Bezpecnost V sociálních sítích

• Internet je stále území nikoho, a to jak z pohledu relativní anonymity účastníků, tak z hlediska legislativy, která (na rozdíl od internetu) je místně omezena jurisdikcí =>zásadní otázka prevence

• Z právního hlediska je internet víceméně neznámá země

• Moderní právo je založeno na teritoriálním principu, kterému se internet jako celek vymyká (všeobecný přístup, nehmotná postata a rozostřená definice)

• Zcela zásadní problém elektron. Medií je propojení fyzické osoby (zákazníka, pachatele,…) s daným HW zařízením, u kterého končí jednoznačně identifikovatelná a zaznamenaná stopa činnosti

• Aplikace nových medií a služby webu 2.0 se s autorskoprávními otázkami a obecně vztahem uživatele a provozovatele běžně vypořádají stanoví podmínky užití, které musí každý odsouhlasit u registrace a nebo s nimi obvykle vyjádří souhlas taktně – pouhým užitím dané služby

• Ochrana osobních údajů je základním nástrojem ochrany soukromí osob

• Zákonná regulace si klade za cíl řešit střety oprávněných zájmů subjektů v této oblasti a to s cílem vyvážení těchto zájmů

• V roce 1995 Evropské společenství vydalo směrnici komplexně upravující ochranu osobních údajů

• Základním zajištěním soukromí je vyloučení identifikace subjektu

Problémy novych medii, dot.Com bubliny

• obrovský vliv v rukou nadnárodních telekomunikačních a ICT korporací + žádná kontrola → snadné zneužití

vliv:

1. přímý (filtrování „závadného“ obsahu)

2. nepřímý (utváření a nepřímé ovlivňování prostředí nových médií)

• tendence podléhat technooptimismu (= neopodstatněná víra v blaho, které nám nové technologie nutně musí přinést) × veřejnost není stejně informována také o hrozbách a možnostech zneužití

• rozhodující role při vývoji nových médií – komplexní sociální, kulturní, ekonomické a politické prostředí společnosti a její potřeby (nikoli technologie jako takové) – „potřeba je matkou vynálezu“

Dot-com boom/bubble – internetová bublina (doména .com → dot.com = „tečka com“) – v roce 2000 se zjistilo, že internetové startupy často negenerují prakticky žádný zisk (× rozjezdové investice činily i miliardy dolarů) → akcie firem ztratily na ceně a většina malých firem během několika týdnů zkrachovala; obnova trhu trvala několik let

• tendence upřednostňovat a prosazovat „západní“ (americký) pohled na svět, konzumní způsob života a myšlení (př. dominance US firem jako je Microsoft, Apple či Google u většiny uživatelů současných počítačů)

• prosazování latinky jako univerzálního počítačového písma → transkripce azbuky, arabštiny či hebrejštiny do latinky

1.4.1 Digitální propast (digital/technology divide)

• digitální propast = nerovnoměrná možnost přístupu k informačním technologiím, počítači a internetu (vlastnit PC a být on-line = běžná součást života a masové kultury – ti, kteří se na tomto procesu neúčastní, se dostávají na okraj společnosti a jsou výrazně znevýhodnění)

Důvody digitální propasti:

1. nepřístupnost technologie (relativně vysoké pořizovací ceny)

2. nedostatek vzdělání a schopností práce s počítačem

• nerovnost v přístupu k novým technologiím není záležitostí posledních let (dříve rozdíly v rozšíření TV, rádia, telefonu, filmu či fotografie), ale s příchodem digitálního věku se rozdíly začaly zrychlovat a prohlubovat

Měřítko, kterým se digitální propast posuzuje:

1. dříve vlastnictví osobního počítače

2. pak přístup k internetu

3. dnes přístup k broadbandu, WiFi a mobilním internetovým řešením

Problém digitální propasti existuje v rovině:

• socioekonomické (bohatí × chudí)

• geografické (město × vesnice)

• mezigenerační (staří × mladí)

• rasové (bílá většina × etnické menšiny)

• geopolitické (rozvinuté × rozvojové země)

• kulturální (nevyváženost obsahů dostupných on-line ve prospěch západního paradigmatu)