Рассказы современных чешских писателей. Пособие по чтению на чешском языке

Pavučina • 101

2. Обратите внимание на сходные по звучанию слова в чешском и русском языках и объясните различия в их значениях.

drobný — дробный zapomenout — запомнить horký — горький znamení — знамение krutý — крутой

strop — стропа prach — прах tučný — тучный západ — запад krov — кров

postoupit — поступить kuličky — кулички omyl — омыл

smutný — смутный

3. Попробуйте перечислить как можно больше предметов, которые человек ежедневно использует при уборке, приготовлении пищи и других домашних работах. Продолжите списки.

Nábytek — stůl, židle, křeslo, skříň...

Elektrické spotřebiče — sporák, pračka, myčka, lednička...

Kuchyňské roboty — mlýnek na maso, mixér, odšťavňovač,

šlehač...

Nádobí — hrnec, pánev, konvice, naběračka...

Porcelán — talíř, hrnek, šálek a podšálek...

Mycí prostředky — „jar“, prášek na praní, aviváž, sa-

ponát...

102 • Petr Koťátko

Úklid — koště, smeták, lopatka, vysavač...

Osobní hygiena — šampon, sprchový gel, krém, zubní

pasta...

Zařízení bytu — lino, tapety, kachličky, dlaždičky...

Domácí textil — ručník, utěrka, záclony, chňapky...

Šitíčko — jehla, niť, špendlík, šicí stroj...

Lékárnička — náplast, obvaz, sirup proti kašli, prášky proti

bolesti hlavy...

Nářadí — kladivo, kleště, štípačky, sekera...

4. Переведите на чешский язык следующие предложения.

1.Мой коллега работает на филологическом факультете Петербургского университета и занимается славянской филологией — чешским и украинским языками.

2.Я много работал и поэтому давно уже не убирал в своей квартире. Надеюсь это сделать в ближайшее воскресенье.

3.Для уборки квартиры мне был нужен пылесос и метла, но я долго не мог их найти.

4.За несколько недель, когда меня не было дома, по углам моей квартиры завелись пауки и сплели там паутину.

5.У нас на кухне почему-то протекла вода, мы не успевали заполнять все сосуды, и она начала течь на пол.

6.Утром в моей квартире вдруг раздался звонок. Я встал с дивана, открыл дверь в прихожую и встретил своих друзей, которые пришли ко мне в гости.

7.Паук, размеры которого были не больше булавочной головки, показался мне огромным чудовищем и испугал меня.

Pavučina • 103

8.После этого случая мои друзья стали меня сторониться.

9.Лучший способ сохранять чистоту и порядок в доме — каждое утро подметать и убирать пыль.

5.Найдите в приведенных предложениях фразеологические единицы. Определите их значение. Переведите предложения на русский язык.

1.Vládla tady kdysi dokonalá souhra, to, co neobsloužil vysavač s prachovkou, ten citlivý prostor mezi stěnami, podlahou a stropem, pročišťovalo horlivě mé dýchací ústrojí, ale to skončilo, pytlíky na prach jsou plné a — v tom mi dá každý za pravdu — teď už se nevyplatí je vyměňovat.

2.Opírají se o stěnu vyschlí na kost jako mrtvoly mnichů v jednom kapucínském klášteře a škvírou ve dveřích hledí na ty tučné chuchvalce prachu, které se pasou na chodbě. Jeden z těch dvou, nemýlím-li se, stojí hlavou dolů, a v důsledku toho má zřejmě dojem, že skulinou pod prahem pozoruje nebeské stádo, které usnulo v letu nad krajinou.

3.Nemám v tom prsty, ale těší mě to jako každé nedorozumění.

4.Zatímco já jsem si krátil čas úvahami o nešťastném domě, malý pavouček horlivě obetkával krovy.

5.Navlékal si zkrátka všechno jako kuličky růžence na svá živá vlákna, vlákna křížil a navazoval, stará soudržnost domu ustupovala až příliš ochotně nové, věci, které jsem jmenoval, ostatně nikdy doopravdy nedržely pohromadě, nedokázal bych vyložit, v jakém smyslu patřily k jednomu domu, snad jen ve smyslu společného předstírání.

104• Petr Koťátko

6.Pavouk se stáhl do horních pater své stavby. To je okolnost klíčového významu. Přivítal jsem ji jako důkaz, že jsem zase pánem svého domu: ovšemže jsem si nemohl být jistý pevností premis stojících na vodě ani solidností logického lešení opřeného o pohovku, ale závěr se mi líbil.

7.Bylo pro mě hračkou sesunout se z pohovky, proběhnout předsíní a odemknout správné dveře: dnes už samozřejmě vím, proč mi šlo všechno tak hladce. Snadno jsem našel své přátele a objetí nebrala konce.

8.Byl to smutný pohled, tedy ten, který se naskýtal mně, byl to strašný pohled, pavouk nebyl o mnoho větší než špendlíková hlavička, ten hrozný nepoměr mezi pavoukem a sítí by každého připravil o rozum. A co teprve mé vlastní tělo, tělo oběti, tváří v tvář lovci se v celé své zvrhlosti odhalily monstrózní rozměry mého těla, povstaly přede mnou, aby mě děsily svou obludností.

9.Pavouk mě neuznal za hodna odpovědi, nic se tedy nevyjasnilo, a má situace je stále taková, jak jsem ji popsal.

10.Kamkoli se pohnu, vleču za sebou všechny ty věci, které patří k pavučině, kolegové v práci to vzali s nechutí na vědomí, nic neříkají, jenom můj postup se zastavil, nikdo už se mnou nepočítá, každý si mě drží od těla ještě dál než předtím.

6.Ответьте на вопросы.

1.Znáte nějakého významného ruského vědce, který by stejně jako autor dané povídky psal i prozaické texty či básně?

Pavučina • 105

2.Dáváte přednost každodennímu drobnému úklidu, anebo velikému úklidu jednou či dvakrát za týden? Co musí být čisté každý den „stůj co stůj“, a co jste schopni nechat „na zítra“?

3.Co z domácích prací Vás baví, a které děláte s nechutí?

4.Máte domácí práce rozděleny, anebo je většinou vykonávají ženské ruce?

5.Jak jste pomáhali rodičům s domácími pracemi v dětství?

6.Jakou úlohu v této povídce hraje pavouk?

7.Jak byste popsali hlavního hrdinu?

8.Připomíná Vám povídka nějaké dílo z ruské či světové literatury?

BARBARA NESVADBOVÁ

Narodila se v roce 1975 v Praze. Dcera spisovatele vědeckofantastické literatury Josefa Nesvadby. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze, jako šéfredaktorka působila v časopisech Xantypa a Playboy, nyní v Harper's Bazaar.

Autorka fejetonů a povídek, populárních lehkostí, se kterou píší o mužích, vztazích a sexu. Vydala i jednu knihu pro děti Garpíškoviny aneb Bibi a čtyři kočky, kterou věnovala své dceři.

Podle její knihy pod názvem Bestiář (2005) natočila v roce 2007 stejnojmenný film režisérka Irena Pavlásková.

Zvědavost

Okolo šesté jsem zaparkovala u Pavilonu a šla nakupovat. Slané mandle, bílé víno a krabičku marlborek. Zaručený recept, jak přežít večer. A noviny. Abych nezapomněla.

Zastavil mne v prvním patře. Prošedivělý, vousatý čtyřicátník se třemi kravatami v ruce. Ptal se, která z nich se nejlépe hodí na pohřeb. Zvláštní způsob seznamování...

Zvědavost • 107

Doporučila jsem tu nalevo, i když — všechny byly stejně černé. Šel zaplatit. Přes sklo výlohy butiku jsem ho ještě chvilku pozorovala. Mohl být jedině chirurg, gynekolog nebo houslista. Poznala jsem to na rukou, když platil u pokladny. Jakákoliv jiná práce byla pro jeho štíhlé, dlouhé prsty nemyslitelná. Raději jsem odešla.

Dohonil mne na parkovišti. „Mohu vás někam odvézt?“ „Ne, děkuji. Jsem tu bohužel autem.“ Ono bohužel mi jaksi mimovolně ujelo. Freude, Freude...

Pousmál se. Docela mile. „Co budeš večeřet?“ Najednou mi tykal. „Slané mandle.“ Odpověděla jsem. „Vyměnila bys je za pozvání na sushi?“ Většinou nejsem ochotna vyměnit slané mandle za nic na světě. Ale domů se mi nechtělo. Tak jsem souhlasila.

Dovezl mne k sobě do bytu. Kupodivu jsem se ani moc nezdráhala. Tomu, že v Japonsku žil a že je na přípravu sushi odborník, jsem docela ochotně uvěřila. Při zjištění, že má v kuchyni jen rýži a sójovou omáčku, jsem chtěla zahrát ukřivděné překvapení. Pak jsem si ale řekla, že snad ani není třeba.

„Co děláš v létě v Praze? A sama?“ Ptal se zvědavě. „Tenhle týden jsem se prokousala Musilovým Mužem bez vlastností, což považuji za svůj největší prázdninový výkon. Na příští týden plánuji Chalupeckého Umění dnes.“ Moje odpověď ho kupodivu neznechutila a vyslýchal mne dál. „Čím se živíš?“ „Studuji.“ Procedila jsem mezi zuby a šla zkoumat jeho knihovnu. Nechtělo se mi vysvětlovat, že všichni kamarádi zmizeli po Evropě, že s nimi jsem jet

