoustu kritiků, kteří tvrdí, že si definice protiřečí, je téměř nereálná

= jednotlivé následující podkapitoly: