7. Analýza současného strategického řízení

V hotelu Karven neexistuje formalizovaný způsob tvorby strategie, není zde žádné oddělení, které by provádělo komplexní strategickou analýzu a analýzu možných rizik. Hotel má pouze stanovené cíle, jichž má být dosaženo. Základním a nejdůležitějším cílem je dosažení a maximalizace zisku. Další cíle jsou zaměřeny na neustálé zlepšování kvality poskytovaných služeb, udržení a zvyšování profesionality hotelového personálu. Hotel Karven nemá vytvořené žádné formální poslání, vizi, ani danou strategii. Je možné, že zaměstnanci mají svou vizi v hlavě, ale bohužel tato vize není sjednocená pro celý podnik a samozřejmě každý pracovník si pod pojmem vize, představí něco jiného. Pokud se chce podnik dlouhodobě udržet na trhu a být na něm úspěšný, je nezbytné, aby při svém podnikání využíval strategické řízení a ujasnil si, čeho chce dosáhnout. To vše formou stanovením vize, poslání, strategických cílů a volby vhodné strategie. Vizi by měl mít uvedenou na svých webových stránkách a přeloženou do mnoha jazyků, aby každému potencionálnímu klientovi, bylo zřejmé, jakým směrem se chce hotel ubírat.

8. Pest analýza

V rámci této kapitoly bude analyzováno, jak se na uvedený podnik projevují vlivy obecného okolí podniku. Faktory, které působí v makrookolí, podnik nemůže přímo ovlivnit, ale může je předvídat a přizpůsobit jim svojí strategii. Pro zhodnocení těchto vlivů jsem využil PEST analýzy. Vliv státu a jeho politická stabilita jsou jedním z hlavních faktorů, jež mají vliv na zkoumaný podnik. Mezi faktory ovlivňující chod hotelu patří právní legislativa regulující podnikání a daňová politika. Z bezpečnostního hlediska je pak rozhodující politická situace, zejména zainteresovanost Kyrgyzké republiky v mezinárodních sporech a vnitropolitická stabilita. Dalším významným faktorem je ekonomická politika státu, členství v mezinárodních organizacích, programy na podporu podnikání a strategie rozvoje cestovního ruchu.

Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Kyrgyzstán je členskou zemí OSN a jejích organizací (UNDP, WHO, UNICEF, UNESCO), dále je členem celé řady mezinárodních organizací a institucí jako je MMF, Světová banka, Mezinárodní organizace práce (ILO), Světová celní organizace (WCO), OBSE apod. Koncem roku 1998 vstoupil do WTO. Kyrgyzstán je rovněž členem regionálních seskupení jako je Šanghajské organizace spolupráce, Organizace islámské spolupráce (OIC), Organizace pro spolupráci a budování důvěry v Asii (CICA), Společenství nezávislých států (CIS) apod.

Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

V období leden – prosinec 2012 HDP Kyrgyzstánu dosáhl 304,35 mld. som, tj. snížil se o 0,9% oproti roku 2011. V roce 2012 se ve srovnání s rokem 2011 snížil objem průmyslové výroby o 20,2%, ve zpracovatelském průmyslu se výroba snížila o 27,2%, v těžebním průmyslu došlo ke zvýšení výroby o 22,5%, zemědělská výroba se zvýšila o 1,2%, stavebnictví vzrostlo o 17,3% apod.

Dle údajů Národního statistického výboru KG dosáhl HDP Kyrgyzstánu v roce 2013 úrovně 350,28 mld. som, tj. vzrostl o 10,5% v porovnání s rokem 2012. Bez započítání příjmů z těžby zlata z ložisek Kumtor dosáhl v roce 2013 růst HDP v Kyrgyzstánu 5,8%. Objem průmyslové výroby  dosáhl v roce 2013 růstu o 3,5%. V některých sektorech ekonomiky se výroba mírně snížila jako je textilní průmysl, výroba elektrické energie, plynu a vody. Úroveň inflace činila v roce 2013 v Kyrgyzstánu 4% (v roce 2012 dosahovala 6,6%).

V prosinci 2013 se v Biškeku uskutečnilo veřejné slyšení k přípravě návrhů rozpočtu na rok 2014. Příjmy rozpočtu v roce 2014 se odhadují na 92,9 mld. som a výdaje ve výši 110,8 mld. som. Rozpočet předpokládá v roce 2014 deficit ve výši 17,9 mld. som. Reálný růst HDP se předpokládá na úrovni 6,9% pro rok 2014 a 5,9% pro rok 2015.

Po presidentských volbách (30. 10. 2011 ) se zintenzivnila vnitropolitická diskuse k možnosti přistoupení Kyrgyzstánu k Celní unii Rusko – Kazachstán – Bělorusko. Atraktivnost přistoupení k Celní unii obecně roste z důvodu viditelného pozitivního vlivu na obchod zúčastněných zemí. Přistoupení k Celní unii by Kyrgyzstánu otevřelo možnosti zrychleného rozvoje ekonomické spolupráce s dalšími členy Celní unie. Z druhé strany může vstup do Celní unie vyvolat  růst cen zboží základní potřeby – dle různých odhadů - o 20 až 40 %.

Ekonomika Kyrgyzstánu je nadále závislá na technické a rozvojové pomoci od širokého spektra donorů jako je OSN, EU, OSCE, UNDP, USAID, MMF, Světová banka, bilaterálně především Čína, potenciálně též Turecko. Podpora EU Kyrgyzstánu se mj. uskutečňuje prostřednictvím mechanizmu akčních plánů, které se zaměřují na boj s chudobou, podporu malého podnikání apod.

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Tab. č. 4 Hrubý domácí produkt (v milionech USD)

2008	2009	2010	2011	2012	2013
5 140,7	4 691,5	4 794,8	6 197,8	6 474,9	6 422,8

Zdroj: http://stat.kg/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=53&Itemid=75

Tab. č. 5 Hrubý domácí produkt na obyvatele v USD

2008	2009	2010	2011	2012	2013
969	865	875	1 116	1 143	1311

Zdroj: http://stat.kg/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=53&Itemid=75

Tab. č. 6 Roční přírůstek HDP v %

2008	2009	2010	2011	2012	2013
8,4	2,9	-0,5	6,0	-0,9	5,8

Zdroj: http://stat.kg/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=53&Itemid=75

Tab. č. 7 Míra nezaměstnanosti (% práceschopného obyvatelstva)

2008	2009	2010	2011	2012	2013
8,2	8,4	8,4	8,5	8,4	8,4

Zdroj: http://stat.kg/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=53&Itemid=75

V roce 2013 vzrostl objem průmyslové výroby o 3,5%. Výroba se mírně snížila v některých sektorech ekonomiky jako je textilní průmysl, výroba elektrické energie, plynu a vody.

Na konci roku 2014 bylo v Kyrgyzstánu celkem 210 000 nezaměstnaných, tj. míra nezaměstnanosti dosahovala 8,4%. Průměrná mzda  dosahovala v Kyrgyzstánu v období leden - prosinec 2013 úrovně 11 085 som. Kyrgyzská vláda stanovila minimální mzdu pro rok 2014 na úrovni 900 som.

Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

K nosným odvětvím průmyslu patří zpracovatelský průmysl (manufacturing), stavebnictví, těžební průmysl. V letech 2008 - 2012 si v Kyrgyzstánu významnou pozici udržoval zpracovatelského průmyslu, jehož podíl na HDP v roce 2012 činil 12,5%. Významná část tohoto odvětví připadá na zpracování zlata z dolu Kumtor. Též stavebnictví představuje významné odvětví ekonomiky s podílem na HDP 5,7%. Podíl na HDP u výroby elektřiny, plynu a distribuci vody činil 3,0% v roce 2012.

Přírodní zdroje, jejich disponsibilita a těžební průmysl

V Kyrgyzstánu jsou velká naleziště zlata, olova, wolframu a uhlí. Výzkumy potvrzují, že země má také velké zásoby stříbra, železné rudy, vzácných kovů, ropy a plynu. Zásoby uhlí se odhadují na 2 300 tis. tun, olova cca 250 000 tun, wolframu více než 130 000 tun.

Potenciálně těžitelné zdroje nejvýznamnějších nerostných surovin

Kyrgyzstán má velké možnosti těžby zlata, antimonu, výroby rtuti, opracovávání granitu (žuly) a mramoru. Dobývá se zde pouze 1,5 % z celkového objemu palivo-energetických zdrojů Střední Asie.

Stavebnictví

Oblast stavebnictví si v kyrgyzské ekonomice udržuje důležité místo s tím, že jeho podíl na HDP dosáhl  v roce 2009 6,7%, následně se mírně snížil na 5,5% v roce 2010 a 4,9% v roce 2011. Podíl stavebnictví na HDP v roce 2012 činil 5,7%. Investice se soustřeďují ve stavebnictví do výstavby objektů elektroenergetiky, dopravy a spojů a do výstavby bytů apod.

Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství a lesnictví dosahuje podílu na tvorbě HDP v Kyrgyzstánu na úrovni 17,5% (v roce 2012). V roce 2011 bylo v zemědělství Kyrgyzstánu zaměstnáno 30,7% pracovníků (tj. došlo ke snížení podílu zaměstnaných pracovníků v tomto sektoru). V Kyrgyzstánu je v důsledku privatizace v zemědělství 300 000 farmářů s průměrnou rozlohou farmy 2,7 ha. Farmy s menší rozlohou než 10 ha obhospodařují cca 41% obdělávané půdy. 

Zemědělská půda zaujímá 10 mil. ha (51 % celého území), zavlažováno je cca 1 mil. ha. Z rostlinné produkce je nejrozšířenější pěstování pšenice, brambor, bavlny, zeleniny a cukrové řepy. V živočišné výrobě jde hlavně o velká stáda ovcí a koz, dále se pak chová hovězí dobytek a rozšířen je také chov koní.

