Komunikační systémy (McLuhan)

1. období orální kultury – komunikace hlasová, nároky na paměť

2. období psané kultury – akustické vnímání nahrazeno grafickým přepisem

3. období knižní kultury – vynález knihtisku  distribuce informací v masovějším měřítku

4. nástup elektřiny a elektronických médií – okamžitá distribuce

5. nová elektronická média – interaktivní sdílení informací v reálném čase

Podnikové procesy

- proces = účelová posloupnost činností, realizuje transformaci vstupních dat na požadované výstupní s využitím odpovídajících zdrojů (lidé, technologie, materiál, finance, čas)

- charakteristiky procesu: cíle metriky, iniciační událost (spouštějící proces), vstupy a výstupy, interní činnosti, zdroje nezbytné pro zajištění procesu, doba trvání, náklady, zodpovědní pracovníci

- kategorizace procesů:

a) základní – zabezpečují hlavní podnikové aktivity bezprostředně spojené s uspokojováním potřeb zákazníků, mají rozhodující podíl na hodnotě finálního produktu (např. řízení zakázky, vývoj výrobků)

b) podpůrné – procesy uvnitř podniku (zásobování materiálem, fakturace, přijímání nových zaměstnanců)

c) řídící (správní) – firma jimi definuje svoji organizaci a administrativní akty (podnikové řády, směrnice, pravidla etc.)

- podnikové procesy podle jejich vztahu k subjektům:

procesy interní = v rámci jednoho podniku, zajišťují zejména vlastní pracovníci podniku

procesy externí = mezipodnikové, překračují hranice podniku (např. výměna informací mezi bankami)

Von Neumannovo schéma

- základem struktury počítačů je 60 let staré schéma popsáno Johnem von Neumanem

- počítač se skládá ze : vstupní obvody, operační paměť, řídící jednotky (=řediče), aritmeticko – logické jednotky, vstupní obvody, k těmto součástem je dále řazena vnější paměť jako rozšíření operační paměti a pro připojení na síť komunikační obvody.

- řídící obvody - přijímají jednotlivé instrukce, dekódují je a vysílají elektrické signály do obvodů, které se provedení instrukce bezprostředně účastní

- jedná se o instrukční soubor při výrobě = chipset

-ALJ = aritmeticko logická jednotka realizuje matematické operace a logická vyhodnocování nad daty, která vybírá z operační paměti

-Paměť – uchování vstupních dat, ale také mezivýsledků a výsledků pro prezentaci na výstupních zařízeních prostřednictvím výstupních obvodů

Generace počítačů První generace (1945 až 1951)

První generace je charakteristická použitím elektronek^[3] (tzv. elektronika) a v menší míře též ještě relé (elektromechanika). Počítače byly poměrně neefektivní, velmi drahé, měly vysoký příkon, velkou poruchovost a velmi nízkou výpočetní rychlost. Zpočátku byl program vytvářen na propojovacích deskách, později byly využity děrné štítky a děrné pásky, které též sloužily spolu s řádkovými tiskárnami k uchování výsledků. V té době neexistovaly ani operační systémy ani programovací jazyky ani assemblery. Počítač se ovládal ze systémové konzole. Jeden tým lidí pracoval jako konstruktéři, operátoři i technici, jejichž úspěchem bylo ukončit výpočet bez poruchy počítače.

Druhá generace (1951 až 1965)

Počítače druhé generace charakterizuje použití tranzistorů^[3][10] (tzv. polovodičová elektronika), které dovolily zlepšit všechny parametry počítačů (zmenšení rozměrů, zvýšení rychlosti a spolehlivosti, snížení energetických nároků). Díky počátku obchodu s počítači byla snaha o co nejlepší využití počítače, proto vznikají první dávkové systémy, které byly zaváděny do počítače pomocí děrné pásky, štítků nebo magnetické pásky a které se využívaly při prodeji strojového času počítače (pronájem počítače po dobu vykonání programu). Počátek využívání operačních systémů, jazyka symbolických adres, první programovací jazyky (COBOL, FORTRAN, ALGOL).