108 • Barbara Nesvadbová

nechtěla, protože představa garde mne děsí. Že s každým ze svých milenců vydržím nanejvýš víkend, rozhodně ne dovolenou. A že na mé rodině mne sice spousta věcí fascinuje, nejvíce to, že všichni její členové bezpečně vědí, co je pro mne nejlepší. A že jejich doporučení pro život mne dokážou tak vytočit, že je pak nejméně čtrnáct dnů nemusím ani vidět. V zajetí oněch „že“ a přemýšlení nad jeho otázkou, proč jsem celé léto v Praze, jsem prozkoumala celou jeho knihovnu i malý byt. Byt byl pečlivě uklizen. Nechybělo zrcadlo a stopy po šminkách. Stopy po ženě. Že by manželka? Ložnici vévodil klavír. Takže ani gynekolog, ani houslista, ale klavírista. „Kde hraješ?“ „V orchestru.“ Neupřesnil v jakém. A já se neptala. Proč taky?

„Co budeš dělat, až dostuduješ?“ Zajímal se on dál. „Pořídím si tři děti, psa a manžela.“ Zasmál se. Mně však moje odpověď příliš vtipná nepřipadala.

Zajímalo mne, pod jako záminkou mne odsud, ze sedačky, dostane do postele. Musíme překonat nejméně dvacet metrů směr ložnice. Doufám, že bude alespoň trošku originální. Co bude pak? Sex. A pak? Krátký rozhovor? Mlčení? Nebo snad cigareta? Ne, cigareta ne, vypadá to tu na nekuřácké prostředí, paní domu by se určitě zlobila, kdybych si bez jejího svolení zapálila. Jedině že bych jí pak zatelefonovala a slušně se zeptala: „Zrovna jsem se milovala s vaším mužem. Mohu si teď, prosím, zapálit ve vaší posteli?“

Nakonec mne tam odvedl. Za ruku. Ani se nezeptal a začal se svlékat. Mlčky jsem mu podala kon-

Zvědavost • 109

dom. Zakroutil hlavou. „Nejsi příliš romantická.“ „To mám snad věřit na lásku na první pohled?“ Zasmála jsem se. „V životě jsem nepotkal tak sarkastickou ženskou. Byla jsi ty někdy zamilovaná, Karlo? Asi ano. Asi jsi byla. Ale ten někdo ti musel hodně ublížit, viď?!“ Stála jsem ve spodním prádle vedle jeho postele. Opravdu jsem neměla chuť si vylévat srdíčko. Ono vlastně ani nebylo o čem mluvit.

Sex ušel. I když, na to, jak dobře řídil, mohl být lepší.

Přemýšlela jsem, proč vlastně jsem v jeho posteli. Zvědavost. Ano zvědavost je důvod, proč jsem teď v téhle posteli. Nechci si nic dokazovat, nechci navazovat žádný nový vztah, ani slyšet, že mne někdo má rád. Důvodem, proč jsem poslední dobou skoro každou noc v jiné posteli, je prachobyčejná zvědavost.

Zapálil si doutník. Doutníky mi voní. Můj otec je kouříval, když jsem byla dítě. Od té doby mám pro doutníky slabost. Kouř z doutníku rozpustil bariéry a já se vrátila k naší předpostelové diskusi. „Víš, možná jsem byla zamilovaná. Možná to nebylo úplně bez problémů, ale daleko horší než nešťastně milovat je nemilovat vůbec. Horší než takzvaná zamilovanost jsou chvíle, kdy zjistíš, že láska zmizela. Neznámo kam. Prostě se rozplynula. Najednou není.“ „Jako ty, Karlo, jsem filozofoval asi v patnácti.“ Zchladil mne. „Mluvím sice jako stařec. Ale dnes už vím, že v životě nastanou okamžiky, které bolí víc než zamilo-

110 • Barbara Nesvadbová

vanost nebo prázdnota. Okamžiky, které nepřebiješ ani alkoholem, ani dobrým doutníkem, ani sexem s mladou blondýnou, která čte o volných večerech Roberta Musila.“

Vlastně mne trochu urazil. Uvědomila jsem si, zatímco si on, nahý, s doutníkem v puse, zkoušel nově zakoupenou černou kravatu. „Kdo ti vlastně umřel?“ Zeptala jsem se, předstírajíc nenaštvanost a trochu i zájem. „Manželka.“ Odpověděl.

(Nesvadbová, Barbara:

Bestiář. Motto, Praha 2005.)

Лексико-фразеологические комментарии

vousatý čtyřicátník — бородатый мужчина лет сорока mimovolně mi ujelo — сказала я нечаянно

tykat (vykat) — обращаться на ты (вы) kupodivu — как ни странно

ukřivděná — обиженная

čím se živíš? — Кем работаешь? Чем зарабатываешь на жизнь?

vyslýchat — допрашивать milenec — любовник zajetí — плен

šminky — разг. средства для макияжа

vévodit — царить: pokoji vévodil klavír — в комнате царил рояль

řídit — 1. водить машину, 2. управлять чем-л. (ср. ředitel — директор)