V období 2007 - 2011 zemědělská výroba v Kyrgyzstánu roste, Kyrgyzstán nicméně zústává čištý dovozce potravin.

 Služby

Základní dopravní infrastruktura Kyrgyzstánu zahrnuje 34 000 km silnic, 450 kilometrů železničních tratí a 23 letištních ploch. Mezinárodní letiště je v Biškeku a v Oši, dále jsou dvě menší regionální letiště v Džalal-Abad a Karakol a 19 operativních letišť. Dominantní postavení má přeprava silniční. Železniční síť je řídká, a to zejména v důsledku nevhodných geografických podmínkek (vysoké hory).

V oblasti telekomunikací došlo k určité modernizaci. Existuje také operátor mobilních telefonů. Pokrytí je však omezené, jednak s ohledem na geografické podmínky.

Kyrgyzstán má velký potenciál pro rozvoj turistického ruchu. Zejména se jedná o jezero Issyk-Kul i lyžařsky a horolezecky přitažlivé velehory. Tento potenciál je však zatím nedostatečně využíván a vyžaduje velké investice do infrastruktury turistického ruchu.

O ostatních službách lze ve stručnosti říci, že se v současné době nacházejí ve stadiu rozvoje.

V souvislosti s rozvojem stavební výroby v posledním období jsme zaznamenali, že čínští podnikatelé začínají poskytovat finanční služby a rovněž čínské stavební firmy jsou na tyto služby navázány.

Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

V širším měřítku se infrastruktura v podstatě začala budovat teprve od vzniku samostatného státu. Kyrgyzské prameny uvádí, že v zemi je 34 tis. km cest (pokud se to někdy cestami nechá nazvat), 450 km železnic a dvě mezinárodní letiště - v hlavním městě Biškeku a v městě Oši na jihu země. Budování infrastruktury pokračuje a vyžaduje si velké finanční prostředky.

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Kyrgyzstán neposkytuje rozvojovou pomoc a je sám nadále závislý na technické a rozvojové pomoci od celé řady donorů jako je OSN, EU, OSCE, UNDP, USAID, MMF, Světová banka, dále na bilaterální úrovni od Číny, Turecka apod. Podpora ze strany EU se na kyrgyzské straně uskutečňuje prostřednictvím mechanismu akčních plánů.

Kyrgyzstán získává půjčky jak od mezinárodních organizací, tak od jednotlivých států. Jedná se zejména o  MMF, EBRD, Asijskou rozvojovou banku, ESCAP, U.S. TDA (U.S. Trade and Development Program), dále o  Japonsko, Švýcarsko, Turecko apod. Zahraniční zadlužení dosahuje 3,1 mld. USD (říjen 2013) s tím, že v roce 2012 část dluhu Kyrgyzstánu odpustilo Turecko a Rusko, příčemž se předpokládá další odpuštění části dluhu ruskou stranou.

Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V bankovním sektoru v Kyrgyzstánu působí 4 velké banky, které zaujímají více jak 80% trhu. Počátkem roku 2013 v Kyrgyzstánu působilo 23 komerčních bank, ze kterých v 10 převládal zahraniční kapitál a v dalších 4 bankách byl minoritní podíl vlastněný zahraničním kapitálem.  Státní banky dominují na bankovním trhu Kyrgyzstánu. Mezi hlavní banky na bankovním trhu Kyrgyzstánu patří Optima Bank, Demir Kyrgyz International Bank a Kyrgyz Investment and Credit Bank. V roce 2013 se na KG bankovním trhu objevily nové banky, tj. Rosinbank, Kyrgyz-Swiss Bank a Capital Bank of Central Asia. Banka UniCreditBank byla přejmenována na Optima Bank.Dle hodnocení Světové banky je bankovní sektor v Kyrgyzstánu stabilizovaný po finanční krizi roku 2010.Národní banka Kyrgyzstánu uděluje licence a vykonává bankovní dozor s tím, že uplatňuje v zásadě stejné požadavky vůči domácím a zahraničním bankám.

Technologické faktory

Význam internetu

„Význam internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu produktů a

služeb bude nadále narůstat. Význam cestovních agentur poklesne, balíčky služeb budou

stále více nakupovány přes internet.“³

Nejvyužívanější informační a komunikační technologie v hotelnictví jsou počítače, pokladní terminály, tiskárny, kamerové a požární systémy, prezentační technika, různé softwary (hotelový, pokladní, účetní, kongresový), internet a s ním spojený nákup a prodej po internetu, globální rezervační systém, internetové bankovnictví, webové stránky prezentující služby hotelu a restaurace. Význam internetu přináší hotelům internetový rezervační nástroj a možnost prodeje služeb přes globální distribuční systémy GDS. Nejznámější globální distribuční systémy jsou Amadeus, Galileo, Sabre, Worlspan.